Šomachov, Amirkhan Kamizovič

Amirkhan Kamizovič Šomachov
kabard.-čerk. Shomahue Amyrkhan Kamyze a kuer
Datum narození 27. září ( 10. října ) , 1910
Místo narození Vesnice Kanshyui ,
oblast Terek,
Ruská říše
Datum úmrtí 13. července 1988( 1988-07-13 ) (77 let)
Místo smrti město Nalčik,
Kabardino-balkarská autonomní sovětská socialistická republika,
RSFSR , SSSR
občanství (občanství)
obsazení básník , prozaik
Roky kreativity od roku 1930
Směr socialistický realismus , dětská literatura
Žánr poezie , román , povídka , esej
Jazyk děl kabardský
Ocenění
Řád čestného odznaku - 1957 Řád čestného odznaku - 1970
Medaile "Za obranu Kavkazu" - 1944 SU medaile Za statečnou práci ve Velké vlastenecké válce 1941-1945 ribbon.svg
Jubilejní medaile „Za statečnou práci (Za vojenskou statečnost). U příležitosti 100. výročí narození Vladimíra Iljiče Lenina“ SU medaile Třicet let vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941-1945 ribbon.svg
Autogram
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Amirkhan Kamizovich Shomakhov Kabard. -Cherk. Shomahue Amyrkhan Kamyze a kuer [1] ; 27. září [ 10. října ]  1910 , vesnice Kanshyui , oblast Terek - 13. července 1988 , město Nalčik , Kabardinsko-balkarská ASSR - Kabardský sovětský spisovatel, lidový básník Kabardinsko-balkarské ASSR [2] ( 1977 ), Ctěný umělecký pracovník Kabardino-balkarské ASSR ( 1949 ), člen KSSS od roku 1938 .

Životopis

Narodil se 27. září  (10) října  1910 ve vesnici Kanshyui, oblast Terek (nyní Nižnij Kurp , okres Tersky , Kabardino-Balkarská republika ) v rodině rolníka.

Před nastolením sovětské moci v regionu studoval na místní madrase [3] , od roku 1920 - na venkovské základní škole.

V roce 1924 byl zapsán do prvního souboru Leninského vzdělávacího kampusu, který byl otevřen v Nalčiku [4] (LUG), který absolvoval v roce 1929. Ve studiu pokračoval na 2. severokavkazském pedagogickém institutu ve městě Ordzhonikidze (nyní Vladikavkaz ), kde se začal zajímat o poezii navštěvováním literárního kroužku.

Po absolvování institutu vyučoval na Vysoké škole pedagogické v Nalčiku ( 1933-1935 ) . Po vojenské službě (1935-1936 ) působil dále na technické škole jako učitel, poté jako zástupce učitele a ředitele. V roce 1938 byl jmenován redaktorem republikánských novin „Socialist Kabardino-Balkaria“ (nyní „Kabardino-Balkarian Truth“ ). Před začátkem druhé světové války přešel na stranickou práci. V letech 1940 - 1941 . vedl okresní výbor Baksan KSSS. Ve stejném období byl zvolen poslancem Nejvyšší rady KBASSR [5] .

Počátkem roku 1941 byl jmenován do funkce lidového komisaře školství republiky [6] . V době okupace republiky německými vojsky se na pokyn oblastního výboru KSSS zabýval vydáváním protifašistických letáků. Po osvobození Nalčiku v lednu 1943 byl znovu jmenován redaktorem republikových novin a poté, počátkem roku 1945 , tajemníkem okresního výboru Baksan KSSS.

O rok později začíná A. Shomakhov pracovat v knižním nakladatelství Kabardian, jako jeho ředitel, a v roce 1949 se stává ministrem školství Kabardské autonomní sovětské socialistické republiky [7] . V témže roce se A. Shomakhov stal členem Svazu spisovatelů a Literárního fondu SSSR a byl mu udělen titul Ctěný umělec KBASSR.

Od roku 1952 působí jako výkonný tajemník předsednictva republikové pobočky Všesvazového spolku pro šíření veřejných a politických znalostí a v roce 1955 se vrací k redaktorské činnosti v republikových novinách (tehdy nazývaných „ Keberdey page" - "Kabardinskaya Pravda" ), absolventi v nepřítomnosti Vyšší stranická škola pod Ústředním výborem KSSS . V roce 1957 se stal šéfredaktorem nově vytvořeného literárního a uměleckého časopisu v kabardském jazyce „Iuashkhemahue“ [8] . V letech 1965 až 1970 byl výkonným tajemníkem Svazu spisovatelů KBASSR [9] .

Literární činnost

První publikace

Počáteční etapa tvorby Amirkhana Shomakhova se shoduje s dobou rozkvětu kabardské revoluční publicistické a lyrické poezie [10] . Jeho první publikace byla v roce 1933 ve sbírce Yape l'ebakue (První krok). [jedenáct]

Próza

A. Shomakhov je autorem příběhů „Kolektivní farma pod palbou“ (1958), „Na břehu Psychech“ (1960, začátek vývoje tématu Velké vlastenecké války [12] ), „ The Son of the Old Eagle“ (1962, první hraný-dokumentární příběh v kabardštině [ 13] ), romány Svítání nad Terekem ( 1968 , ruský překlad 1972 , o občanské válce a nastolení sovětské moci v republika), Jezdci na vrcholech (1970, o formování dělnické třídy v Kabardino-Balkarsku). Šomachovova díla byla přeložena do mnoha jazyků národů SSSR [14] [15] .

