Abdul Mejid I
Abdul Mejid I ( Osman. عبد المجيد اول - Abd ül- Mecîd - i evvel , Tur . Birinci Abdülmecit ) ( 23. dubna 1823 - 25. června ) 1391-1861 sultánská říše , 1391-1861 Nejstarší syn Mahmuda II ., který byl následován 2. července 1839 , krátce po porážce turecké armády Egypťany u Nizibu ( 24. června 1839 ).
Reformy
S pomocí evropských mocností, poté, co zpacifikoval egyptského pašu Muhammada Aliho , Abdul-Mejid, unášený západní kulturou, pokračoval v reformách ( Tanzimat ), které zahájil jeho otec. Za něj mohli nemuslimové sloužit v armádě, byla přijata státní hymna a vlajka, byla reorganizována legislativa podle francouzského napoleonského zákoníku a došlo k technologickým vylepšením ( objevila se železnice a telegraf ).
Na radu Reshida Mustafy paši vydal 3. listopadu 1839 slavný Hatt-i-Sheriff , podle kterého slíbil stejnou ochranu všem osmanským poddaným a vzdal se práva starého sultána nakládat s jejich životy a majetkem.
Abdul-Mejid I. neměl silnou povahu, byl neustále pod vlivem svého prostředí; proto reformy provedené za jeho vlády byly rozporuplné [2] .
Ve 40. letech 19. století sultán pomáhal Irům s penězi a chlebem (včetně proti přání britské vlády) během hladomoru v Irsku .
Zahraniční politika. Krymská válka
V roce 1850 odmítla Brity podporovaná Osmanská říše vydat polské rebely z revoluce z roku 1848 Rakousku a Rusku , za což Rakousko v roce 1852 vyhnalo Osmany z Černé Hory .
Ve stejné době vznikl spor mezi pravoslavnými a katolíky v Jeruzalémě o svatá místa. Do sporu mezi církvemi zasáhli císaři Mikuláš I. a Napoleon III. Rostoucí konfrontace vedla k diplomatické patové situaci a 4. října 1853 Turecko s využitím podpory Anglie a Francie vyhlásilo Rusku válku. [3] Tak začala Krymská válka . Spojenci říše byly Anglie a Francie . Válka skončila jistým oslabením Rusů, ale ne na dlouho: od začátku 60. let 19. století postupně obnovovali námořnictvo a pevnosti na Černém moři a po roce 1870 vesměs přestali vyhovovat omezením, která na ně uvalila tzv. Pařížský mír z roku 1856 . Osmanská říše, na oplátku za bezvýznamné výhody, které jí přinesla válka, musela spojencům slíbit, že do Hatt-i-Humayun ( 18. února 1856 ) přidají nové reformy, které nekorelují dobře s osmanským státním systémem.
Pařížská mírová smlouva z 30. března 1856, která státu slibovala nejen vnější, ale i vnitřní mír, neuspokojila ani křesťany, ani muslimy. Nepokoje probíhaly v Bosně , Bulharsku a Albánii a masakry křesťanů začaly v Damašku a Libanonu . Ekonomické ztráty způsobené válkou donutily Porto uchýlit se k zahraničním půjčkám. Vliv cizích mocností v Istanbulu vzrostl [2] .
Poslední roky
V roce 1858 byl vyhlášen bankrot sultánovy pokladny a sám Abdul-Mejid podle mínění svých poddaných padl. Neúspěchy sultána zlomily. Ztratil zájem o záležitosti vlády, stále častěji trávil čas o samotě v paláci. Smyslnost a opilství podkopávaly jeho špatné zdraví [4] .
Sultan Abdul-Mejid zemřel na tuberkulózu 25. června 1861 , zanechal po sobě 8 dcer a 6 synů, ale podle osmanských zákonů jej nahradil jeho bratr Abdul-Aziz .
Poslední čtyři sultáni Osmanské říše - Murad V. , Abdul-Hamid II ., Mehmed V. a Mehmed VI . - byli syny Abdula-Mejida I. z různých manželek.
