Abano (obec Kazbegi)

Vesnice
Abano
náklad. აბანო Osetština
. Abana
42°36′14″ severní šířky sh. 44°23′20″ palců. e.
Země  Gruzie
okraj Mtskheta-Mtianeti
Obec Kazbegi
Historie a zeměpis
Výška středu 2160 m
Časové pásmo UTC+4:00
Počet obyvatel
Počet obyvatel
národnosti Gruzínci 100%
zpovědi Ortodoxní
Úřední jazyk gruzínský
Digitální ID
kód auta GEO
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Abano ( gruzínsky აბანო ; osetština Abana ) je vesnice na levém břehu řeky Terek v Trusovské soutěsce . Nachází se v gruzínské obci Kazbegi .

Historie

Abana – v překladu znamená „teplé jaro“. Do roku 1944 bylo v této obci 20 domácností Gudievů, Sapijevů, Bizikovů, Tsabolovů a Karaevů. Z architektonických památek Abana je třeba vyzdvihnout věže Bizikovů, bratrů Gudievových a svatyni Mada Mairam .

Architektura

O věži Gudievů se vypráví následující legenda. Kdysi se dva bratři Gudiev rozhodli žít odděleně. Jeden postavil věž. Ten druhý, závistivý, se také rozhodl postavit věž a řekl svému bratrovi: „Musím postavit věž vyšší, širší, silnější a krásnější než je tvoje. Shora se na tebe podívám a budu po tobě házet kameny na dvoře. Bez dokončení věže však zemřel. Zajímavé je, že v nedokončené věži jsou jasně patrné trhliny na dvou kamenech na základně. Podle pověsti kameny praskaly žalem, když majitel věže zemřel. Brzy po těchto událostech se Gudievovi přestěhovali do Okrokanu Kobinského soutěsky.

V jižní části Abanu byly zaznamenány zbytky věže Bizikových, postavené z masivních kamenných bloků. Hrubé, ale mohutné zdivo stěn přitahuje pozornost. Soudě podle zdiva je věž Bizikov nejstarší v Abaně. Podle svědectví místních obyvatel se o svátcích konaly u stěn mashigu slavnostní modlitby .

Svatyně

Svatyně Mada Mairam se nachází na skále na levém břehu Tereku. Jedná se o čtyřbokou stavbu, postavenou nasucho z různých velikostí břidlicových a pískovcových desek . Na několika místech byly do stěn vytesány kříže a vytvořeny výklenky pro oběti . Nevěsty sem byly přiváženy druhý den po svatbě. Dvakrát do roka – ve dnech Mayræma kuazæn a Dzhorguyba – se zde slavil svátek. Slavnostní hostiny měly sémantický význam: lidé jakoby svěřovali děti do péče svatyně.

Poznámky

  1. http://www.geostat.ge/index.php?action=page&p_id=2152&lang=geo

Literatura