Shoffman, Arkadij Semjonovič

Arkadij Semjonovič Shofman
Datum narození 15. listopadu 1913( 1913-11-15 )
Místo narození
Datum úmrtí 7. října 1993( 1993-10-07 ) (79 let)
Místo smrti
Vědecká sféra starověk
Místo výkonu práce Ašchabadský státní pedagogický institut
Kazaňská státní univerzita pojmenovaná po V. I. Uljanov-Leninovi
Alma mater
Akademický titul Doktor historických věd
Studenti S. A. Sergejev
E. A. Čiglincev
Ocenění a ceny

Arkadij Semjonovič Shofman ( 15. listopadu 1913 , Gorodok , provincie Vitebsk , Ruská říše - 7. října 1993 , Kazaň , Republika Tatarstán , Rusko ) - sovětský a ruský historik starožitností . Doktor historických věd, profesor, vážený vědec TASSR (1983). .

Aktivity

Syn ševce Simkhy Dotoviče Shofmana (1873—?) a advokátky Basyi Avseevny (1883—?) [1] . Bratr - umělec Daniil Semyonovich Shofman (1917-1976). Vystudoval gymnázium, v letech 1930-31 vyučoval společenské vědy na továrním učilišti v Mogilevu , současně v letech 1930-1933 studoval na Mogilevském státním pedagogickém institutu pojmenovaném po A. A. Kuleshovovi . V letech 1933 až 1938  byl studentem klasického oddělení filologické fakulty Leningradské státní univerzity . Po ukončení studia byl asistentem na katedře obecných dějin Historicko-filologické fakulty Leningradské státní univerzity. Zároveň v letech 1939-1940 vyučoval na Prvním leningradském pedagogickém ústavu cizích jazyků.

Od roku 1940 do roku 1948 na Ašchabadském státním pedagogickém institutu : docent (v akademické hodnosti schválen v roce 1948), vedoucí katedry starověkých dějin; v letech 1943-1948 - děkan historické fakulty. V letech 1944-1945 byl tajemníkem stranického výboru ústavu, členem okresního výboru Všesvazové komunistické strany bolševiků. Člen akademické rady Ústavu historie a literatury turkmenské pobočky Akademie věd SSSR . V noci 6. října 1948 přežil zemětřesení v Ašchabadu .

V roce 1942 na Moskevské státní univerzitě pojmenované po M. V. Lomonosovovi obhájil dizertační práci pro udělení titulu kandidáta historických věd „Dobytí Filipa a politika Demosthena“.

Od roku 1948 na Kazaňské státní univerzitě : vedoucí katedry obecných dějin, v roce 1960 docent, od února 1961 do 1986 opět vedoucí katedry, poté konzultant profesor. Po rozdělení katedry obecných dějin (1991) byl odborným asistentem na katedře dějin starověku a středověku.

V roce 1965 na Moskevské státní univerzitě pojmenované po M. V. Lomonosovovi obhájil dizertační práci pro titul doktora historických věd „Vznik makedonského státu“.

V roce 1966 mu byl udělen akademický titul profesor .

Hlavní vědecké práce jsou věnovány dějinám starověké Makedonie . Za monografie „Dějiny starověké Makedonie“ (Kazaň, 1960) a „Východní politika Alexandra Velikého“ (Kazaň, 1976) získal první ceny KSU. Řada publikací je věnována historiografii starověku, dějinám orientalistiky na Kazaňské univerzitě a dějinám Kazaňské univerzity. Autor několika článků v sovětské historické encyklopedii.

Připraveno 48 kandidátů historických věd, několik doktorů věd. Iniciátor vzniku a již 20 let vedoucí vědeckého semináře „Antické pondělí“ pro antické učence, postgraduální studenty a vysokoškoláky.

Ocenění

Ctěný vědec TASSR (1983). Oceněno medailemi „Za pracovní chrabrost“ , „Na památku 100. výročí narození V. I. Lenina“, „Za statečnou práci ve Velké vlastenecké válce 1941-45“. Čestný člen Le Centre des Nouvelles études de l'histoire, de la philosophie et des problèmes sociaux à Clermont-Ferrand.

Vědecké práce

Monografie

Návody

Brožury

Poznámky

  1. ↑ Memoáry Leonida Shofmana archivovány 15. srpna 2014.

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata