Interrupce v Severní Makedonii je legální na žádost ženy během prvních deseti týdnů těhotenství . Po deseti týdnech je tento postup povolen v případech, kdy je ohroženo zdraví nebo život ženy, kdy se u dítěte předpokládají závažné vady, je-li těhotenství důsledkem znásilnění nebo nepříznivé okolnosti ovlivňují zdraví ženy. Žena a její manžel by měli být informováni o možných škodlivých účincích umělého přerušení těhotenství a také o prostředcích prevence nechtěného těhotenství. Interrupci může provést pouze porodník ve zdravotnickém zařízení, které splňuje určité minimální standardy. Do roku 2013 musel tento postup schvalovat panel složený z porodníka-gynekologa, internisty nebo interního specialisty a sociálního pracovníka nebo psychologa. [1] Od přijetí kontroverzního protipotratového zákona v roce 2013 se musí žádost o umělé přerušení těhotenství po 10 týdnech podávat ministerstvu zdravotnictví. Žena, která o tento zákrok požádá, musí potvrdit, že byla na konzultaci, informovala svého partnera a setkala se s gynekologem. [2]
Zákon o potratech z roku 1977, přijatý v době, kdy byla Makedonie součástí Jugoslávie , zůstal až do roku 2013 téměř nezměněn. [3] Zákon o potratech z roku 2013 prošel zrychleným parlamentním procesem, který omezil diskusi. Tento krok kritizovalo šest poslanců Evropského parlamentu . [4] Opozice to označila za omezování práv žen. [5]
Makedonská vláda, podporovaná makedonskou pravoslavnou církví , také vede propagační kampaně proti potratům zaměřené na zvýšení porodnosti v zemi. [6]
Na svém vrcholu v roce 1986 byla míra potratů v Makedonské republice 70,6 na 1 000 žen ve věku 15-44 let. Jejich úroveň klesla po získání nezávislosti na 28,5 v roce 1996. V roce 2010 byla míra potratů 11,1 na 1000 žen ve věku 15-44 let. [7]
| Evropské země : Potraty | |
|---|---|
| Nezávislé státy |
|
| Závislosti |
|
| Neuznané a částečně uznané státy |
|
| 1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii. | |