Algebra nad polem
Algebra nad polem je vektorový prostor vybavený bilineárním součinem. To znamená, že algebra nad polem je vektorový prostor i kruh a tyto struktury jsou konzistentní. Zobecněním tohoto konceptu je algebra nad kruhem , což obecně není vektorový prostor, ale modul nad nějakým kruhem.
Algebra je řekl, aby byl asociativní jestliže operace násobení v tom je asociativní ; podle toho je algebra s jednotkou algebra, ve které existuje prvek, který je neutrální vzhledem k násobení. V některých učebnicích slovo „algebra“ znamená „asociativní algebra“, ale určitý význam mají i neasociativní algebry.
Definice
Nechť je vektorový prostor nad polem vybaveným operací zvanou násobení. Pak je algebra u konce , pokud pro kteroukoli platí následující vlastnosti:
Tyto tři vlastnosti lze vyjádřit jedním slovem tak, že operace násobení je bilineární . V případě jednotkových algeber se často uvádí následující ekvivalentní definice:
Algebra s jednotou nad polem je kruh s jednotou vybavený
homomorfismem kruhů s jednotou tak, že patří do středu kruhu (tj. množina prvků komutujících násobením se všemi ostatními prvky). Poté můžeme předpokládat, že jde o vektorový prostor s následující operací násobení skalárem : .
Související definice
- Homomorfismus -algeber je -lineární zobrazení takové, že pro kteroukoli z domén.
- Subalgebra algebry nad polem je lineární podprostor takový, že součin libovolných dvou prvků z tohoto podprostoru k němu opět patří. Jinými slovy, subalgebra lineární algebry nad polem je její podmnožinou, pokud je podkruhem prstence a podprostorem lineárního prostoru [1] .
- Prvek algebry se nazývá algebraický , pokud je obsažen v konečnorozměrné subalgebře.
- Algebra se nazývá algebraická , pokud jsou všechny její prvky algebraické. [2]
- Levý ideál -algebry je lineární podprostor, který je uzavřen pod levým násobením libovolným prvkem kruhu. V souladu s tím je pravý ideál uzavřen pod pravým násobením; oboustranný ideál je ideál, který je levý i pravý. Jediný rozdíl mezi touto definicí a definicí ideálu kruhu je požadavek, aby byl uzavřen při násobení prvky pole, v případě algeber s identitou je tento požadavek splněn automaticky.
- Algebra dělení je algebra nad polem taková, že pro některý z jeho prvků jsou rovnice a řešitelné [3] . Zejména asociativní dělení algebry, která má jednotku, je šikmé pole .
- Střed algebry je množina prvků taková, že pro jakýkoli prvek .
Příklady
Asociativní algebry
- Komplexní čísla jsou přirozeně dvourozměrnou algebrou nad reálnými hodnotami .
- Čtveřice jsou čtyřrozměrná algebra přes reálná čísla.
- Předchozí dva příklady jsou pole a šikmé pole, v tomto pořadí, a to není náhoda: jakákoli algebra konečných rozměrů nad polem, která nemá nulové dělitele , je algebra dělení. Násobení vlevo je skutečně lineární transformací této algebry jako vektorového prostoru, tato transformace má nulové jádro (protože není nulovým dělitelem), je tedy surjektivní; konkrétně existuje inverzní obraz libovolného prvku , tj. prvku takového, že = . Druhá podmínka je prokázána obdobně.
- Komutativní (a nekonečně-dimenzionální) polynomiální algebra .
- Algebry funkcí , jako je -algebra reálných spojitých funkcí definovaných na intervalu (0, 1) nebo -algebra holomorfních funkcí definovaných na pevné otevřené podmnožině komplexní roviny.
- Algebry lineárních operátorů na Hilbertově prostoru .
Neasociativní algebry
Strukturální koeficienty
Násobení v algebře nad polem je jednoznačně definováno součiny základních vektorů. K definování algebry nad polem tedy stačí specifikovat jeho dimenzi a strukturální koeficienty , což jsou prvky pole. Tyto koeficienty jsou definovány takto:
kde je nějaký základ . Různé sady strukturních koeficientů mohou odpovídat izomorfním algebrám.
Pokud je pouze komutativní kruh a ne pole, je tento popis možný pouze v případě, že je algebra volným modulem .
Viz také
Poznámky
- ↑ Skornyakov L. A. Prvky algebry. - M., Nauka, 1986. - str. 190
- ↑ Jacobson N. Struktura prstenců . - M. : IL, 1961. - 392 s.
- ↑ Kuzmin E. N. Algebra with division Archivní kopie ze 14. července 2015 na Wayback Machine
Literatura
- Skornyakov L. A., Shestakov I. P. . Kapitola III. Kruhy a moduly // Obecná algebra / Ed. vyd. L. A. Skornyaková . - M .: Science , 1990. - T. 1. - S. 291-572. — 592 s. — (Referenční matematická knihovna). — 30 000 výtisků. — ISBN 5-02-014426-6 .