Škreta, Karel

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 26. února 2017; kontroly vyžadují 2 úpravy .
Karel Shkreta

Autoportrét (detail obrazu "Svatý Karel Boromejský na návštěvě u nemocných morem v Miláně"), 1647 , Národní galerie, Praha
Jméno při narození Karel Shkreta Shotnovski the Zavoric
Datum narození 1610 [1] [2] [3] […]
Místo narození
Datum úmrtí 1. srpna 1674( 1674-08-01 ) [4]
Místo smrti
Státní občanství  Rakousko
Žánr portrét
Styl barokní
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Karel Skreta ( česky. Karel Škréta , celým jménem Karel Škréta Šotnovský ze Závořic - Karel Shkreta Shotnovski ze (ze) Zavorice, 1610, Praha  - 30. července 1674, Praha) - jeden z největších českých malířů barokní éry . Považován za zakladatele českého barokního malířství [6] .

Životopis a dílo

Karel Škreta se narodil v Praze v luteránské šlechtické rodině Šotnovských ze Zavořich. Rod původně vlastnil mlýny v jižních Čechách, ale pak se usadil v Praze. Umělcův otec zemřel, když mu byly tři roky. Dítě vychoval jeho strýc Pavel Shkreta, který mu dal dobré evropské vzdělání. Pravděpodobně studoval malbu u mistrů u dvora.

Po porážce českých protestantů v bitvě na Bílé hoře v roce 1628 začalo pronásledování protestantů a Skreta i její matka byly nuceny uprchnout do saského Freibergu . Následně žili v Benátkách , Bologni , Florencii a Římě . Během této doby se Karel Shkreta seznámil s díly italských a holandských mistrů. Zvláště silný vliv na něj měli Tizian , Tintoretto a Veronese . I v Itálii se proslavil jako portrétista.

V roce 1635 se opět usadil ve Freibergu a v roce 1638 se přestěhoval do Prahy, kvůli čemuž byl nucen konvertovat ke katolictví [6] . Jako katolíkovi mu byl vrácen veškerý dříve zabavený majetek. V roce 1644 vstoupil do cechu umělců (v letech 1651 až 1661 byl jeho předákem) a v roce 1645 si otevřel ateliér v centru Prahy. Škreta se postupně stal jednou z předních osobností uměleckého života Prahy.

Karl Skreta vytvořil v Praze velké množství monumentálních obrazů na mytologické a náboženské náměty. Jedná se především o cyklus zhotovený pro kostel sv. Václava na Zderaze a „Nanebevstoupení“ v kostele sv. Tomáše . V roce 1649 dokončil oltář pro chrám Panny Marie před Týnem a v letech 1651-1674 oltáře pro kostel Panny Marie pod řetězem . Nechybí ani portréty umělce, včetně skupinových.

Karel Skreta je pohřben v kostele sv. Havla na Starém Městě pražském.

Poznámky

  1. ↑ Karel?kr?ta
  2. ↑ Swartz A. Karel Škréta  (anglicky) - 2007.
  3. ↑ Karel Sotnovský Skřeta // RKDartists  (holandština)
  4. ↑ 1 2 Databáze českého národního úřadu
  5. ↑ 1 2 Archiv výtvarného umění – 2003.
  6. ↑ 1 2 Alena Škodová, Karel Skreta

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie