Hunsrück

Hunsrück
Němec  Hunsruck
Hunsrück v oblasti Bingen .
Charakteristika
Náměstí	18 447 km²
Délka	191 km
Šířka	199 km
Nejvyšší bod
nejvyšší bod	Erbeskopf
Nadmořská výška	818 [1]  m
Umístění
49°28′ severní šířky. sh. 7°10′ východní délky e.
země	Německo  Francie
Regiony	Sársko , Porýní-Falc , Lotrinsko
horský systém	Porýní břidlicové hory
Hunsrück
Mediální soubory na Wikimedia Commons

Hunsrück ( německy :  Hunsrück ) je pohoří v západním Německu , ležící na území spolkových zemí Porýní-Falc a Sársko .

Geografie

Hunsrück tvoří (spolu s Taunusem ) jižní hranici Rýnských břidlicových hor, nejstarší skalní útvar v Německu. Nachází se západně od zlomu Středního Rýna a táhne se od jihozápadu k severovýchodu mezi řekami Mosela a Nahe . Hunsrück je dnes časem z velké části zničená břidlicová vrchovina s průměrnou výškou 500 m n. m., která se ve své jižní části, v údolí řeky Nahe, táhne hřebeny pokrytými hustými lesy - Hochwald, Idarwald, Zoonwald a Binger Wald. Nejvyšším bodem pohoří Hunsrück je hora Erbeskopf , vysoká 816 m. Na severu se náhorní plošina náhle odlomí, rozčleněná četnými údolími směřujícími k Rýnu a Mosele.

Má oficiální číslo D42.

Obyvatelstvo a ekonomika

Kvůli drsnému horskému klimatu a odlehlé poloze pohoří od dopravních cest je Hunsrück osídlen jen zřídka. Obyvatelé malých vesniček obklopených lesy, na půdě kultivované ze stromů, vytvářejí panenská pole, kde pěstují brambory a zeleninu . Chov zvířat je rozvinutý . V malých podnicích vytvořených a udržovaných několika rolnickými rodinami se zpracovávají především živočišné produkty. Po 2. světové válce zaujímal významné místo v ekonomice horského regionu rekreace a cestovní ruch , který blahodárně ovlivňuje celé ekonomické klima regionu.

Údolí přiléhající k Hunsrücku, která mají díky své chráněné poloze velmi příznivé klima pro zahradnictví a vinařství , objevili turisté v 19. století a velmi ochotně je navštěvovali:

„Tyto hory, větve hřebene zvaného Psí hřbet (Hundsrück), jsou geologicky velmi zajímavé; jsou pozoruhodné zejména pravidelností a čistotou čedičových vrstev. <...> Jemná vůně pryskyřice v lesích, křik a klapot datlů, neustálé štěbetání jasných potůčků s barevnými pstruhy na písčitém dně, nepříliš odvážné obrysy hor, ponuré skály, čisté vesničky s úctyhodné staré kostely a stromy, čápi na loukách, útulné mlýny s hbitými koly, pohostinné tváře vesničanů, jejich modré kabáty a šedé punčochy, vrzající, pomalé vozy tažené tlustými koňmi a někdy i kravami, mladí dlouhosrstí tuláci po čistých cestách osázené jabloněmi a hrušněmi... Ještě teď rád vzpomínám na své tehdejší dojmy. Zdravím Vás, skromný kout německé země, s Vaší neokázalou spokojeností, s všudypřítomnými stopami pilných rukou, trpělivé, i když neuspěchané práce ... Zdravím Vás i svět!

Poznámky

1. ↑ Peakbagger.com

Literatura

• Hunsrück // Velká sovětská encyklopedie  : [ve 30 svazcích]  / kap. vyd. A. M. Prochorov . - 3. vyd. - M  .: Sovětská encyklopedie, 1969-1978.
• Enzyklopädie des Wissens, Bd.5 Kolín 1990
• Hans-Martin Braun a Carsten Braun: Hunsrück-Natur-Erlebnis zwischen Nahe und Mosel. Literaturverlag Dr. Gebhardt und Hilden, Idar-Oberstein 2000, ISBN 3-932515-09-9 .
• Der Hunsrück, ISBN 3-8112-0656-7
• Uwe Anhäuser: Sagenhafter Hunsrück. Rhein-Mosel-Verlag, Alf/Mosel 1995, ISBN 3-929745-23-2 .
• Uwe Anhäuser: Kultur-Erlebnis Hunsrück. Literaturverlag Dr. Gebhardt und Hilden, Idar-Oberstein 2000, ISBN 3-932515-29-3 .
• Uwe Anhäuser: Schinderhannes und seine Bande. Rhein-Mosel-Verlag, Alf/Mosel 2003, ISBN 3-89801-014-7 .
• Uwe Anhäuser: Die Ausoniusstraße von Bingen über den Hunsrück nach Trier. Ein archaeologischer Reise- und Wanderführer. Rhein-Mosel-Verlag, Alf/Mosel 2006, ISBN 3-89801-032-5 .
• Friedrich Hachenberg: Waldwirtschaft und forstliche Landschaftsgestaltung im vorderen Hunsrück in zwei Jahrhunderten. Zur Forstgeschichte des Forstamtes Kastellaun in den Jahren 1815 bis 1985 . Schriftenreihe des Hunsrücker Geschichtsvereins (č. 18) a Schriftenreihe des Landesverbandes Rheinland-Pfalz der SDW (č. 6). Schutzgemeinschaft Deutscher Wald (SDW), Landesverband Rheinland-Pfalz e. V., Obermoschel 1988, 456 (XII) S.