Abdullayeva, Saadet Abutalib kyzy

Saadet Abutalib kyzy Abdullayeva ( ázerbájdžánský Səadət Abutalıb qızı Abdullayeva ; 18. ledna 1940 , Baku - 12. března 2017 , Baku ) je ázerbájdžánský muzikolog, etnoorganolog, profesor, lékař.

Životopis

Narodila se 18. ledna 1940 v Baku . Dcera Abutaliba Abdullayeva .

V letech 1947-1957 studovala na desetileté hudební škole na Ázerbájdžánské státní konzervatoři (nyní Bulbulská střední speciální hudební škola ).

V roce 1957 vstoupila na Ázerbájdžánskou státní konzervatoř (nyní Baku Music Academy pojmenovaná po Uzeyir Hajibeyli ). V roce 1962 absolvovala konzervatoř v oboru ázerbájdžánské lidové hudby.

V letech 1962-1971 pracovala jako pomocná výzkumná pracovnice v oddělení „Hudba“ Institutu architektury a umění Ministerstva kultury Ázerbájdžánu (později na Akademii věd Ázerbájdžánu ).

1965-1967 studovala na postgraduální škole působící při ústavu.

V roce 1968 mu byl udělen titul kandidáta umělecké kritiky.

1971-1979 - učitel, vrchní učitel, v letech 1979-1992 docent katedry historie a teorie ázerbájdžánské lidové hudby Ázerbájdžánské státní konzervatoře. V letech 1992-2017 byl profesorem na téže katedře.

V roce 1978 byla zvolena členkou Svazu skladatelů SSSR .

V roce 2004 mu byl udělen vědecký titul profesor, v roce 2006 titul doktor umění.

Zemřela v Baku dne 12. března 2017.

Vědecká činnost

Vědecký výzkum souvisí se studiem historie hudby, struktury, vlastností zvuku a použití, jejich srovnáním se stejným typem nástrojů v turkickém prostoru, jakož i dalším vývojem. Jeden ze zakladatelů moderní ázerbájdžánské instrumentace . Ve svých spisech předložila problém restaurování široce používaných v Ázerbájdžánu, ale tehdy zastaralých hudebních nástrojů.

Pedagogická činnost

V letech 1971-2017 přednášela odborné předměty „Ázerbájdžánská lidová hudební tvořivost“, „Nástroj“, na všeobecném kurzu „Základy ázerbájdžánské lidové hudby“, vedla individuální a nepovinné hodiny se studenty instrumentace. Vedené vědecké zprávy , diplomové a závěrečné práce studentů. Vyvinul metodické základy instrumentace pro orchestr ázerbájdžánských lidových nástrojů. Pod jejím vedením dokončilo 15 lidí (včetně 3 tureckých specialistů) disertační práce a byla jim udělena vědecká hodnost doktor filozofie v dějinách umění.

Ocenění

V roce 2000 jí byl udělen Čestný list Ministerstva školství Ázerbájdžánské republiky za plodnou vědeckou a pedagogickou činnost v přípravě vysoce kvalifikovaných muzikologů.

V letech 2013, 2015, 2016 jí bylo uděleno „Prezidentské stipendium“ poskytované členům Svazu skladatelů Ázerbájdžánu.

