Československá koruna

Koruna ( česky. a slovenština. koruna ) je peněžní jednotka bývalého Československa . Vyjednávacím čipem je heller ( česky halíř [ɦaliːr̝̊] / haléř [ɦalɛːr̝̊], slovensky halier [ɦalɪ̯ɛr]).

Historie

Nahrazení rakousko-uherské koruny

Uvedena do oběhu v roce 1919 v souladu se zákonem ze dne 25. února 1919 namísto rakousko-uherské koruny nalepováním značek shody na bankovky rakousko-uherské banky . Polep byl proveden na území České republiky a Moravy v březnu 1919, na území Slovenska - v říjnu 1920.

Zákonem z 10. dubna 1919 byly v Československu uznány bankovky s nalepenými značkami shody (stejně jako rakousko-uherské mince a bankovky 1 a 2 koruny, na kterých nebyly značky shody nalepeny). Tyto bankovky byly postupně vyměňovány za nové, vydávané od roku 1919 bankovním odborem ministerstva financí, a ty za bankovky Národní banky československé (zahájila činnost v dubnu 1926).

První československá koruna (1921–1939)

V roce 1920 se konala soutěž na návrh nové měny. Jeden z projektů (1 sokol = 100 stotínů, rytec Otakar Spaniel ), nebyl sice realizován, ale navržený design mincí byl vzat jako základ pro novou československou korunu, zavedenou od roku 1921, a drobné mince.

K vidění byly bankovky 5, 10, 20, 50, 100, 500, 1000, 5000 korun a mince 2, 5, 10, 20, 25, 50 haléřů, 1, 5, 10, 20 korun. Bankovky se tiskly v Praze , mince se razily v Kremnici .

Na bankovkách vydaných v Československu v letech 1919-1939 byla nominální hodnota uvedena slovy nejen v češtině , ale také ve slovenštině , němčině , maďarštině a rusínštině .

Až do roku 1929 neměla koruna pevný obsah zlata, její směnný kurz byl určován ve vztahu ke švýcarskému franku a americkému dolaru . Od 17. listopadu 1929 byl obsah zlata stanoven na 0,04458 g, od 17. února 1934 - 0,03715 g, od 9. října 1936 - 0,03121 g ryzího zlata.

Doba okupace (1939–1945)

Na územích odtržených od země v důsledku Mnichovské dohody kolovaly říšské marky, v Těšínsku polské zloté  , na východním Slovensku maďarské penga .

Po obsazení zbytku Československa byly v roce 1939 uvedeny do oběhu říšské marky i v Protektorátu Čechy a Morava (1 RM = 10 korun, dříve - 6 korun). V oběhu zůstaly československé bankovky a mince a byly vydány bankovky Národní banky československé, připravené před německou invazí a uchovávané na skladě, přetištěné „Protektorát Čechy a Morava“. V letech 1940-1944 byly bankovky a korunové mince vydávány Národní bankou Čech a Moravy v Praze. Protektorátní zinkové mince byly raženy v továrně na nábytek ve městě Lisa nad Labem . Československé bankovky a mince některých nominálních hodnot byly v letech 1941-1945 postupně stahovány z oběhu.

Na odtrženém Slovensku se zpočátku v oběhu nadále používaly československé bankovky, ale s přetiskem „Slovenský stát“ byly v letech 1939-1943 postupně stahovány z oběhu. V letech 1939-1945 byly bankovky a mince Slovenské národní banky vydávány ve slovenských korunách .

Při osvobozování Československa v únoru 1945 se dostaly do oběhu koruny vytištěné v Sovětském svazu na Goznaku podle vzoru 1944: bankovky v nominálních hodnotách 1, 5, 20, 100, 500 a 1000 korun. V květnu 1945 byl obnoven oběh předválečných bankovek a mincí v hodnotě 10 haléřů a více. V oběhu byly bankovky Slovenska s nalepenými znaky potvrzení.

Druhá koruna (1945–1953)

Na základě vládního nařízení ze dne 18. října 1945 byla v období od 29. října do 4. listopadu 1945 provedena výměna bankovek. Bankovky protektorátu, Slovenska, předválečného Československa a koruny vzoru 1944 byly vyměněny za nové bankovky vzoru 1945 1:1 do 500 korun na osobu, zbylé částky i částky na vkladech byly zablokovány. Mince nebyly staženy z oběhu. V roce 1947 byly z oběhu staženy některé nominální hodnoty mincí protektorátu, Slovenska a předválečného Československa.

Československo bylo jedinou socialistickou zemí, na jejíchž mincích byl vyobrazen Stalinův portrét (stříbrné pamětní mince 50 a 100 korun z roku 1949) [1] .

Třetí koruna (1953–1993)

V roce 1953 byla provedena měnová reforma s přepočtem hotovosti z poměru 5:1 (do 300 korun) a 50:1 nad tuto částku. Z oběhu byly staženy bankovky 1945, 1946, 1949 a 1950, československé mince 1946-1953 a dříve nestažené mince protektorátu, Slovenska a předválečného Československa. Vklady fyzických osob v úvěrových institucích do 5 000 korun byly přeceněny 5:1, od 5 000 do 10 000 - 6,25:1, od 10 000 do 20 000 - 10:1, od 20 000 do 50 000 - 25:01 - 00:01 .

Měnové mince byly zavedeny v nominálních hodnotách 1, 3, 5, 10, 25, 50 haléřů a 1 koruna.

V roce 1960 v souvislosti s přejmenováním země došlo ke změně jejího názvu na mincích a bankovkách: místo bývalého REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ „Československá republika“ se objevil text ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA „Československá socialistická republika“. Změnil se i státní znak země .

V letech 1965-66 do oběhu byly dány mince velkých nominálních hodnot: 3 a 5 korun. V roce 1972 k nim přibyla mince 2 koruny.

V roce 1974 byl změněn design drobných mincí, byly zavedeny nové nominální hodnoty běžících mincí: 5, 10, 20, 50 haléřů. Měnové mince v nominálních hodnotách 1, 3 a 25 haléřů se již nerazily, i když v letech 1991-1992 byla ražena 1 haléřová mince (nový znak na líci, starý rub) [2] .

V roce 1990 došlo ke změně názvu země na Česká a Slovenská Federativní Republika a ke změně státního znaku.

V únoru 1993, po rozpadu Československa, byla v České republice nahrazena korunou českou a na Slovensku korunou slovenskou .

Bankovky 1960-1985

Literatura

• Graichen G. Die Geldzeichen der Tschechoslowakei. - Berlín: Transpress, 1983. - 331 s.

Poznámky

1. ↑ 50 Korun (Josef V. Stalin) - ČSR - Numista
2. ↑ 1 Haléř (set Issue) - Czechoslovakia–Numista

Odkazy

• Katalog a galerie československých mincí
• Československé mince k výročí Stalina  (nepřístupný odkaz)
• Banknote Gallery of Czechoslovakia  (německy)  (anglicky)  (francouzsky)