Amfiteátr v Arles

Arenas of Arles  - římský amfiteátr , postavený na konci 1. století našeho letopočtu. e., během expanze města pod Flavius ​​. V roce 1840 byl z iniciativy Prospera Merimeeho zařazen na seznam historických památek Francie . V roce 1981 byl uznán organizací UNESCO jako místo světového dědictví (jako součást souboru starověkých římských památek Arles) [3] .

Amfiteátr byl navržen pro více než 20 000 diváků. Stavba měla 120 oblouků , 136 m dlouhé a 109 široké; konaly se zde závody vozů i gladiátorské zápasy. Arény sloužily k podívanám až do konce Římské říše: např. v roce 255 na nich císař Trebonian Gallus uspořádal triumf na počest svých vítězství nad barbary a na počátku 4. století Konstantin uspořádal hry v r. čest narození jeho nejstaršího syna. Poslední soutěže v římské době byly drženy Majorian ; podle Prokopa z Cesareje tradici krátce oživil roku 539 franský král Childebert .

Od 6. století byly arény využívány jako pevnost; Zpočátku se v amfiteátru skrývali před nájezdy barbarů, pak k němu byly připojeny čtyři věže, které z něj udělaly plnohodnotný hrad . Uvnitř amfiteátru bylo postaveno více než 200 budov a 2 kostely. Vystěhování obyvatel arén začalo na konci 18. století a skončilo v roce 1825. V roce 1830 se v amfiteátru konalo první divadelní představení po mnoha staletích věnované dobytí Alžírska ; Zároveň se konala i korida .

Dnes je amfiteátr hlavní turistickou atrakcí města . V arénách Arles se pravidelně konají býčí zápasy, představení, koncerty, rekonstrukce gladiátorských bitev.

Viz také

• Arény v Nimes

Poznámky

1. ↑ 1 2 základna Mérimée  (francouzsky) - ministrère de la Culture , 1978.
2. ↑ 1 2 archINFORM  (německy) - 1994.
3. ↑ Webové stránky UNESCO . Získáno 12. září 2009. Archivováno z originálu 9. února 2021. (neurčitý)

Odkazy

• Wikimedia Commons má média související s Arles Amphitheatre
• Oficiální stránky  (fr.)

Tematické stránky	Structurae
V bibliografických katalozích	Merimée : : PA00081119