Horváth, Elena

Stabilní verze byla zkontrolována 5. ledna 2021 . Existují neověřené změny v šablonách nebo .
Elena Horvatová
rum. Elena Florea
osobní informace
Podlaha žena [1] [4] [2]
Jméno při narození rum. Elena Horvatová
Země
Specializace veslování
Klub Steaua ( Bukurešť )
Datum narození 4. července 1958( 1958-07-04 ) [1] [2] [3] (ve věku 64 let)
Místo narození
Růst 179 cm
Váha 74 kg
Ocenění a medaile
olympijské hry
Zlato Los Angeles 1984 W2-
Mistrovství světa
Bronz Lucern 1974 W8+
Bronz Nottingham 1975 W8+
Bronz Carairo 1978 W4+
stříbrný Bled 1979 W2-
Bronz Mnichov 1981 W2-
Bronz Lucern 1982 W4+
stříbrný Duisburg 1983 W2-
Zlato Hasewinkel 1985 W2-
mistrovství Evropy
Bronz Kodaň 1971 W8+
stříbrný Braniborsko 1972 W8+
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Elena Horvat ( Rom. Elena Horvat ; narozena 4. července 1958 [1] [2] [3] , Luizi-Călugăra [d] , Bacau ), provdaná Oprea ( Rom. Oprea ) a Florya ( Rom. Florea ) - rumunská veslařka který v 70. a 80. letech závodil za rumunský národní tým veslování Mistr letních olympijských her v Los Angeles , mistr světa, vítěz stříbrných a bronzových medailí z mistrovství Evropy, vítěz a vítěz mnoha regat národního významu.

Životopis

Elena Horvat se narodila 4. července 1958 v obci Luisi Calugera, okres Bacau , Rumunsko . Zabývala se akademickým veslováním v Bukurešti v hlavním veslařském klubu "Steaua".

Prvního vážného úspěchu na mezinárodní úrovni dospělých dosáhla v sezóně 1971, kdy nastoupila do hlavního týmu rumunské reprezentace a navštívila evropský šampionát v Kodani, odkud si přivezla bronzové ocenění vybojované ve švihovém řízení osmiček. O rok později se na podobných závodech v Braniborsku stala stříbrnou medailistkou ve stejné disciplíně.

V roce 1974 na mistrovství světa v Lucernu získala bronzovou medaili v osmičkách.

Na mistrovství světa 1975 v Nottinghamu opět získala bronz v osmičkovém pořadí.

Díky sérii úspěšných výkonů jí bylo uděleno právo hájit čest země na Letních olympijských hrách 1976 v Montrealu – startovala zde v kormidelních čtyřkách a osmičkách, v těchto disciplínách předvedla čtvrtý, respektive šestý výsledek.

V roce 1977 na mistrovství světa v Amsterdamu skončila čtvrtá na osmistovce.

Na mistrovství světa 1978 v Carapiru brala bronz v řízení čtyřkolek.

V roce 1979 se na mistrovství světa v Bledu stala stříbrnou medailistkou v hodnocení dvojic bez řízení.

Jako jedna z vedoucích rumunského veslařského týmu se úspěšně kvalifikovala na olympijské hry 1980 v Moskvě . Zde byla blízko cenovým pozicím, ve finále dvojek bez vesla dojela do cíle čtvrtá.

Po moskevské olympiádě zůstal Horvath v rumunském národním týmu pro další olympijský cyklus a nadále se účastnil velkých mezinárodních regat. V roce 1981 tedy zavítala na mistrovství světa v Mnichově , odkud si přivezla bronzovou cenu vybojovanou v ofsetu dvojek bez řízení.

Na světovém šampionátu v Lucernu 1982 získala bronz v kyvném řízení čtyřkolek.

V roce 1983 se na mistrovství světa v Duisburgu stala stříbrnou medailistkou ve dvojkách bez řízení.

Jednou z nejúspěšnějších sezón v jejím sportovním životopise byla sezóna 1984, kdy reprezentovala zemi na olympijských hrách v Los Angeles (Rumunsko jako země socialistického tábora tyto soutěže z politických důvodů formálně bojkotovalo, ale rumunští sportovci byli stále povoleno mluvit na hrách soukromě objednat). Elena Horvathová tentokrát startovala v párech bez řízení společně s Rodikou Arbaovou - ve finále předčila všechny své soupeřky a stala se olympijskou vítězkou.

V roce 1985 na světovém šampionátu v Hasewinkelu vyhrála hodnocení dvojek bez kormidel a rozhodla se ukončit svou sportovní kariéru [5] .

Poznámky

  1. 1 2 3 4 Elena Oprea-Horvath // Elena Oprea-Horvath  (anglicky)
  2. 1 2 3 Elena Oprea-  Horvat
  3. 1 2 Elena Horvat // Elena  Horvat
  4. 1 2 Elena Oprea-Horvath // Elena Florea 
  5. Elena Horvatová . Rumunský olympijský výbor

Odkazy