Antikythéra (ostrov)

Antikythéra
řecký  Αντικύθηρα
Přístav Potamos
Charakteristika
Náměstí	19 776 km²
nejvyšší bod	378 m
Počet obyvatel	68 lidí (2011)
Hustota obyvatel	3,44 osob/km²
Umístění
35°51′51″ s. sh. 23°18′18″ palců. e.
vodní plocha	Jónské moře
Země	Řecko
Obvod	Attika
Periferní jednotka	ostrovy
Antikythéra
Antikythéra
Mediální soubory na Wikimedia Commons

Antikythéra [1] [2] (Antikythéra, Antikythéra, Antikythéra [2] [3] [4] , řecky Αντικύθηρα ) je ostrov v Jónském moři , součást Středozemního moře , patří Řecku . Od Kréty je oddělena stejnojmenným průlivem . Rozloha ostrova je 19,776 kilometrů čtverečních [5] . Obyvatelstvo 68 obyvatel podle sčítání 2011 [6] .

Starobylý název ostrova je Aegila ( starořecky Αίγιλα , lat.  Aegila ) [7] . Benátský název ostrova je Cerigotto ( italsky  Cerigotto ) [8] .

Geografie

Antikythera se nachází 38 kilometrů jihovýchodně od ostrova Kythira , odtud název (doslova: „nachází se naproti Kythiře“). Ostrovy Kythira, Andikithira, Kréta , Kasos a Karpathos tvoří vnější suprasubdukční nevulkanický oblouk helénského (egejského) subdukčního pásma [9] .

Antikythéra je velmi důležitým bodem v sezónní migraci ptactva (ostrov rozprostírající se od severu k jihu s nízkou hustotou osídlení). Pozorování ptáků provádí Ornitologická observatoř Řecké ornitologické společnosti.

Historie

Během turecko-benátské války v letech 1714-1718. ostrov Cerigotto (Andikitira), který patřil Osmanské říši , dobyla Benátská republika. Podle Pozharevatského mírové smlouvy z 21. července 1718 ostrov zůstal Benátkám [8] .

U ostrova Antikythera došlo na počátku 1. století před naším letopočtem k jednomu ze dvou nejznámějších ztroskotání lodí ve Středozemním moři . E. (druhým je vrak lodi plující do Mahdie , jejíž pozůstatky byly nalezeny v roce 1907 [10] ). Řecká expedice organizovaná v letech 1900-1901. ke studiu pozůstatků lodi , která se potopila poblíž ostrova Andikitira, položil základ vědeckého přístupu ke studiu potopených památek historie a kultury – podvodní archeologie [4] [2] . Během podvodních archeologických prací v letech 1900-1902 bylo objeveno několik slavných nálezů:

• Ephebe z Antikythéry  je starořecká bronzová socha vysoká 194 cm, nalezená houbaři v roce 1900 u pobřeží Antikythéry [3] .
• Antikythérský mechanismus  je mechanické zařízení s bronzovými ozubenými koly, které se používá k simulaci pohybu Slunce a Měsíce vzhledem k pevným hvězdám . Ve vědeckých kruzích je charakterizován jako první analogový počítač na světě, pocházející z let 100-150 před naším letopočtem. E. Byl nalezen v roce 1902 na ostrově Andikitira na místě starověkého vraku lodi řeckým archeologem Valeriosem Staisem .

V roce 2016 byly na místě havárie lodi Antikythera nalezeny ostatky muže jménem Pamphilos ( Πάμφιλος ), které jsou podle vědců vhodné pro analýzu DNA , což je v historii archeologie vzácný případ [ 11] .

Během IV-I století před naším letopočtem. E. ostrov byl používán jako základna pro cilické piráty , dokud nebyli poraženi Pompeiem Velikým .

Komunita Antikythéra

Komunita Antikythera založená v roce 1912 ( ΦΕΚ 262Α ). Od roku 2010 ( ΦΕΚ 87Α ) je komunita Andikitira součástí komunity (dim) Kythira v periferní jednotce Ostrov na periferii Attiky [12] v rámci programu „Kallikratis“ (ΦΕΚ 87Α) . Obyvatelstvo 68 obyvatel podle sčítání 2011 [6] . Rozloha komunity Antikythera je 20,43 kilometrů čtverečních [13] .