Básničky pro děti

Spisovatelský talent A. Shomachova se nejvíce projevil v dětské literatuře. Je právem uznáván jako zakladatel dětské literatury v kabardštině [16] . A. Shomakhov psal pro děti prvních tří let: předškoláky („ТӏopI-tӏopI, khefe top“ – „Skákací míč“); pro žáky 1. 4. tříd („Sabiykhem papschӏe useher“ – „Básničky pro děti“, „Zeranshu“ – „Rozpustilí“, „Schalegue“ – „Mládež“); pro pátou-sedmou třídu ("Une nehu" - "Světelný dům"]) [17] . Šomachovovy básně do ruštiny přeložili Semjon Lipkin , Jurij Chazanov , Naum Grebněv , Jakov Kozlovskij aj. Americká spisovatelka Margaret Wettlin (1907-2003) [18] [19] [20] , známá svými překlady ruské literatury, byl přeložen do angličtiny .

Chronologie vydání

Periodika

Rodina

Ocenění

Paměť

Archivy

Ruský státní archiv literatury a umění (RGALI):

Bibliografie

Poznámky

  1. ↑ Amyrkhan a biografie (adygebzekӏe) ;
  2. ↑ Dekret prezidia Nejvyšší rady Kabardino-balkarské autonomní sovětské socialistické republiky o udělení čestného titulu lidový básník KBASSR soudruhu Šomachovovi A.K. Kabard.-Balkar. pravda, 1977, 24. listopadu;
  3. ↑ A.K. Shalef je hodný člověk: Básně pro mladší. školní věk / Per. s cabardy. - Moskva: Dětská literatura, 1982, s. 3;
  4. ↑ Leninsky vzdělávací kampus - komunistická kovárna Kabardino-Balkaria: sbírka memoárů a dokumentů / Kabard.-Balkar. vědecký výzkum in-t; komp. E. T. Khakuashev. - Nalčik: Kabard.-Balkar. rezervovat. nakladatelství, 1964;
  5. ↑ Spisovatelé Kabardino-Balkaria (XIX. - konec 80. let XX. století) Bibliografický slovník / kap. vyd. R. H. Khashchozhev. Nalčik: El-fa, 2003, str. 421-422;
  6. ↑ 03.1941 - 02.1943: Vedoucí školství v Kabardino-Balkarsku ;
  7. ↑ 10.1949 - 02.1952: Vedoucí vzdělávacího sektoru Kabardino-Balkaria ;
  8. ↑ "Oshkhamakho", Kabard.-Cherk. jméno hory Elbrus;
  9. ↑ Svaz spisovatelů KBR ;
  10. ↑ Velká ruská encyklopedie: "Kabardino-čerkeská literatura";
  11. ↑ Tembotova A.S., Shumakhova A.S., Spisovatelé Kabardino-Balkaria: bibliografický rejstřík, kniha Kabardino-Balkaria. nakladatelství, Nalčik, 1965, str. 72;
  12. ↑ Dygova, O. A. Umělecká a estetická originalita příběhu v kabardské literatuře 60.-90. let (v kontextu severokavkazské prózy): abstrakt dis. kandidát filologických věd: 10.01.02 / Adyg. Stát un-t. - Maykop, 2008, str. 16;
  13. ↑ Bozieva, N. B. Hraná a dokumentární próza v kabardské literatuře: abstrakt dis. Kandidát filologických věd: 10.01.02 / Kabard.-Balkar. Stát un-t im. HM. Berbekov. - Nalčik, 2005., str. 16;
  14. ↑ Velká sovětská encyklopedie / Kapitola. vyd. A. M. Prochorov. - 3. vyd. - Moskva: Sov. encyklopedie, 1969-1978, v. 29, str. 1343;
  15. ↑ Alieva S. U. Kabardino-Cherkess literatura // Velká ruská encyklopedie / vědecké vyd. rada: před - Yu S. Osipov a další - Moskva: Bolshaya Ros. encyklopedie, 2008, v. 12, str. 318;
  16. ↑ "Literární Kabardino-Balkaria", č. 5, září-říjen 2010, str. 66;
  17. ↑ Božjeva, N.B. Dynamika vývoje kabardské dětské poezie // Tambov: Letter, 2018. č. 5 (83), s. 246;
  18. ↑ O Margaret Wettlin – britská Wikipedie
  19. ↑ Knihy Margaret Wettlin - Google Books ;
  20. ↑ "Loser Mukhadin". Sovětská literatura, II 40/158, P-73-2105;
  21. ↑ Maksidova, A.A. Genealogie rodiny Maksidov // Genealogie severního Kavkazu. č. 10. - Nalčik: Severokavkazská genealogická společnost, 2004. ss. 118, 120;
  22. ↑ Dekáda: [Kronika. příběh]. — New York: Chalidze, 1983; Přátelství národů. 1989, č. 5;
  23. ↑ viz webové stránky Google Books .
  24. ↑ Tyutrina V.S. Originalita lingvistické osobnosti postavy v příběhu S. Lipkina "Decade" / Bulletin Státní univerzity Kostroma. NA. Nekrasov, č. 1, 2009, str. 120-123.