Abgarids
Abgarids |
Země |
Edessa , Osroene |
Zakladatel |
Arya |
Poslední vládce |
Abgar X Frahad |
současná hlava |
vyhynulý |
Rok založení |
132 před naším letopočtem E. |
Zastavení |
242 CE E. |
král Osroene |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Abgaridové (132 př. n. l. - 242 n. l.) - dynastie Nabatejců arabského původu [1] [2] . Vládl Edesse , Osroene a Horní Mezopotámii [1] . Někteří členové klanu nesli íránská jména, ale jinak mnozí měli jména arabská , včetně samotného Abgara [3] . Anglický historik J. B. Segal poznamenává, že jména končící na „-u“ jsou „nepochybně nabatejská“ [3] . Vládci klanu Abgaridů mluvili aramejsky [3] .
Historie
Předkem dynastie byl vůdce nabatejských kmenů jménem Aryu (jiná verze Ariu 132 př. n. l. – 127 př. n. l.) osvobodil se z moci Seleukovců, začal samostatně vládnout městu, ve kterém založil stát s hl. Edessa [4] [5] .
Poté, co členové dynastie vyhráli u Carrhy (53 př. n. l.), prováděli asi dvě století jako celek politiku proti Parthskému království [3] . Na přelomu 2. sv. n. E. Římská říše změnila Osroene na římský klientský stát [3] . Za vlády císaře Caracally (198-217), pravděpodobně v roce 214, byl svržen Abgar IX Severus a Osroene se stalo římskou provincií nebo kolonií [3] . A od tohoto okamžiku vládla dynastie Abgaridů pouze nominálně [3] . Abgar X Farhad, poslední nominálně vládnoucí Abgarid, se usadil v Římě se svou ženou [3] .
Seznam vládců
- Aryu - 132-127 před naším letopočtem
- Abdu, syn Mazurův - 127-120 př. Kr
- Fradasht, syn Gebaru - 120-115 př.nl
- Bakuru I., syn Fradasht - 115-112 př.nl
- Baku II, syn Baku - 112-94 př.nl
- Bakuru II a Manu I - 94 př. Kr
- Bakuru II a Abgar I Pika - 94-92 př.nl
- Abgar I - 92-68 př. Kr
- Abgar II , syn Abgara I - 68-53 př.nl
Interregnum 53–52 př. Kr
- Manu II - 52-34 př. Kr
- Pakor - 34-29 př. Kr
- Abgar III - 29-26 př. Kr
- Abgar IV Sumac - 26-23 př. Kr
- Manu III Saful - 23-4 př. Kr
- Abgar V Ukkama , syn Manu - 4 př.nl - 7 nl [6]
- Manu IV, syn Manu - 7-13 našeho letopočtu
- Abgar V Ukkama - 13-50 našeho letopočtu
- Manu V, syn Abgara - 50-57 našeho letopočtu
- Manu VI., syn Abgara - 57-71 n.l
- Abgar VI, syn Manu - 71-91 nl
Interregnum 91–109 INZERÁT
- Abgar VII , syn Ezada - 109-116. INZERÁT
Interregnum 116–118 INZERÁT
- Yalur (Yalud) a Parfamaspat - 118-122 let. INZERÁT
- Partamaspat - 122-123 let. INZERÁT
- Manu VII , syn Ezada - 123-139 INZERÁT
- Manu VIII, syn Manu - 139-163 INZERÁT
- Abgar VIII Veliký , syn Manu - 177-212 INZERÁT
- Abgar IX Veliký , syn Abgara - 212-214 INZERÁT [7] [3]
- Manu IX, syn Manu - 214-240 INZERÁT
- Abgar X Frahad, syn Manu - 240-242 INZERÁT
Poznámky
- ↑ 12. Ramelli , 2018 .
- ↑ Sartre, 2005 , str. 500
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Segal, 1982 , str. 210-213.
- ↑ D. Rubens. Histoire politique, religieuse et littéraire d'Edesse Jusqu'à La Première Croisade, Paříž (anglicky) // Imprimerie Nationale. - 1897. - S. 27 . — ISSN 0021-762X .
- ↑ Alfred von Gutschmid. Über die Beinamen der hellenistischen Könige (anglicky) // Mémoires de l'Académie impériale des sciences de Saint-Petersbourg: Journal. - 1887. - Sv. II , ne. 35 . — Str. 17 .
- ↑ Nadace Encyclopaedia Iranica. Vítejte v Encyclopaedia Iranica . iranicaonline.org . Staženo: 12. července 2022.
- ↑ Sartre, 2005 , str. 508.
Literatura
- Ramelli Ilaria LE Abgarids (anglicky)/ In Hunter DG, van Geest, Paul JJ, Peerbolte B. Jan Lietaert (eds.). — Brill Encyclopedia of Early Christianity Online, 2018.
- Sartre M. The Arabs and the desert peoples (anglicky) // The Cambridge Ancient History: Volume 12, The Crisis of Empire, AD 193-337 / In Bowman AK , Garnsey P. ,Cameron A.(eds.) . - Cambridge University Press, 2005. -Sv. 12. -str. 498-520. — ISBN 978-0521301992 . -doi:10.1017/CHOL9780521301992.021.
- Segal JB ABGAR (anglicky) / In Yarshater E. (ed.). — Encyclopædia Iranica, svazek I/2, Abd-al-Hamīd–Abd-al-Hamīd. - Londýn a New York: Routledge & Kegan Paul, 1982. - Sv. I-II. - S. 210-213. - ISBN 978-0-71009-091-1 .
- Parisot J. Abgar (fr.) / dans Vacant A., Mangenot E. - Dictionnaire de théologie catholique , Letouzey et Ané éditeurs, Paris. - P. , 1909. - Sv. I. - P. [67-73] (sloupec A).
- Marie-Nicolas Bouillet , Chassang A . ABGAR nebo ABGARE (fr.). — dans Dictionnaire Universl d'histoire et de geographie Bouillet Chassang. - Librairie Hachette, 1878. - Sv. 1. - S. 6.