Kostel svatých Cyrila a Metoděje (Karlín)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 16. prosince 2019; kontroly vyžadují 2 úpravy .
Pohled
Kostel svatých Cyrila a Metoděje
50°05′29″ s. sh. 14°26′52″ východní délky e.
Země
Umístění Carlin [1]
zpověď katolický kostel
Diecéze arcidiecéze pražské
Architektonický styl novorománský styl
Architekt Carl Rösner [d]
Datum založení 1863
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Kostel sv. Cyrila a Metoděje  je jednou z největších církevních staveb v České republice a jednou z nejvýznamnějších dochovaných architektonických památek 19. století. Nachází se na Karlínském náměstí v Praze 8 Karlíně.

Kostel byl postaven ve stylu pozdně romantické baziliky se silně převýšenou hlavní lodí a dvěma věžemi. Vnitřní dispozice je rozdělena na předsíň (baldachýn), tři lodě a presbytář zakončený apsidou. Stavba je neorientovaná, ovládá pravoúhlý uliční rastr, takže presbytář je orientován na jihovýchod.

Církevní dějiny

Projekt vznikl z iniciativy Katolické obce Praha, která v roce 1850 uspořádala sbírku na stavbu kostela v Karlíně. Finanční prostředky na stavbu kostela věnovali také dobrosrdečný císař Ferdinand I. a ovdovělá císařovna Karolína (po ní byla pojmenována nová pražská čtvrť Karlín). Pozemek pro stavbu zakoupila Obec Karlina. Základní kámen chrámu byl položen na Karlínském náměstí 10. června 1854 za účasti císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty. Stavba katedrály trvala 9 let, na jejím návrhu se podílelo několik českých umělců. V den příchodu slovanských mudrců 18. října 1863 byla svatyně vysvěcena.

V roce 2002 byl chrám spolu s celým Karlínem poškozen ničivou povodní.

Umělecké dílo

Na návrhu kostela se podíleli Karl Rözner a Vojtech Ignaz Ulmann, stavební práce provedl Jan Bielski a kamenické práce Karel Svoboda. Průčelí budovy zdobí tři portály s reliéfy Václava Levy. Centrální bronzové vstupní dveře zdobí výjevy ze života slavných českých mecenášů Josefa Mánese, nad portály je arkádový vlys s postavami od sochaře Cenky Vosmika.

Trojité prosklené dveře vedoucí do chrámové lodi vyzdobil Josef Moker a rámy, na kterých byla zhotovena vitrážová okna, vyrobili František Zhenishek a František Sekvens. Řezby, kazatelnu a zpovědnice vytvořil V. Žabka, autorem nástropních prací je Josef Matyas Trenkvald.

Obrovské dřevěné sochy apoštolů po stranách hlavního vchodu, zhotovené pravděpodobně v roce 1937 Břetislavem Kafkou.

Kostel je vybaven varhanami se třemi manuály, jednašedesáti rejstříky a více než třemi tisíci píšťal, postavenými v roce 1898 a rozšířenými v roce 1914. Svého času to byly největší varhany v českých zemích.

  1. Památkový katalog