Schultz, Georg Peter

Georg Peter Schultz
Datum narození 1680 [1] [2] [3] […]
Místo narození
Datum úmrtí 1748 [1] [2] [4] […]
Místo smrti
obsazení historik

Georg Peter Schultz ( německy :  Georg Peter Schultz , také Jerzy Peter Schultz , polsky : Jerzy Piotr Schultz ; 1680 , Frankfurt an der Oder  - 1748 ) byl německý historik a pedagog .

Životopis

Syn právníka Petera Schulze, rektora Frankfurtské univerzity . V letech 1696-1698. studoval tam práva u svého otce. Poté pokračoval ve studiu v Lipsku , kde v roce 1702 získal magisterský titul ve filozofii a v roce 1703 doktor medicíny. Po dlouhé vzdělávací cestě přes Německo a Holandsko se vrátil na svou alma mater jako profesor filozofie. V letech 1709-1711. učil v Berlíně. Pak v letech 1711-1742. působil jako prorektor na Akademickém gymnáziu Thorn , čímž významně přispěl k rozvoji vzdělanosti a osvěty ve městě i regionu [5] . V letech 1722-1724. - zakladatel a redaktor prvního vědeckého časopisu v Thorne "Das Gelahrte Preussen", v letech 1733-1734. - první městské noviny.

Schultzovy sympatie ke katolicismu na sklonku života zkomplikovaly jeho vztah k luteránskému vedení města a gymnázia, což vedlo k jeho rezignaci. Po svém odchodu do důchodu Schulz konvertoval ke katolicismu a poslední roky svého života strávil v různých slezských klášterech, přičemž využil záštity biskupa Andrzeje Załuského .

Jeho hlavní historická díla jsou Historia interregni novissimi et comitiorum in Prussia polonica 1733 (Dants, 1738); "Commentarius de cancellariis regni Poloniae" (ib., 1742); "Commentarius de mareschalcis" (ib., 1743); "Commentarius de succamerario" (Thorn, 1747).

Poznámky

  1. 1 2 Georg Peter Schultz // CERL Thesaurus  (anglicky) - Consortium of European Research Libraries .
  2. 1 2 Georg Peter Schultz // NUKAT - 2002.
  3. Georg Peter Schultz // Polský biografický slovník online  (polsky)
  4. Georg Peter Schultz // MAK  (polsky)
  5. Salmonowicz S.: U progu Oświecenia w Toruniu. Jerzy Piotr Schultz (1680-1748), historik a politolog. // Wiek Oświecenia, t. 1, Warszawa 1979.  (polsky)

Odkazy