Abdul Mejid I

Abdul Mejid I
عبد المجيد اول ‎ – Abd ül-Mecîd-i evvel
osmanský sultán
1. července 183925. června 1861
Předchůdce Mahmúd II
Nástupce Abdulaziz
Narození 23. dubna 1823( 1823-04-23 )
Smrt 25. června 1861 (ve věku 38 let)( 1861-06-25 )
Pohřební místo
Rod Osmané
Otec Mahmúd II
Matka Bezmialem Sultan
Manžel Shevkefza Sultan
Děti synové: Murad V , Abdul-Hamid II , Mehmed V , Mehmed VI
Postoj k náboženství sunnitský islám
Autogram
Tughra
Ocenění
Řád Medzhidie 1. třídy Řád podvazku UK ribbon.svg Rytířský velkokříž Řádu čestné legie
Rytířský velkokříž Řádu věže a meče
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Abdul Mejid I ( Osman. عبد المجيد اول ‎ - Abd ül- Mecîd - i evvel , Tur . Birinci Abdülmecit ) ( 23. dubna 1823  - 25. června ) 1391-1861 sultánská říše , 1391-1861 Nejstarší syn Mahmuda II ., který byl následován 2. července 1839 , krátce po porážce turecké armády Egypťany u Nizibu ( 24. června 1839 ).

Reformy

S pomocí evropských mocností, poté, co zpacifikoval egyptského pašu Muhammada Aliho , Abdul-Mejid, unášený západní kulturou, pokračoval v reformách ( Tanzimat ), které zahájil jeho otec. Za něj mohli nemuslimové sloužit v armádě, byla přijata státní hymna a vlajka, byla reorganizována legislativa podle francouzského napoleonského zákoníku a došlo k technologickým vylepšením ( objevila se železnice a telegraf ).

Na radu Reshida Mustafy paši vydal 3. listopadu 1839 slavný Hatt-i-Sheriff , podle kterého slíbil stejnou ochranu všem osmanským poddaným a vzdal se práva starého sultána nakládat s jejich životy a majetkem.

Abdul-Mejid I. neměl silnou povahu, byl neustále pod vlivem svého prostředí; proto reformy provedené za jeho vlády byly rozporuplné [2] .

Ve 40. letech 19. století sultán pomáhal Irům s penězi a chlebem (včetně proti přání britské vlády) během hladomoru v Irsku .

Zahraniční politika. Krymská válka

V roce 1850 odmítla Brity podporovaná Osmanská říše vydat polské rebely z revoluce z roku 1848 Rakousku a Rusku , za což Rakousko v roce 1852 vyhnalo Osmany z Černé Hory .

Ve stejné době vznikl spor mezi pravoslavnými a katolíky v Jeruzalémě o svatá místa. Do sporu mezi církvemi zasáhli císaři Mikuláš I. a Napoleon III. Rostoucí konfrontace vedla k diplomatické patové situaci a 4. října 1853 Turecko s využitím podpory Anglie a Francie vyhlásilo Rusku válku. [3] Tak začala Krymská válka . Spojenci říše byly Anglie a Francie . Válka skončila jistým oslabením Rusů, ale ne na dlouho: od začátku 60. let 19. století postupně obnovovali námořnictvo a pevnosti na Černém moři a po roce 1870 vesměs přestali vyhovovat omezením, která na ně uvalila tzv. Pařížský mír z roku 1856 . Osmanská říše, na oplátku za bezvýznamné výhody, které jí přinesla válka, musela spojencům slíbit, že do Hatt-i-Humayun ( 18. února 1856 ) přidají nové reformy, které nekorelují dobře s osmanským státním systémem.

Pařížská mírová smlouva z 30. března 1856, která státu slibovala nejen vnější, ale i vnitřní mír, neuspokojila ani křesťany, ani muslimy. Nepokoje probíhaly v Bosně , Bulharsku a Albánii a masakry křesťanů začaly v Damašku a Libanonu . Ekonomické ztráty způsobené válkou donutily Porto uchýlit se k zahraničním půjčkám. Vliv cizích mocností v Istanbulu vzrostl [2] .

Poslední roky

V roce 1858 byl vyhlášen bankrot sultánovy pokladny a sám Abdul-Mejid podle mínění svých poddaných padl. Neúspěchy sultána zlomily. Ztratil zájem o záležitosti vlády, stále častěji trávil čas o samotě v paláci. Smyslnost a opilství podkopávaly jeho špatné zdraví [4] .

Sultan Abdul-Mejid zemřel na tuberkulózu 25. června 1861 , zanechal po sobě 8 dcer a 6 synů, ale podle osmanských zákonů jej nahradil jeho bratr Abdul-Aziz .

Poslední čtyři sultáni Osmanské říše - Murad V. , Abdul-Hamid II ., Mehmed V. a Mehmed VI  . - byli syny Abdula-Mejida I. z různých manželek.

