| Česká mincovna česká. Česká mincovna, as | |
|---|---|
| Datum založení | 1993 |
| Umístění | Česká republika ,Jablonec nad Nisou |
| Souřadnice | 50°43′28″ s. sh. 15°10′05″ východní délky e. |
| Počet zaměstnanců | 85 |
| Kontrolní organizace | Monetica [1] |
| webová stránka | ceskamincovna.cz |
Akciová společnost Česká mincovna ( Česká mincovna , as ) je česká společnost vyrábějící mince z drahých a obecných kovů [2] se sídlem v Jablonci nad Nisou . Jediná mincovna v ČR oprávněná razit mince pro centrální banku . Společnost také vyrábí mince pro centrální banky cizích zemí, jako je Moldavsko , Arménie , Venezuela , Spojené arabské emiráty a Libanon . Kromě toho Česká mincovna vyrábí pamětní medaile a také repliky (kopie) historických mincí, žetony a medailony.
Česká mincovna úzce spolupracuje s jabloneckou akademií umění a řada odborníků pracujících pro společnost je absolventy Akademie.
Čechy , Morava a Slezsko mají dlouhou tradici ražby mincí. [2] Od 10. do 13. století se na území dnešní České republiky a Slovenska nacházelo několik mincoven . [3] 17. listopadu 1328 obdrželo město Kremnica spolu se statutem svobodného královského horního města od uherského krále Karla I. Roberta privilegium otevřít mincovnu , [4] která je jednou z nejstarších mincoven. ve světě. Po rozpadu ČSFR skončila československá mincovna v Kremnici na území nově samostatného Slovenska a nově vzniklá Česká republika potřebovala vyrábět vlastní mince. V roce 1993 byla ve městě Jablonec nad Nisou otevřena Česká mincovna, která v témže roce zvládla výrobu korunek a výměnných haléřů (většinou z oceli nebo slitiny niklu ). V následujícím roce začala společnost vyrábět pamětní mince.
Po zavedení české koruny v roce 1993 nedokázala mincovna rychle uspokojit poptávku země po nových mincích, a tak české mince razila také hamburská mincovna a kanadská královská mincovna ve Winnipegu . Od roku 1994 se Česká mincovna stala výhradním dodavatelem mincí pro potřeby České národní banky - jak oběžných, tak i pamětních .
V roce 2002 společnost obdržela certifikaci systému managementu kvality ISO 9001 :2000 od Lloyd's Register Quality Assurance .
V roce 2009 byla Česká mincovna privatizována a vlastněna českou společností Jablonex Group. [3] V roce 2010 společnost koupilo česko- švýcarské konsorcium Monetica vlastněné českým podnikatelem Karlem Zubkem a švýcarskou mincovní firmou AV Amera Vermoegensbeteiligungs AG [1] .
Výroba je vybavena moderními lisy Gräbener a disponuje vlastní nástrojárnou. [2] Polotovary pro výrobu oběžných a pamětních mincí jsou nakupovány v zahraničí od známých evropských výrobců, neboť jejich domácí produkce neexistuje. [2] Roční výrobní kapacita se odhaduje na 500 milionů ražených mincí a 300 000 mincí pamětních. Česká mincovna provozuje prodejny v Praze , Brně a Jablonci nad Nisou a specializovaný internetový obchod. V roce 2018 společnost zaměstnávala 85 lidí.
Česká mincovna má několik mincoven . První označení – písmeno „b“ s korunkou nad ním, vzniklo na samém počátku existence soudu. Razí se především na oběžných mincích. Druhé označení – „SM“ s pomlčkou nad písmenem „C“, je umístěno na všech medailích z drahých kovů. Existuje další označení, které se používá pro vlastní výrobky soudu – „SM“ s korunkou nad písmenem „C“. [5]
Česká mincovna zprvu vyráběla pouze oběžné mince, ale brzy byla zahájena emise pamětních mincí pro Českou národní banku. V roce 1994 byly vydány první stříbrné pamětní mince v nominální hodnotě 200 Kč, o rok později byly vydány první zlaté pamětní mince v nominální hodnotě 1 000, 2 500, 5 000 a 10 000 Kč . V roce 2001 začala mincovna vydávat sérii deseti zlatých pamětních mincí v nominální hodnotě 2000 Kč, věnovaných českým architektonickým památkám. V letech 2006 až 2010 vydala mincovna sérii mincí věnovanou kulturním památkám technického dědictví. Třetí série (2011-2015), půlkruhové mince v nominální hodnotě 5000 Kč, byla věnována významným mostním stavbám v České republice. V období 2016 až 2020 je plánována emise stříbrných pamětních mincí v nominální hodnotě 500 Kč a zlatých pamětních mincí v nominální hodnotě 10 000 Kč věnovaných českým výročím, zejména 800. výročí představení Zlatá sicilská bula českému panovníkovi Přemyslu Otakarovi I. a 600. výročí upálení Jana Husa [6] .
Česká mincovna vyráběla i další pamětní mince, například sady věnované krajům České republiky, výroční sady vydávané ročně nebo například sadu peněz k narození dítěte.
Česká mincovna byla ve druhé polovině 90. let významným výrobcem pamětních medailí na českém trhu. Především se vydávají mince související s Českou republikou, její historií a kulturou, někdy se ale vyrábějí mince i na jiná témata (např. medaile s portréty Johna Fitzgeralda Kennedyho a Sigmunda Freuda , medaile u příležitosti zavedení tzv. euro a tak dále). Mincovna také reprodukuje historické repliky. Ročně se tak vydává jedna zlatá a jedna stříbrná medaile – kopie mincí, které byly v minulosti v ČR. Jde například o Prague Grosz , nejznámější českou minci, nebo Joachimsthaler, z jehož jména později vzešel název nejpoužívanější světové měny - americký dolar .
Nejdražším výrobkem České mincovny je zlatá investiční medaile o hmotnosti jednoho kilogramu, cena v době vydání v roce 2011 byla 1 200 000 Kč. Každý rok se vydává omezený počet těchto medailí. Obecné téma představují výrazné osobnosti vyobrazené na českých bankovkách. V roce 2010 to byla medaile s portrétem prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garrigue Masaryka , v roce 2011 s portrétem operní pěvkyně Emy Destinové . Autorem děl, ale i českých bankovek je Oldřich Kulhánek , známý český výtvarník, grafik a ilustrátor.
Pro neinvestiční účely se vydávají medaile k významným životním událostem - zlaté a stříbrné svatební dukáty či tolary, zlatý dukát u příležitosti narození dítěte a mnoho dalšího. Česká mincovna je také distributorem zlatých slitků.