Heruka

Heruka ( Skt. हेरुक, heruka , Tib. Khrag `thung , „piják krve ( ego )“) – v tantrickém vadžrajánovém buddhismu název kategorie mužských božstev , která vznikají v procesu meditace v rozhněvané (ochranné) podobě , ztělesňující sílu dovedných prostředků (Skt. . upaya-kaushalya ); osvícená bytost, která na sebe bere rozhněvanou podobu ve prospěch vnímajících bytostí. Herukové jsou například tantrická božstva Chakrasamvara (tib. Demchog) a Vishuddha Heruka (tib. Yandag Heruka). Tato božstva se objevují v procesu meditace, vystupují z prázdnoty a přeměňují „jedy mysli“ v moudrost.

Obrazy Herukas jsou vizualizovány v souladu s tou či onou tantrickou praxí. Každý z nich je zobrazen jako stvoření se silnou postavou a s náhrdelníkem z lidských lebek. Mají šest nebo více rukou, tři oči, vyjadřující vztek. Heruka je zobrazen obklopený plamennou svatozář a šlape po nepřátelích Dharmy. Herukas může tvořit mandalu a často je doprovázejí manželé. Tibetský koncept Heruků, metaforicky nazývaných „ego-pijáci krve“, implikuje uvolnění sebepřipoutanosti, pochybností a podmíněného dualistického vnímání.

Je známá skupina pěti Heruka: Padma-Heruka , Vajra-Heruka , Buddha-Heruka , Ratna-Heruka a Karma-Heruka , což jsou projevy Pěti Buddhů . Pět Heruků je zmíněno v terma textu Guru Padmasambhavy , The Bardo Thodol , kde se objevují ve spojení se svými chotěmi, zosobněním pěti druhů moudrosti: Padma-Krodhishvari („Lotosová dáma hněvu“), Vajra-Krodhishvari ( „Vadžra Paní hněvu“), Buddha-Krodhishvari („Osvícená paní hněvu“), Ratna-Krodhishvari („Vzácná paní hněvu“) a Karma-Krodhishvari („Účinná paní hněvu“), kteří obdrželi jména v souladu s rodina Buddhů, ke které patří.

Literatura