Al-Ašraf Kujuk

Al-Malik al-Ashraf Ala ad-Din Kujuk (nebo Kuchuk ) ( arabsky الملك الأشرف علاء الدين كجك ‎) byl mamlúcký sultán 2 od Egypta.131, který vládl

Životopis

Ala al-Din Kujuk byl druhým synem sultána an-Nasira Muhammada a mongolské ženy z Urdu . Po sesazení a vyloučení jeho staršího bratra Abu Bakra se vlivný emír Kauzun a další mamlúckí emírové rozhodli intronizovat sedmiletého Kujuka.

Poté, co Emir Aydagmash odmítl vysoký post vicesultána, Kauzun tuto pozici převzal pod podmínkou možnosti zůstat v káhirské citadele (sultánův palác) a nepřestěhovat se na pohovku vicesultána. Od této chvíle se Kauzun stal faktickým vládcem Egypta. Brzy bylo ze svých funkcí odstraněno mnoho emírů a šlechticů, kteří byli loajální k sesazenému sultánovi Abú Bakrovi, a nahrazeni mamlúky, kteří za své postavení vděčili Kauzunovi. Nepopulární Kauzun se stal ještě nepopulárnějším. Měl však strach z Emira Ahmada , bratra mladého sultána, který žil v Keraku . Poslal emira Tugana do Keraku, aby přesvědčil Ahmada, aby přijel do Káhiry a pak ho zajal. Ahmad, který považoval Qawzun za uzurpátora, prohlásil, že se vrátí do Egypta, až k němu přijdou přední emírové, aby složili přísahu věrnosti, a také pokud Qawzun osvobodí své bratry z vězení. Nakonec Ahmad odmítl přijet do Káhiry a Qawzunovi vojáci byli nuceni se vrátit bez ničeho.

Kauzun požadoval od mamlúků sultána, aby ho poslouchali na stejném základě jako sultán. V důsledku toho se vztahy mezi mamlúky a Qawzunem začaly zhoršovat, až se vzbouřili a veřejně prohlásili, že jsou podřízeni pouze sultánovi a nikoli vicesultánovi. Kauzun se dozvěděl, že ho mamlúkové plánují zavraždit, a obrátil se o pomoc na emíry s tím, že lituje, že přijal post vicesultána. Emírové ho ujistili o své podpoře. Mamlúkové sultána se shromáždili v citadele a s podporou davu se vrhli na náměstí před ní a křičeli "Nasiriya, Nasiriya!" (na počest zesnulého sultána an-Nasira). Kauzun okamžitě zavolal na pomoc vojáky emírů a na náměstí před citadelou došlo k bitvě. Na obou stranách bylo mnoho mrtvých a bitva skončila porážkou sultánových mamlúků a davu. Přeživší mamlúkové sultána byli Kauzunem tvrdě potrestáni.

Mezitím z Damašku přišly znepokojivé zprávy od emíra z Aleppa . Ahmad opustil Kerak a oznámil svůj záměr jít do Egypta a nechat se korunovat. Proti vůli emírů poslal Qawzun jednotky pod velením emíra al-Fahri Qatlubugi do Keraku, aby zatkli Ahmada. Ale místo zatčení Ahmada Katlubug přísahal věrnost Ahmadovi a udělil mu královský titul „al-Malik an-Nasir“. Kauzun zabavil majetek Katlubuga a nařídil syrskému emírovi Altynbugovi potrestat emira Aleppa Shatmara, který podporoval Ahmada. Shatmar uprchl do byzantské Cesareje ( Kayseri ) a Altynbuga dobyla Aleppo a zabavila Shatmarův majetek. Mezitím Katlubuga obsadil Damašek a připravoval Ahmadův návrat do Egypta jako sultána. Poslal Qawzunovi zprávu, v níž ho obvinil ze zabití Abu Bakra a špatného zacházení s ostatními syny sultána an-Nasira Muhammada. Hluboce rozhořčený Kauzun nabídl sultánovým emírům a mamlúkům peníze, dary a tituly, aby je udrželi na své straně. Ale přední emírové, včetně Aydagmash, byli inspirováni úspěchy Katlubuga. Pod vedením Emira Aydagmashe oblehli citadelu spolu s četnými mamlúky a davem. Následoval pouliční boj, když Aidagmash nařídil lidem, aby zaútočili a vyplenili stáje Kauzun. Během pár hodin byli všichni koně a všechno zlato, které bylo ve stájích, uloupeni davem. Po bitvě byl Kauzun nucen vzdát se. On a jeho emírové byli zajati a v noci posláni v řetězech do Alexandrie , aby je ochránili před hněvem davu.

Mamlúkové a emírové, kteří byli zatčeni Kauzunem, byli propuštěni a mladý Kujuk byl po pěti měsících na trůnu formálně sesazen. Emir Baibars al-Ahmadi byl poslán do Keraku, aby doprovodil nového sultána Shihab al-Din Ahmada do Egypta. Qawzun byl zabit ve vězení a Ala al-Din Kujuk zemřel o tři roky později. Jeho ostatky byly pohřbeny v prosinci 1347 v nově dokončené mešitě Emira Aksunkura al-Nasiriho v Káhiře.

Literatura

• Abu al-Fida . Stručné dějiny lidstva.
• Al Maqrizi . Al Selouk Leme'refatt Dewall al-Melouk. — Dar al-kotob, 1997.
• Al Maqrizi . al-Mawaiz wa al-'i'tibar bi dhikr al-khitat wa al-'athar, Matabat aladab. - Kairo, 1996. - ISBN 977-241-175X .
• Doris Behrens-Abouseif . Káhira mamlúků. Historie architektury a její kultury. - L. , 2007.
• Henry G. Bohn . Cesta za poznáním Návratu králů, Kroniky křížových výprav. — AMS Press, 1969.
• Urban Bouriant . Description topographique et historique de l'Egypte. - P. , 1895.
• Ibn Taghri . al-Nujum al-Zahirah Fi Milook Misr wa al-Qahirah. - al-Hay'ah al-Misrehyah, 1968.
• Yusef . Dějiny Egypta, 1382-1469 našeho letopočtu (übersetzt von William Popper), Abu L-Mahasin ibn Taghri Birdi, University of California Press, 1954.