Churyly

Churily ( bělorusky Churyly ) je vesnice v Negorelském vesnickém zastupitelstvu v okrese Dzeržinskij v Minské oblasti . Nachází se 10 kilometrů jihozápadně od Dzeržinsku , 1 kilometr od železniční stanice Negoreloye na trati Minsk-Baranoviči a 46 kilometrů od Minsku . Obec se nachází v nadmořské výšce asi 180 metrů nad mořem, Churily se nachází na levém břehu řeky Peretut (přítok Moustache ).

Název

Jméno Churily (a jemu podobné Churilovo, Churilovichi) je utvořeno z příjmení odvozených od kmene nedružný, skřehotavý [2] .

Historie

Známá od konce 18. století jako vesnice v Minské oblasti Litevského velkovévodství , v majetku Radziwillů . V roce 1800 zde bylo 5 domácností, 26 obyvatel, v té době obec patřila Dominiku Radziwillovi.

V polovině 19. století, po konfiskaci majetku Radziwillů, patřila obec velkostatkáři I. Ablamovičovi a byla součástí panství Negoreloye. V roce 1870 patřilo k klochkovské venkovské komunitě 26 revizních rolníků.

Ve druhé polovině 19. – začátkem 20. století byla Churily vesnicí v Koidanovském volostu v okrese Minsk . V roce 1897 zde žilo podle výsledků prvního celoruského sčítání 102 obyvatel, bylo zde 17 domácností. V Churilech pak byla prodejna pekařství. V roce 1917 bylo v Churilech 17 domácností, 153 obyvatel. Od 20. srpna 1924 jako součást Negorelského s/s (v letech 1932-1936 - národní polské s/s) Koydanovského (tehdy Dzeržinského) okresu Minského okresu . Od roku 1937 do roku 1939 jako součást Minské oblasti , poté opět v Dzeržinském regionu Minské oblasti. Od 9. března 1918 však byla jako součást vyhlášené Běloruské lidové republiky fakticky pod kontrolou německé vojenské správy. Od 1. ledna 1919 jako součást Sovětské socialistické republiky Bělorusko a od 27. února téhož roku jako součást Litevsko-běloruské SSR byla v létě 1919 obec obsazena polskými vojsky po podepsání mír v Rize – jako součást Běloruské SSR .

V roce 1926 bylo v Churilech 30 statků a 141 obyvatel.Při kolektivizaci bylo organizováno JZD. V obci byla dílna. Během Velké vlastenecké války, 28. června 1941, byla obec dobyta nacistickými útočníky a 6. července 1944 byla osvobozena sovětskými vojsky. Na frontách zemřelo 14 vesničanů.

V poválečných letech byla obec součástí JZD Rudý prapor. V roce 1991 bylo v obci 52 statků, 145 obyvatel. Obec je součástí zemědělského podniku "Krion-Agro" [3] . Dne 30. října 2009 byla obec převedena z likvidovaného zastupitelstva obce Negorelsky do zastupitelstva obce Negorelsky.

Populace

Poznámky

1. ↑ PSČ Dzeržinský okres, Minská oblast
2. ↑ Zhuchkevich Vadim Andreevich , Stručný toponymický slovník Běloruska , Minsk, nakladatelství BSU, 1974
3. ↑ Národní akademie věd Běloruska, Běloruská encyklopedie pojmenovaná po P. Brockim, Ústav regionálních studií, etnagrafie a folkloru. Garadas a vesnice Běloruska: Encyklopedie ў 15 tamakh . - Mn. , 2011. - 2000 výtisků.  - ISBN 978-985-11-0554-6 .  (běloruština)
4. ↑ Jarmolovič V.S. Seznam obydlených míst v provincii Minsk . - Minsk, 1909.
5. ↑ Informace o počtu obyvatel a počtu farem v kontextu vesnických rad Dzeržinského okresu Minské oblasti k 1. lednu 2022