O ní

• Svaz skladatelů Ázerbájdžánu . Příručka (prosinec 1973 - červen 1979). Baku, Ishig, 1979, str. 123.
• Svaz skladatelů SSSR . Adresář. Moskva, Sov. comp., 1981, str. 260.
• Svaz skladatelů Ázerbájdžánu . Příručka (září 1979 - červenec 1984). Baku, Ishig, 1985, str. 242.
• Əfəndiyeva İ. "Ədəbiyyat və incəsənət" qəzeti, 1990, č. 48, 7 dekabr.
• Azərbaycan Bəstəkarlar İttifaqı. Məlumat kitabçası (1990-2001). BakI: 2002, s. 13-14.
• Rzayev N. "Həqiqət bürcü" qəzeti, 2003, č. 1, 11-18 janvar; "Mədəniyyət" qəzeti, 2003, č. 05, 1. února;
• Seyidova S., Əfəndiyeva İ. "Musiqi dünyası", 2005, č. 1-2, s. 123-125;
• Əfəndiyeva İ. "Mədəni-Maarif" jurnalı, 2005, č. 7, s. 33-34;
• Muğam ensiklopediyası. Heydər Əliyev Fondu. Bakı, 2008, s. jedenáct.
• Azərbaycan milli ensiklopediyası, c. 1. Bakı, 2009, str. 39.
• Encyklopedie ázerbájdžánského Mughama . Baku, 2012, str. 34.
• Azərbaycan Bəstəkarlar İttifaqı. Məlumat kitabçası. Bakı, 2012, s. 17-20.
• Kafarov S. Noviny "Zerkalo", 2013, č. 126, 26. ledna.
• Qafarov S. Səadət Abdullayeva. Bakı, Şərq-Qərb, 2014, 32 s.
• Şamaxı ensiklopediyası. Bakı, 2015, s. 19-20.
• Hidayətqızı S. Muğam qəsri. Bakı, Apostol, 2016, str. 555.
• Azərbaycan bəstəkarları və musiqişünasları. http://abm.musigi-dunya.az
• Həsənova C. “Musiqi dünyası”, 2017, 1/70, s. 74-75.
• Huseynova L. "Konzervatoř". Elmi žurnál, 2017, č. 1 (35), s. čtyři.
• Bagirova S. Noviny "Kaspiy", 2018, 14. března, str. deset.
• Rəhmanov R. _ Bakı, Nurlar, 2018, 328 s.
• Ozan-aşıq ensziklopediyası, I cild , Bakı, Gənclik, 2019, s. 43.
• Nəcəfzadə A. Ud çalğı aləti Azərbaycan qaynaqlarında. Bakı, “Xəzər Univertsitəsi” nəşr., 2019, s. 5-7.
• Zöhrabová L. "Mədəniyyət" qəz. 27. října 2021

Sborník

Knihy

• Lidové hudební nástroje Ázerbájdžánu. Baku, Ázerneshr, 1972, 36 s. [jeden]
• Moderní ázerbájdžánské lidové hudební nástroje. Bakı, İşıq, 1984, 76 s [2] .
• Ázerbájdžánská instrumentální hudba. Moskva, Hudba, 1990, 96 s.
• Historiografie ázerbájdžánských lidových hudebních nástrojů. Bakı, AzPU, 1991, 130 stran.
• Azərbaycan xalq çalğı alətləri və orkestrləşdirmə [Ázerbájdžánské lidové hudební nástroje a orchestrace]. Bakı, Maarif, 1996, 174 s. (spolu se S. Aleskerovem).
• Lidové hudební nástroje Ázerbájdžánu (muzikologický a organologický výzkum) . Baku, Jilm, 2000, 486 s. [3]
• Azərbaycan xalq çalğı alətləri [Ázerbájdžánské lidové hudební nástroje]. Bakı, Adiloglu, 2002, 454 s. [čtyři]
• Azərbaycan folklorunda çalğı alətləri [Hudební nástroje v ázerbájdžánském folklóru]. Bakı, Adiloglu, 2007, 216 s. [5]
• Azərbaycan musiqisi və təsviri sənət [Ázerbájdžánská hudba a vizuální umění]. Bakı, Oğuz eli, 2010, 416 s. [6]
• Hudební nástroje okouzlují svět . Baku: Nurlar, 2016, 288 s. (text v ázerbájdžánštině, angličtině a ruštině). [7]
• Nizamidə musiqi, musiqidə Nizami [Nizami o hudbě, Nizami v hudbě]. BakI: Nurlar, 2018, 360 s.