Rodina a děti
Kadyn-efendi
- Servetseza Kadyn-efendi (1823, Maykop [5] - 24. srpna 1878 [6] / 24. září 1878 [7] [8] / 24. září 1879 [9] , Istanbul) - hlavní manželka s titulem bash kadyn-efendi [10] [8] [5] [6] . Sňatek byl uzavřen v roce 1837 [9] ; neměla děti, ale vychovala syna a dcery sultána z Guljemala Kadyn-efendiho - Mehmeda V., Fatmu Sultan [9] [6] a Refiya Sultan [8] .
- Hoshyar Kadyn-efendi (1825, Zugdidi [11] - 1849, Istanbul [12] [11] ) je druhá [13] nebo třetí manželka sultána [12] . Sňatek byl uzavřen v březnu 1839 – čtyři měsíce před nástupem Abdula-Mejida I. na trůn [9] .
- Tirimyuzhgan Kadyn-efendi (19. srpna 1819 [15] / 1822 [16] , severní [16] Kavkaz [15] - 26. dubna [7] / 3. listopadu 1853 [15] [16] , Istanbul) - druhá [15. ] [ 17] nebo třetí manželka sultána [16] . Do harému se dostala v roce 1839 [15] , sňatek byl uzavřen v roce 1840 [16] nebo 10. listopadu 1841 [18] .
- Naime Sultan (11. října [7] / 12. listopadu 1840 - 1. dubna 1843 [19] ) [20]
- Abdul-Hamid II (22. září 1842 – 10. února 1918) [21]
- Mehmed Abid-efendi (22 - 27 [22] / 28. dubna 1848 [7] ) [20]
- Samiha Sultan († 1877 [7] )
- Shevkefza Sultan (12. prosince 1820 [23] [7] [24] , Poti [24] - 17 [23] [24] / 20. září 1889 [7] , Istanbul) - dostal se do harému v raném dětství [25 ] ; manželství se sultánem bylo uzavřeno 1. srpna 1839 [24] [18] . Po smrti dvou manželek [K 1] nesl Abdul-Mejida I. titul druhé manželky [26] [23] .
- Verdijenan Kadyn-efendi (18. října 1825 [33] / 1826 [34] , Suchumi [33] - 9. listopadu [33] / 9. prosince 1889, Istanbul [34] [7] ) - třetí [35] [33] nebo šestá sultánova manželka [34] . Sňatek byl uzavřen 17. prosince 1840 [33] .
- Munire Sultan (9. prosince 1844 – 9. července 1862 [19] [7] ) [35] – 10. června 1858 se provdala za Ibrahima Ilhamiho Pašu, syna Khediva z Egypta Abbase I Hilmiho , s nímž měla syna Alaeddina. († 1890/1891) [19] . V lednu 1861 se provdala za Ibrahima Pashu, syna Ryzy Hasana Pashy, od kterého měla potomky [7] .
- Ahmed Kemaleddin-efendi (2. prosince 1847 [7] / 1848 [33] - 4. dubna 1905 [7] ) [35] - byl ženatý s Fatmou Sezadil Khanim-efendi, od níž měl dcery Atietullah a Munire [7] .
- Duzdidil Kadyn-efendi (1825 [36] / 1826, Severní Kavkaz [37] - 18. srpna 1845 [7] [38] [12] [37] ) - třetí manželka sultána [38] [12] [39 ] ; sňatek byl uzavřen v roce 1842 [37] . Harun Achba píše, že Duzdidil byl hlavním ikbalem (bashkhanym-efendi) sultána [37] .
- Neyire (Nazmiye [7] ) - Sultan (24. září 1841 - 14. ledna 1844 [40] [7] )
- Cemile Sultan (18. srpna 1843 - 7. [38] / 26. února 1915 [7] ) [38] - 3. června 188 se provdala za Mahmuda Jelaleddina Pashu, od kterého měla potomky [7] - včetně dcery Fatmy Khanym Sultan, který zemřel ve věku deseti let 24. února 1890 [41] .
- Samie Sultan (23. února – 16. března [42] / 15. dubna 1845 [7] )
- Guljemal Kadyn-efendi (1826 [7] , Sarajevo [33] - 29. října [43] / 16. listopadu [44] / 29. listopadu 1851, Istanbul [7] [45] ) - čtvrtá manželka sultána [43] [44] [45] . Byla mezi manželkami Abdula-Mejida I. během jeho nástupu na trůn; 1. listopadu 1840 získala titul třetí ikbal, po narození dcery Refie v roce 1842 získala titul páté manželky (kadyn-efendi), poté po narození syna v roce 1844 - čtvrté manželky [ 45] . Sňatek byl uzavřen v roce 1840 [44] nebo 27. března 1843 [18] .
