| Timofey Šmakov | |
|---|---|
| Jméno při narození | Timofej Ivanovič Šmakov |
| Přezdívky | Šmaki Timi |
| Datum narození | 5. března 1910 |
| Místo narození | v. Monya , Yelabuga Uyezd , guvernorát Vjatka , Ruské impérium |
| Datum úmrtí | 10. června 1961 (51 let) |
| Místo smrti | Iževsk , ukrajinská ASSR , SSSR |
| Státní občanství | SSSR |
| obsazení | básník , překladatel |
| Jazyk děl | Udmurt |
| © Díla tohoto autora nejsou zdarma | |
Timofey Ivanovič Šmakov , pseudonym - Shmaki Timi ( 5. března 1910 , vesnice Monya , provincie Vjatka - 10. června 1961 , Iževsk , UASSR ) - udmurtský básník , překladatel. Člen Svazu spisovatelů SSSR ( 1950 ). Člen Velké vlastenecké války .
Timofey Shmakov se narodil ve vesnici Monya , okres Yelabuga (nyní okres Vavozhsky ), provincie Vyatka , do chudé rodiny. Dětství strávil opravou Kortchinvay nedaleko Monyi, kterou později opakovaně zpíval ve svých básních. Číst a psát se naučil na vzdělávacím programu v obci Vodzimonye [1] .
V roce 1930 Timofey Ivanovič vystudoval Mozhginsky Pedagogical College , poté vedl základní školu ve vesnici Novaya Biya , okres Vavozhsky. Dlouhá léta pracoval v redakcích republikových novin Udmurt Commune , Das Lu! " Udmurtskaja pravda ", " sovětská Udmurtia ", v udmurtském knižním nakladatelství a v udmurtském rádiu. Od roku 1955 se profesionálně věnuje literatuře. 10. června 1974 zemřel v Iževsku po těžké a vleklé nemoci [2] .
První publikace Timofeye Shmakova pod pseudonymem Shmaki Timi se objevily v roce 1928 v časopise " Kenesh ". V předválečných letech se zabýval překlady děl ruských a zahraničních klasiků do udmurtského jazyka , psal také básně a příběhy pro děti. Jeden z jeho nejslavnějších překladů do jeho rodného jazyka byl " Závěť " od Tarase Shevchenka [1] .
Na úsvitu své tvůrčí kariéry byl Šmakov vtažen do literárního boje - podepsal takzvanou " Platformu šesti ", prohlášení udmurtských spisovatelů, kteří nesouhlasili s politikou vedení Všeudmurtského sdružení revolučních spisovatelů. (VUARP) a Votský regionální výbor KSSS (b) . Spolu s pěti jeho stejně smýšlejícími lidmi z „rolnické skupiny“, kteří věřili, že VUARP věnuje malou pozornost stylu, formě prezentace a děje, ale spíše trvá na ideologii, opustil tuto organizaci a požádal o vstup do All-Union Společnost selských spisovatelů (VOKP) [ 3] .
Rozkvět Šmakovova básnického talentu připadl na léta Velké vlastenecké války . Jeho hluboce vlastenecké básně byly publikovány v novinách " Sovětská Udmurtia ", byly zařazeny do kolektivních sbírek z válečných let, byly čteny v rozhlase a na shromážděních konaných v republice u příležitosti velkých vítězství sovětské armády . Báseň té doby, „Maly uҵyos…“ (přeloženo z udm. – „Proč slavíci…“), byla nastavena na melodii slavné gruzínské písně „ Suliko “ [1] .
Nejlepší básně básníka válečné éry byly publikovány v roce 1945 ve sbírce „Mynam pyale“ (s udm. - „Moje puška“); autor v nich opěvoval frontové bratrstvo a své „kamarády“ – zemljanku, kabátec, hrnek a pušku [4] . Šmakov věnoval dětem poválečné básně, básně a písně. Z děl pro dospělé byla vysoce oceněna báseň „Bydym auch kalykly“ (s Udm. - „Moje puška“), která oslavuje přátelství mezi ruskými a udmurtskými národy [1] .