Amniocentéza je invazivní výkon , který spočívá v propíchnutí plodové membrány za účelem získání plodové vody pro následné laboratorní vyšetření, amnioredukci nebo zavedení léků do amniové dutiny. Amniocentéza může být provedena v prvním, druhém a třetím trimestru těhotenství (optimálně - v 16-20 týdnech těhotenství). Tento postup je nezbytný pro včasnou diagnostiku chromozomálních a genetických onemocnění plodu.
Podle času :
Podle techniky přístupu :
Akutní proces nebo exacerbace chronického zánětu jakékoli lokalizace.
Horečka u těhotné ženy;
Myomatózní uzliny velkých velikostí.
Hrozba potratu a odtržení placenty ;
Místo vpichu se volí pod ultrazvukovým vedením. Punkce se přednostně provádí mimo placentu, v největší kapse bez pupečníkových smyček. Pokud je potřeba zavést jehlu transplacentálně, volí se nejtenčí část placenty, která nemá rozšířené intervilózní prostory. Amniocentéza se provádí pomocí jehel o průměru 18-22G. Technicky se amniocentéza provádí metodou „z volné ruky“ nebo pomocí punkčního adaptéru umístěného na konvexní břišní sondě. Jeho použití umožňuje ovládat trajektorii pohybu a hloubku ponoření vpichovací jehly pomocí stopy na obrazovce monitoru. Po ujištění, že jehla po vpichu je umístěna v dutině fetálního močového měchýře, se z ní mandrin vyjme, nasadí se injekční stříkačka a odsaje se potřebné množství plodové vody. Poté se mandrin opět umístí do lumen jehly a vyjme z děložní dutiny. Po ukončení výkonu se zhodnotí stav plodu (přítomnost a frekvence jeho srdečního tepu). Při provádění amniocentézy ve třetím trimestru těhotenství se doporučuje sledovat stav plodu. Podle indikací se provádí konzervační terapie, intraoperační antibiotická profylaxe a/nebo terapie.