- Fatma Sultan (16. února [46] / 1. listopadu 1840 [7] - 1882/1883 [46] [7] ) [43] [7] - 24. února 1854 se provdala za Ali Galip Pasha, syn velkovezíra Buyuka Mustafy Reshid Pasha [7] ; v tomto manželství se v roce 1855 narodila dcera Cemile, která krátce po narození zemřela. 24. března 1859 [7] se provdala za Mehmeda Nuri Pasha [46] , s nímž měla syna Mehmeda Fuada, který zemřel v červenci 1862 [43] , a dceru Emine Lutfiye Khanym-sultan, která zemřela ve věku 2,5 roku dne 13. srpna 1865 [38] .
- Refiya Sultan (8. ledna 1842-1879) [43] [7] - v letech 1853/1854 se provdala za Mehmeda Edhema Pasha. V roce 1856/1857 uzavřela druhé manželství [47] . Podle jiných zdrojů bylo manželství s Edhem Pasha jediné a bylo uzavřeno v roce 1857; z Edhama měl potomky [7] .
- Hatice Sultan (8. ledna 1842-1842) [7]
- Mehmed V (3. listopadu 1844 – 3. července 1918) [43] [7] )
- Ruqiye Sultan (1850 - pravděpodobně v dětství) [7]
- Shayan Kadyn-efendi (1829, Soči - 1. ledna 1862, Istanbul [48] ) - hlavní ikbal [49] , poté čtvrtá manželka sultána [48] [49] . Sňatek byl uzavřen v roce 1843 [48] . Pamětník Harun Achba píše, že manželství bylo bezdětné, ale turecký historik Necdet Sakaoglu s odkazem na dílo Yilmaze Oztuna „Osmanská dynastie“ nazývá Shayan Behice Sultan dcerou [49] .
- Piristu Kadyn-efendi (1830 [50] / 1832, Soči [51] - 11. prosince 1904 [52] / 1906 [51] , Istanbul) - čtvrtá manželka sultána [53] [39] ; sňatek byl uzavřen 20. ledna 1856 [51] . Neměla žádné vlastní děti, ale vychovávala Abdul-Hamida II. a Cemile Sultan [54] .
- Mehtab Kadyn-efendi (1830, Machačkala - 1888, Istanbul [55] ) - pátá manželka sultána; sňatek byl uzavřen v roce 1845 [55] .
- Sabiha Sultan (20. dubna 1848 – 15. dubna [7] / 27. dubna 1849 [56] )
- Ahmed Nureddin-efendi (17. dubna 1851 [7] / 1852 - 1885 [40] )
- Neveser Kadyn-efendi (1841, Abcházie [57] - 11. dubna [40] , 12. září [57] [7] nebo 12. prosince 1889 [7] ) - pátá manželka [40] neboli hlavní ikbal sultána; manželství uzavřené v roce 1858 [57] .
- Bezmiara Kadyn-efendi [7] († 21. ledna 1909, Istanbul [58] ) – pátá manželka sultána; manželství uzavřené v roce 1849 [58] , rozvod - před rokem 1859 [59] .
Iqbal Khanim
- Nyukhetseza Khanym-efendi (2. ledna 1827 [7] , Abcházie [60] - 15. května 1850 [60] / 19. prosince 1892 [7] , Istanbul) - hlavní ikbal sultána [60] ; manželství uzavřené 21. října 1841 [60] nebo 10. června 1852 [7] .
- Ahmed Efendi (1845 – 20. března [7] 1845 [22] nebo 5. – 6. června 1846)
- Mehmed Burhaneddin-efendi (23. května 1849 - 3. října [14] / listopad 1876 [7] ) - byl ženatý s Mestinas-khanim, měl syna Ibrahima Tevfik-efendi [7] a dceru [14] .
- Nalanydil Khanym-efendi (1829 [7] , Anapa [61] - 23. října 1863 [61] / 1865 [19] nebo 23. prosince 1890 [7] ) - jedna z manželek [19] nebo třetí ikbal zn. Sultán; manželství uzavřené v roce 1850 [61] .