Vybrané články

• Çalğı alətlərimizin sorağı ilə [Asking our music instruments] // "Qobustan" sənət toplusu, 1971. - č. 1 (9). - S. 69-70.
• Rübabın izi ilə [Po stopách rubabu] / Azərbaycan musiqisi: tarix və müasir dövr. - Bakı: 1994. - S. 82-88.
• Rud, bərbət və ud çalğı alətləri haqqında mühakimələr [Úsudky o hudebních nástrojích Rud, bubnování a oud] / Ekologiya, fəlsəfə, mədəniyyət. Elmi məqalələr məcmuəsi, 7-ci buraxılış. - Bakı: Təbib, 1995. - S. 67-70.
• Musiqişünaslığımızda əks olunmayan xalq çalğı alətlərimiz [Hudební nástroje, které se neodrážejí v naší hudební vědě] / Azərbaycan şifahi xalq və profesionální musiqinin problemləri. Elmi məqalələr toplusu. - Bakı: 2002. - S. 5-13.
• "Hlasitel" radostí a vítězství lidu // İrs-Heritage. - 2002. - č. 4. - C. 52-53.
• Melodie od nepaměti // İrs-Heritage. - 2003. - č. 5. - C. 40-41;
• Okouzlující zvuky balabanu // İrs-Heritage. - 2003. - č. 8. - S. 48-49.
• Role skladatelské kreativity při formování a rozvoji orchestru ázerbájdžánských lidových hudebních nástrojů / Bəstəkar və zaman - Bakı: Adiloğlu, 2003. - S. 42-50.
• Türk məkanında xalq çalğı alətlərinin müqayisəli öyrənilməsinin ilkin nəticələri [Primární výsledky srovnávacího studia lidových hudebních nástrojů v turkickém prostoru] / «Ortaq gəindyntqə. II Uluslararası folklor konfransının materialları". - Bakı: 2004. - S. 333-338.
• Azərbaycan şifahi xalq ədəbiyyatında çalğı alətləri [Hudební nástroje v ázerbájdžánském ústním lidovém umění] // Musiqi dünyası. - 2004. - 3-4/21. - S. 170-177.
• "Koroğlu" dastanında aşıq sənəti, çalğı alətləri, eyniadlı hava və instrumentální silsilələri [Ashygské umění, hudební nástroje, písňové a instrumentální cykly stejného jména v eposu "Koroglu"] // Musyiqi. - 2006. - 3-4/29. - S. 91-96.
• Mövsüm və məişət mərasim şənliklərində çalğı alətlərimiz [Hudební nástroje v kalendáři a rodinných rituálních zábavách] / Bəstəkar və zaman, III buraxılış. - Bakı: Adiloğlu, 2008. - S. 254-270.
• Dədə Qorqud və qopuz [Dede Gorgud a gopuz] / Folklor və etnoqrafiya.-2008. - č. 3-4. - S. 61-69.
• Azərbaycan musiqi ifaçılığı təsviri sənətdə /Ázerbájdžánské hudební vystoupení ve výtvarném umění / Konservatoriya. - 2009. - č. 1. - S. 127-136.
• Muğam və təsviri sənət [Mugham a výtvarné umění] / “Muğam aləmi” Beynəlxalq elmi simpoziumun materialları, 18.–20. března 2009-cu il. - Bakı: Şərq-Qərb, 2009. - S. 26-39;
• Ázerbájdžánská instrumentace: Úspěch a vyhlídky / Mezinárodní sympozium "Hudební nástroje turkických národů". – Baku: 2010. www.musicmuseum.az/turksoy2010/tstez01.doc
• Hudební nástroj světového významu // İrs-Heritage. - 2011. - č. 1 (49). - C. 44-49.
• Nejmelodičtější mezi nástroji // İrs-Heritage. - 2011. - č. 2 (50). - C, 54-58;
• Saz  je nedílným nástrojem ázerbájdžánských ashugs // İrs-Heritage. - 2011. - č. 3 (51). - C, 58-63;
• Ázerbájdžánský předvečer // ​​İrs-dědictví. - 2011. - č. 4 (52). - C, 56-59;
• Okouzlující ucho hudební nástroj // İrs-Heritage. - 2011. - č. 5 (53). - C. 28-33.
• Çalğı alətlərimizin yayılma hüdudları [Hranice distribuce našich hudebních nástrojů] / Tarixi yaşadan unudulmuş musiqi alətləri. Milli musiqinin tədqiqi. Elmi məqalələr toplusu. - Bakı: Mütərcim, 2011. - S. 27-45.
• Pastýřská flétna zní v orchestrech // İrs-Heritage. - 2012. - č. 1 (55). - C. 40-45.
• Do rytmů nagarů , gavalů a gosha-nagarů // İrs-Heritage. - 2012. - č. 5 (59). - C. 28-34.
• Azərbaycan instrumental muğam ifaçılığı - ənənələrinin varisliyi kontekstində [Instrumentální představení mughamů v kontextu kontinuity tradic] / "Muğam aləmi". III Beynəlxalq elmi simpoziumunun materialları, Bakı, 12.-15. března 2013. - Bakı: 2013. - S. 3-9.
• Starověké ázerbájdžánské hudební nástroje. // İrs-Heritage. - 2013. - č. 2 (62). - C. 34-40.
• Nizami Gəncəvinin etik və estetik görüşləri "musiqili" misralarda [Etno-estetické pohledy na Nizami Ganjavi v "hudebních" slokách]// Konservatoriya. - 2016. - č. 3 (33). - S. 21-27.
• Dahi bəstəkar və korifey musiqişünas [Skvělý skladatel a coryphaeus of musicology] / Üzeyir Hacıbəyli müasirlərin düşüncəsində. Já dítě. Müəllif və tərtibçi Səadət Təhmirazqızı. - Bakı, 2016, - S. 90-99.
• Nizami Gəncəvinin əsərlərində musiqili səhnələr [Hudební scény v dílech Nizami Ganjavi] // Konservatoriya. - 2017. - č. 1 (35). - S. 5-13.
• Azərbaycan çalğı alətləri haqqında qaynaqları araşdırarkən… [Studium primárních zdrojů o ázerbájdžánských hudebních nástrojích...]// Musiqi dünyası. - 2016. - 4 (69). - S. 11-16.
• Nizami Gəncəvinin əsərlərində musiqi və rəqs ifaçıları [Umělci hudby a tance v dílech Nizami Ganjaviho] XVI. Beynəlxalq elmi-praktiki konfransın materialları. - Bakı: 2017. - S. 13-18.
• Nizami Gəncəvinin əsərləri orta əsr çalğı alətləri haqqında əsas mənbə kimi [Díla Nizami Ganjavi jako hlavní zdroj středověkých hudebních nástrojů] // Konservatoriya. - 2018. - č. 1 (39). - S. 69-78.

