Srpnové hnutí , známé také jako Vypadni z Indie! ( anglicky Quit India Movement , hindsky भारत छोड़ो आन्दोलन (Bhārat Choro Āndolan)), je kampaň za masovou občanskou neposlušnost v rámci hnutí za národní osvobození Indie v srpnu 192, která začala v srpnu 1922 v Indii. Jejím cílem bylo donutit Brity co nejdříve k jednacímu stolu o nezávislosti Indie. Výzva k nenásilnému odporu byla vyjádřena v projevu Mahátmy Gándhího „Udělej nebo zemři“ („Jednej nebo zemři“), který mezi lidmi silně rezonoval.
8. srpna 1942 přednesl Gándhí projev v bombajském parku Gowalia Tank , který zahájil kampaň, a o necelých 24 hodin později byli hlavní vůdci téměř všech úrovní strany Indického národního kongresu zatčeni a uvězněni Brity. Gándhí byl umístěn do domácího vězení v paláci Aga Khan a další významní představitelé Kongresu byli uvězněni v pevnosti Ahmadnagar. Činnost kongresu byla zakázána. Protože byli všichni vůdci kampaně zatčeni, její průběh se stal nezvladatelným. Následovala masová shromáždění, demonstrace a průvody a poté stávky. Násilí brzy vzrostlo, došlo k několika výbuchům bomb, zničení a vypálení vládních úřadů, zničení elektráren a narušení komunikačních center, což způsobilo chaos v některých regionech.
Orgány Britské Indie přijaly represivní opatření proti rebelům, včetně hromadného zatýkání a vysokých peněžních pokut. Během konfliktu zemřely stovky lidí, více než 100 tisíc lidí bylo vzato do vazby. V důsledku toho bylo hnutí rozdrceno [1] a zbývající vůdci kampaně byli nuceni přejít do ilegality, vysílat prostřednictvím podzemních rozhlasových stanic a rozšiřovat brožury vyzývající je, aby pokračovali v boji. Když Britové vycítili krizi své moci v Indii, rozhodli se vzít Gándhího a další prominentní vůdce Kongresu na bitevní loď do Jižní Afriky nebo Jemenu, ale nakonec se to neodvážili [2] .
![]() | |
---|---|
V bibliografických katalozích |