- Senikha Sultan (12. listopadu 1851 [7] / 1852 - 15. září 1931) [19] - od 5. prosince 1876 byla provdána za Asaf Mahmud Jalaleddin Pasha a měla potomky [7] .
- Mehmed Abdyussamed-efendi (1853 – květen 1854 [22] [7] )
- Shehime Sultan (1. března 1855 [7] – 10. října [26] / 10. listopadu 1856 [7] )
- Zeinimelek Khanym-efendi (1824, Severní Kavkaz [62] - 1842 [7] , Istanbul [62] ) - druhý ikbal [63] [64] [49] ; manželství uzavřené v roce 1841 [64] . Údajná dcera Zeynimelek byla Behye Sultan (22. února 1841 – 22. května 1842 [65] nebo 3. června 1847 [7] ) [66] .
- Jeylanyar Khanym-efendi (1830, Soči [67] - 17. ledna 1855 [67] nebo únor 1856 [7] [68] ) - druhý ikbal [68] ; sňatek byl uzavřen v roce 1847 [67] .
- Mehmed Ryushdi (Ryushdyu)-efendi (31. března [7] – 7. června 1852 [47] )
- Nesrin Khanym-efendi (1826, Poti [69] - 2. ledna [7] [40] / 2. května 1853 [69] ) - druhý iqbal sultána [40] [69] ; manželství uzavřené v roce 1842 [69] . Uluchay poznamenává, že až do roku 1850 držel Nesrin titul třetího ikbalu [70] .
- Mehmed Ziyaeddin-efendi (1. prosince 1846 – 31. dubna [7] / 1. května 1849 [63] )
- Behije Sultan (26. 8. 1848 - 30. 11. 1876 [65] - v říjnu 1859 se provdala za Hyusnu Pashu, syna Mustafy Pashy [7] ; od 15. listopadu 1876 byla provdána za Pashazade Hamida Beye, vnuka Khalil Hamid Pasha [65] .
- Mehmed Nizameddin-efendi (19. dubna 1850 – 30. ledna 1853 [40] [7] )
- Bahaeddin Effendi († 9. listopadu 1852 [71] [7] )
- Aishe Serfiraz Khanym-efendi [7] (1837, Abcházie – 9. června 1905, Istanbul [72] ) – druhý Ikbal sultána; manželství uzavřené v roce 1851 [72] .
- Osman Safiettin-efendi (1852 [56] – 23. května 1855 [7] )
- Bedia Sultan (1857-1858)
- Suleiman Selim-effendi (12. ledna 1861 – 13. července 1909) – byl čtyřikrát ženatý, měl potomky [7] .
- Nergizu Khanym-efendi (1830, Anapa [73] - 1848 [7] [19] / 26. října 1858, Istanbul [73] ) - čtvrtý ikbal sultána [19] [73] ; sňatek byl uzavřen v roce 1847 [73] .
- Mehmed Fuad-efendi (28. července [43] / 29. září 1848 [7] )
- Navekmisal Khanym-efendi (1827 [74] / 1828 [19] , Severní Kavkaz [74] - 1853 [19] / 5. srpna 1854 [7] [74] ) - čtvrtý [74] ikbal [19] ; sňatek byl uzavřen v roce 1848 [74] .
- Shaeste Khanym-efendi [7] (1836, Suchumi – 11. února 1912, Istanbul [75] ) – čtvrtý ikbal; manželství uzavřené v roce 1852 [76] .
- Gulyustu Khanym-efendi (1830, Suchumi - 1865, Istanbul [77] ) - oženil se v srpnu 1854 [77] . Sakaoglu věřil, že Gulustu byl postupně pátý a poté čtvrtý Ikbal sultána [78] . Uluchay ji také nazývá čtvrtým Iqbalem Abdul-Mejida [79] . Harun Achba nazývá Gulyustu čtvrtou manželkou (kadyn-efendi) sultána [77] .
- Fehime Sultan (26. ledna 1855 [7] - 10. října [46] / 10. listopadu 1856 [7] )
- Zekiye Sultan (1855 – 19. února 1856 [63] )
- Mediha Sultan (30. července 1856 [7] - 1928) - 8. června 1879 se provdala za Nejiba Pashu, syna šejka Nejibzade Sami Pashy; druhým sňatkem, od 30. dubna 1886, byla provdána za velkovezíra Ferida Pašu , od kterého měla potomky [7] .