Poznámky

1. ↑ Recenze: Ramiz Zohrabov. "Ədəbiyyat və incəsənət" qəzeti, 1972, č. 47, 18. listopadu; Əfəndiyev V. "Qobustan", 1974, č. 1, s. 77.
2. ↑ Rafiq Imranı. "Bakı" qəzeti, 1984, č. 223, 26 sentyabr.
3. ↑ Həsənova-İsmayılova C. “Azərbaycan” qəzeti, 2001, č. 143, 28. června.
4. ↑ Prezentováno ve zprávách: AzərTAC. "Ázerbajkán", "Xalq qəzeti", "Respublika" qəzetləri, 2002, č. 295, 24 dekabr; noviny „Bakinskij Rabochij“, č. 246, 25. prosince; "Respublika" qəzeti, 2003, č. 9, 12. ledna; noviny "Echo", 2003, č. 73, 19. dubna; Recenze: Rzayev N. "Ədalət" qəzeti, 2002, č. 230, 10 dekabr; Nəbiyev A. "Min bir mahnı" qəzeti, 2002, č. 12, 22. oktyabr; Cavadlı C. "Azərbaycan müəllimi" qəzeti, 2002, č. 52, 27 dekabr; Yaqubqızı R. "Mədəniyyət" qəzeti, 2002, č. 45, 28 dekabr; Dadaşzadə Z. "Musiqi dünyası", 2003, č. 1-2; Abbasxanlı-Aliyeva T. "Tasvir", Ankaranın gazetesi, 2004, 10. nisan; Tursoy, 2004, č. 11, s. 64.
5. ↑ Recenze: Həsənova C."Musiqi dunyası", 2007, 3-4/33, s. 192-193.
6. ↑ Həsənova C. „Musiqi dünyası“ jurnalı, 2010, č. 1-2, s. 203; Qurbanov B. “Sərbəst düşüncə” qəzeti, 2010, č. 389, 22. července-03 avqust.
7. ↑ Recenze: Abduləliyev A. “Musiqi dunyasI”, 2016, 4/69, s. 76-77.