Rodina a děti

Kadyn-efendi Iqbal Khanim Gozde

Kdo byl matkou následujících dětí sultána, není známo:

Komentáře

  1. Absolutně jednou z těchto manželek byla Tirimyuzhgan; druhý je buď Hoshyar nebo Guljemal [23] .

Poznámky

  1. 1 2 Union Seznam  jmen umělců
  2. 1 2 Meyer M. S. Abdul-Mejid I // Velká ruská encyklopedie / S. L. Kravets. - M. : Velká ruská encyklopedie, 2005. - T. 1. - S. 18. - 768 s. — 65 000 výtisků.  — ISBN 5-85270-329-X .
  3. Trubetskoy A. Krymská válka. - M., 2010. - S. 162
  4. Ryzhov.K.V. Příručka encyklopedie "Největší monarchové světa" - 2007
  5. 12 Açba , 2007 , s. 21.
  6. 1 2 3 Uluçay, 2011 , str. 203.
  7. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 3 4 3 4 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 819 stůl Alderson, XLVII.
  8. 1 2 3 Sakaoğlu, 2015 , s. 574.
  9. 1 2 3 4 Açba, 2007 , s. 22.
  10. Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 40.
  11. 1 2 3 Açba, 2007 , s. 25.
  12. 1 2 3 4 5 Sakaoğlu, 2015 , str. 599.
  13. Açba, 2007 , str. 22, 25.
  14. 1 2 3 4 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 25.
  15. 1 2 3 4 5 Sakaoğlu, 2015 , str. 575.
  16. 1 2 3 4 5 Açba, 2007 , s. 31.
  17. Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 43-44.
  18. 1 2 3 Alderson, 1956 , tabulka XLVII (datum sňatku je uvedeno podle Almanach de Gotha a může znamenat jak oficiální sňatek, tak i obdržení oficiálního titulu oblíbence nebo narození prvního dítěte).
  19. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 31.
  20. 12 Brookes , 2010 , str. 127.
  21. Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 44.
  22. 1 2 3 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 2.
  23. 1 2 3 4 5 Sakaoğlu, 2015 , str. 577.
  24. 1 2 3 4 Açba, 2007 , s. 27.
  25. Açba, 2007 , str. 28.
  26. 1 2 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 43.
  27. Sakaoğlu, 2015 , str. 578.
  28. Küçük, 2006 , s. 183.
  29. Brookes, 2010 , str. 16-17.
  30. Alderson, 1956 , tabulka XLIX.
  31. 1 2 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 5-6.
  32. 1 2 Sakaoğlu, 2015 , s. 636.
  33. 1 2 3 4 5 6 7 Açba, 2007 , s. 33.
  34. 1 2 3 Sakaoğlu, 2015 , s. 588.
  35. 1 2 3 4 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 45.
  36. Brookes, 2010 , str. 280.
  37. 1 2 3 4 Açba, 2007 , s. 51.
  38. 1 2 3 4 5 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. jedenáct.
  39. 12 Uluçay , 2011 , s. 206.
  40. 1 2 3 4 5 6 7 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 32.
  41. Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 13.
  42. Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 38.
  43. 1 2 3 4 5 6 7 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. patnáct.
  44. 1 2 3 Açba, 2007 , s. 36.
  45. 1 2 3 Sakaoğlu, 2015 , s. 590.
  46. 1 2 3 4 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. čtrnáct.
  47. 1 2 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 36.
  48. 1 2 3 Açba, 2007 , s. 39.
  49. 1 2 3 4 Sakaoğlu, 2015 , str. 604.
  50. Sakaoğlu, 2015 , str. 585.
  51. 1 2 3 Açba, 2007 , s. 45.
  52. Brookes, 2010 , str. 130.
  53. Sakaoğlu, 2015 , str. 586.
  54. Brookes, 2010 , str. 134.
  55. 12 Açba , 2007 , s. 61.
  56. 1 2 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 37.
  57. 1 2 3 Açba, 2007 , s. 64.
  58. 12 Açba , 2007 , s. 74.
  59. Sakaoğlu, 2015 , str. 593.
  60. 1 2 3 4 Açba, 2007 , s. 57.
  61. 1 2 3 Açba, 2007 , s. 66.
  62. 12 Açba , 2007 , s. 48.
  63. 1 2 3 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 46.
  64. 12 Açba , 2007 , s. 49.
  65. 1 2 3 4 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 9.
  66. Ulucay, 2011 , str. 220.
  67. 1 2 3 Açba, 2007 , s. 55.
  68. 1 2 Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. deset.
  69. 1 2 3 4 Açba, 2007 , s. 53.
  70. Ulucay, 2011 , str. 215-216.
  71. Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 7.
  72. 12 Açba , 2007 , s. 71.
  73. 1 2 3 4 Açba, 2007 , s. 63.
  74. 1 2 3 4 5 Açba, 2007 , s. 59.
  75. Açba, 2007 , str. 69.
  76. Açba, 2007 , str. 68.
  77. 1 2 3 Açba, 2007 , s. 42.
  78. Sakaoğlu, 2015 , str. 602.
  79. Ulucay, 2011 , str. 698.
  80. Açba, 2007 , str. 76.
  81. Açba, 2007 , str. 79.
  82. Açba, 2007 , str. 77.
  83. Süreyya, 1 Cild, 1996 , s. 26.

Literatura