- Mehmed VI (2. února 1861 – 15. května 1926) [7]
Gozde
- Hyusnijenan-khanym (1818, Severní Kavkaz – 1843, Istanbul) – sultánova konkubína od roku 1835 [80] .
- Rusdil-chanym (5. 5. 1824 - 31. 10. 1887 [7] ) - Sultánova konkubína z 2. 10. 1842 [7] .
- Yildyz-khanym (1842, Severní Kavkaz - ?) - sultánova konkubína od roku 1858 [81] .
- Safderun-khanym (1845, Severní Kavkaz – 1893, Istanbul) – sultánova konkubína od roku 1859 [82] .
- Shemsinur Khanum [7]
Kdo byl matkou následujících dětí sultána, není známo:
- Mukbile Sultan (22. února 1850 – 7. února 1853 [83] [7] )
- Mehmed Vamik-efendi (19. dubna – 1. srpna 1850 [7] [35] )
- Fehime Sultan (26. ledna 1861-1861 [7] )
- Bediha Sultan († 30. října [7] / prosinec 1853 [65] )
Komentáře
- ↑ Absolutně jednou z těchto manželek byla Tirimyuzhgan; druhý je buď Hoshyar nebo Guljemal [23] .
Poznámky
- ↑ 1 2 Union Seznam jmen umělců
- ↑ 1 2 Meyer M. S. Abdul-Mejid I // Velká ruská encyklopedie / S. L. Kravets. - M. : Velká ruská encyklopedie, 2005. - T. 1. - S. 18. - 768 s. — 65 000 výtisků. — ISBN 5-85270-329-X .
- ↑ Trubetskoy A. Krymská válka. - M., 2010. - S. 162
- ↑ Ryzhov.K.V. Příručka encyklopedie "Největší monarchové světa" - 2007
- ↑ 12 Açba , 2007 , s. 21.
- ↑ 1 2 3 Uluçay, 2011 , str. 203.
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 3 4 3 4 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 819 stůl Alderson, XLVII.
- ↑ 1 2 3 Sakaoğlu, 2015 , s. 574.
- ↑ 1 2 3 4 Açba, 2007 , s. 22.
- ↑ Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 40.
- ↑ 1 2 3 Açba, 2007 , s. 25.
- ↑ 1 2 3 4 5 Sakaoğlu, 2015 , str. 599.
- ↑ Açba, 2007 , str. 22, 25.
- ↑ 1 2 3 4 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 25.
- ↑ 1 2 3 4 5 Sakaoğlu, 2015 , str. 575.
- ↑ 1 2 3 4 5 Açba, 2007 , s. 31.
- ↑ Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 43-44.
- ↑ 1 2 3 Alderson, 1956 , tabulka XLVII (datum sňatku je uvedeno podle Almanach de Gotha a může znamenat jak oficiální sňatek, tak i obdržení oficiálního titulu oblíbence nebo narození prvního dítěte).
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 31.
- ↑ 12 Brookes , 2010 , str. 127.
- ↑ Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 44.
- ↑ 1 2 3 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 2.
- ↑ 1 2 3 4 5 Sakaoğlu, 2015 , str. 577.
- ↑ 1 2 3 4 Açba, 2007 , s. 27.
- ↑ Açba, 2007 , str. 28.
- ↑ 1 2 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 43.
- ↑ Sakaoğlu, 2015 , str. 578.
- ↑ Küçük, 2006 , s. 183.
- ↑ Brookes, 2010 , str. 16-17.
- ↑ Alderson, 1956 , tabulka XLIX.
- ↑ 1 2 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 5-6.
- ↑ 1 2 Sakaoğlu, 2015 , s. 636.
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 Açba, 2007 , s. 33.
- ↑ 1 2 3 Sakaoğlu, 2015 , s. 588.
- ↑ 1 2 3 4 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 45.
- ↑ Brookes, 2010 , str. 280.
- ↑ 1 2 3 4 Açba, 2007 , s. 51.
- ↑ 1 2 3 4 5 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. jedenáct.