Na ostrově jsou tři osady:

Populace

Poznámky

1. ↑ Řecko: Referenční mapa: Měřítko 1:1 000 000 / Ch. vyd. Ya. A. Topchiyan ; redakce: G. A. Skachkova , N. N. Ryumina . - M. : Roskartografiya, Omsk kartografická továrna , 2001. - (Země světa "Evropa"). - 2000 výtisků.
2. ↑ 1 2 3 Podvodní archeologie  / Olkhovsky S. V. // Peru - Semi-trailer [Elektronický zdroj]. - 2014. - S. 529. - ( Velká ruská encyklopedie  : [ve 35 svazcích]  / šéfredaktor Yu. S. Osipov  ; 2004-2017, v. 26). — ISBN 978-5-85270-363-7 .
3. ↑ 1 2 Talalay, Michail Grigorievič . Národní archeologické muzeum // Umění a dějiny Řecka. - Florencie: Casa Editrice Bonechi, 1997. - S. 34. - ISBN 88-8029-710-4 .
4. ↑ 1 2 Památková studia vědy a techniky: teorie, metodologie, praxe: So. vědecký tr. / Akademie věd SSSR; Ed.-stat. V. I. Batov. - M. : NIIK, 1988. - S. 144. - 214 s. — (Památková studia. Vědecko-výzkumný ústav kultury).
5. ↑ II: 7. Eπιφάνεια, πραγματικός και μόνιμος πληθυσμός των κατοικημένων νήσων της Eλλάδος  (греч.)  // Σtatiσtikh eπethpiδa τησ Eλλαδοσ 2009 & 2010. — Πειραιάς: Ελληνική Στατιστική Αρχή , 2011. — Σ. 46 . - ISSN 0081-5071 .
6. ↑ 1 2 3 4 Πίνακας αποτελεσμάτων Μόνιμου Πληθυσμού-Απογραφής 2011  (Řecko ) Ελληνική Στατιστική Αρχή (20. března 2014). Získáno 22. října 2017. Archivováno z originálu 13. listopadu 2015.
7. ↑ Aegila // Klasický slovník: obsahuje obsáhlý popis všech vlastních jmen zmíněných ve starověkých autorech, s hodnotou mincí, vah a mír používaných mezi Řeky a Římany a chronologickou tabulkou. — Nové vyd. značně rozšířené, vylepšené a opravené, obsahující pět tisíc dalších jmen od Plinia, Ptolemaia, Straba a dalších klasických autorit. — Londýn: T. Cadell, 1839.
8. ↑ 1 2 Požarevatského mírové smlouvy z roku 1718  // Peru - Návěs [Elektronický zdroj]. - 2014. - S. 576. - ( Velká ruská encyklopedie  : [ve 35 svazcích]  / šéfredaktor Yu. S. Osipov  ; 2004-2017, v. 26). — ISBN 978-5-85270-363-7 .
9. ↑ Řecko  / Herzen A. A., Strashun B. A. et al. // Hermafrodit - Grigoriev [Elektronický zdroj]. - 2007. - S. 685-705. - ( Velká ruská encyklopedie  : [ve 35 svazcích]  / šéfredaktor Yu. S. Osipov  ; 2004-2017, v. 7). — ISBN 978-5-85270-337-8 .
10. ↑ Tunisko. Umění a historie / ed. text: Giovanna Maggi, Patricia Fabbri; za. Galina Charkevič-Dozmarová. — ruské vydání. - Firenze: Editrice Bonechi, 2009. - S. 47. - ISBN 978-88-476-2388-0 .
11. ↑ Maria Myasnikovová. Lebka a kosti: neuvěřitelný nález u vraku lodi Antikythera . Vesti.RU (22. září 2016). Staženo 17. 5. 2017. Archivováno z originálu 5. 2. 2017. (neurčitý)
12. ↑ Διοικητικές μεταβολές δήμων και κοινοτήτων. K. Αντικυθήρων (Αργολίδος και Κορινθίας)  (řecky) . ΕΕΤΑΑ. Získáno 27. září 2018. Archivováno z originálu 28. září 2018.
13. ↑ Απογραφή πληθυσμού – κατοικιών της 18ης μαρτίου 2001 (μόνιμος πλιμος πλιμος πλιμος  πλιμος πλιμςςςς — Πειραιάς: Εθνική στατιστική υπηρεσία της Ελλάδας , 2009. — Τ. I. _ — Σ. 337 . — ISSN 1106-5761 .
14. ↑ 1 2 Μόνιμος και Πραγματικός Πληθυσμός της Ελλάδος. Σύνολο Ελλάδος νομοί Απογραφές πληθυσμού 2001 και 1991  (řečtina)  (nedostupný odkaz) . Ελληνική Στατιστική Αρχή . Získáno 22. června 2017. Archivováno z originálu 16. července 2006.

Odkazy

• Ορνιθολογικός Σταθμός Αντικυθήρων  (řecky) . Ελληνική Ορνιθολογική Εταιρεία. — Ornitologická observatoř na Andikitiře. Staženo: 17. května 2017.