- ↑ 12 Uluçay , 2011 , s. 206.
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 32.
- ↑ Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 13.
- ↑ Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 38.
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. patnáct.
- ↑ 1 2 3 Açba, 2007 , s. 36.
- ↑ 1 2 3 Sakaoğlu, 2015 , s. 590.
- ↑ 1 2 3 4 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. čtrnáct.
- ↑ 1 2 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 36.
- ↑ 1 2 3 Açba, 2007 , s. 39.
- ↑ 1 2 3 4 Sakaoğlu, 2015 , str. 604.
- ↑ Sakaoğlu, 2015 , str. 585.
- ↑ 1 2 3 Açba, 2007 , s. 45.
- ↑ Brookes, 2010 , str. 130.
- ↑ Sakaoğlu, 2015 , str. 586.
- ↑ Brookes, 2010 , str. 134.
- ↑ 12 Açba , 2007 , s. 61.
- ↑ 1 2 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 37.
- ↑ 1 2 3 Açba, 2007 , s. 64.
- ↑ 12 Açba , 2007 , s. 74.
- ↑ Sakaoğlu, 2015 , str. 593.
- ↑ 1 2 3 4 Açba, 2007 , s. 57.
- ↑ 1 2 3 Açba, 2007 , s. 66.
- ↑ 12 Açba , 2007 , s. 48.
- ↑ 1 2 3 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 46.
- ↑ 12 Açba , 2007 , s. 49.
- ↑ 1 2 3 4 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 9.
- ↑ Ulucay, 2011 , str. 220.
- ↑ 1 2 3 Açba, 2007 , s. 55.
- ↑ 1 2 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. deset.
- ↑ 1 2 3 4 Açba, 2007 , s. 53.
- ↑ Ulucay, 2011 , str. 215-216.
- ↑ Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 7.
- ↑ 12 Açba , 2007 , s. 71.
- ↑ 1 2 3 4 Açba, 2007 , s. 63.
- ↑ 1 2 3 4 5 Açba, 2007 , s. 59.
- ↑ Açba, 2007 , str. 69.
- ↑ Açba, 2007 , str. 68.
- ↑ 1 2 3 Açba, 2007 , s. 42.
- ↑ Sakaoğlu, 2015 , str. 602.
- ↑ Ulucay, 2011 , str. 698.
- ↑ Açba, 2007 , str. 76.
- ↑ Açba, 2007 , str. 79.
- ↑ Açba, 2007 , str. 77.
- ↑ Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 26.
Literatura
- Alderson, Anthony Dolphin. Struktura osmanské dynastie . — Oxf. : Clarendon Press, 1956.
- Açba, Harun. Kadın efendiler: 1839-1924 (tur.) . - Profil, 2007. - S. 21-24. — 221 s. - ISBN 978-9-759-96109-1 .
- Konkubína, princezna a učitel: Hlasy z osmanského harému / ed. Douglas Scott Brookes. - University of Texas Press, 2010. - S. 123-140. — ISBN 0292783353 , 9780292783355.
- Kuçuk, Cevdet. Abdülmecid // Islam Ansiklopedisi. — İslâm Araştırmaları Merkezi, 1988. — Sv. 1. - S. 259-263.
- Kuçuk, Cevdet. Murad V // Islam Ansiklopedisi. — İslâm Araştırmaları Merkezi, 2006. — Sv. 31. - S. 183-185.
- Sakaoglu. Bu mülkün kadın sultanları: Vâlide sultanlar, hâtunlar, hasekiler, kadınefendiler, sultanefendiler (tur.) . - Oğlak Yayıncılık, 2015. - S. 574-575. - ISBN 978-9-753-29623-6 .
- Sureyya Mehmed Bey. Sicill-i Osmani / ed. Nuri Akbayar. - Istanbul: Tarih Vakfi Yurt Yayınlar, 1996. - S. 19. - ISBN 975-333-049-5 , 975-333-038-3.
- Ulucay, M. Chagatay. Padishahların Kadınları ve Kızları (tur.) . - Ötüken, 2011. - S. 203-204. — 312 s. — ISBN 9754378401 , 9789754378405.
Slovníky a encyklopedie |
|
---|
Genealogie a nekropole |
|
---|
V bibliografických katalozích |
---|
|
|