Anthony Angelovič | ||
---|---|---|
|
||
25. září 1808 – 8. srpna 1814 | ||
Volby | 16. března 1807 | |
Dosazení na trůn | 25. září 1808 | |
Kostel | Ruská uniatská církev | |
Předchůdce | Theodosius Rostotsky (jako „metropolita Kyjeva, Haliče a celého Ruska“) | |
Nástupce | Michail Levický | |
Akademický titul | doktor božství | |
Jméno při narození | Antoni Angelłowicz | |
Narození |
15. dubna 1757 Grinev , Rzeczpospolita nyní Lvovská oblast |
|
Smrt |
8. srpna 1814 (57 let) Lvov , Rakousko-Uhersko |
|
pohřben | Gorodecký hřbitov, Lvov | |
Přijetí mnišství | 1783 | |
Biskupské svěcení | 14. února 1796 | |
Ocenění | ||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Anthony Angelovich ( polsky Antoni Angełłowicz ; 15. dubna 1757 , Grinev - 8. srpna 1814 , Lvov ) - biskup ruské uniatské církve , od 25. září 1808 - její primas s titulem „Haličský metropolita, arcibiskup lvovský z Kamenets“.
Narodil se ve vesnici Grinev v rodině kněze. Na doporučení biskupa Lva Šeptyckého byl poslán studovat do nově otevřeného generálního teologického semináře pro řeckokatolíky „ Barbareum “ ve Vídni , roku 1781 promoval na doktora teologie. Na kněze byl vysvěcen v roce 1783. Od roku 1783 byl kanovníkem, prvním rektorem nově založeného řeckokatolického teologického semináře ve Lvově (1783, 1787-1796), profesorem dogmatické teologie na Lvovské univerzitě (1784-1787), rektorem univerzity (1796-1797) .
Od roku 1796 - biskup Przemysl, od roku 1798 - biskup Lvov, od roku 1804 - biskup Cholmsky.
Spolu s Michailem Garasevichem dosáhl obnovení haličské metropole v roce 1808 a stal se metropolitou Galicie.
Byl iniciátorem založení řeckokatolických farností v Černovicích , Suceavě a dalších městech Bukoviny .
Kromě pastýřských listů vydával v polštině protinapoleonské brožury: „Kdo je útočící strana: Rakousko nebo Francie?“, „Úvahy rakouského vlastence o některých článcích v zahraničních novinách“ (1809). Během francouzsko-polské ofenzívy v letech 1807-1809 a dočasné okupaci Lvova v květnu až červnu 1809 polskou armádou odmítl generál Alexander Rozhnetsky , který bojoval na straně Napoleona I., přísahu francouzskému císaři a opustil město. , ale byl zatčen Poláky a internován ve městě Stryi . Propuštěn po ústupu polských vojsk na konci června 1809. Za oddanost Rakousku byl vyznamenán Řádem Leopolda. Svou knihovnu s 8 000 svazky daroval metropolitní kapitule ve Lvově.
Andriy Angelovich // Encyklopedie ukrajinistiky: Slovnikova Chastina: [v 11 svazcích] / Ševčenkovo vědecké sdružení; Fotbalová branka. vyd. prof., Dr. Volodymyr Kubiyovych. — Paříž; New York: Mladý život; Lvov ; Kyjev: Globus, 1955 – 2003. Slovnikovova část. - T. 1. - S. 43.
Lvovské univerzity | Rektoři|
---|---|
Lvovská univerzita pojmenovaná po Josefu II A. V. Běťanský (1784/85) B. Borzaga (1785/86) B. Shiverek (1786/87) V. Vřeha (1787/88) J. Wimmer (1788/89) J. Ambrose (1789/90) A. Capuano (1790/91) W. Gann (1791/92) J. A. de Potochki (1792/93) D. Z. Kefil (1793/94) W. Pressen (1794/95) J. Holfeld (1795/96) Anthony (Angelovich) (1796/97) S. Grzhembsky (1797/98) B. Shiverek (1798/99) Y. Sporck (1799/1800) K. Kitsky (1800/01) B. Borzaga (1801/02) F. Masoch (1802/03) J. Zemanček (1803/04) N. Skorodinskij (1804/05) F. Kodesh (1805) Lvovské lyceum J. Ambrose (1805/06) W. Pressen (1806/07) E. Echsner (1807/08) J. N. Hoffman (1808/09) Y. Arbter (1809/10) F. d. P. Neuhauser (1810/11) J. Golfeld (1811/12) A. Zeisl (1812/13) M. A. Füger (1813/14) F. Babel von Fronsberg (1814/15) F. Kodesh (1815/16 a 1816/17) Univerzita Františka II ve Lvově A. A. Ankvich (1817/18) J. Winivarter (1818/19) F. Stecher (1819/20) J. Gütter (1820/21) M. Grinevetsky (1821/22) M. A. Füger (1822/23) P. Krausnecker (1823/24) J. Mauss (1824/25) F. K. Zacharjaševič (1825/26) F. Polberg (1826/27) F. Masoch (1827/28) N. Napadievič (1828/29) Venedikt Levitsky (1829/30) K. Krauss (1830/31) V. Zherdinsky (1831/32) A. Kunzek (1832/33) O. Krinitsky (1833/34) J. Dobzhansky (1834/35) F. d. P. Neuhauser (1835/36) J. Stieber (1836/37) M. Barvinský (1837/38) A. Geimberger (1838/39) F. Babel von Fronsberg (1839/40) E. Golzgetan (1840/41) Y. Gerovský (1841/42) J. Reiner (1842/43) K. Stránský (1843/44) A. Pfeiffer (1844/45) A. Manastirsky (1845/46) F. Tuna (1846/47) B. Wagner (1847/48) C. Tangle (1848/49) S. Tichinsky (1849/50) F. Kotter (1850/51) J. Mauss (1851/52) K. Zhmigrodsky (1852/53) E. Gerbst (1853/54) I. Lemokh (1854/55) O. Krinitsky (1855/56) J. Pazdera (1856/57) A. Wacholz (1857/58) O. Krinitsky (1858/59) A. Fangor (1859/60) Grigorij (Jakhimovič) (1860/61) L. Malinovskij (1861/62) F. Rulf (1862/63) J. Holovatský (1863/64) L. Soletsky (1864/65) E. More (1865/66) W. Kergel (1866/67) I. Delkevič (1867/68) F. Rulf (1868/69) G. Schmidt (1869/70) F. Kostek (1870/71) F. Kotter (1871/72) A. Maletsky (1872/73) A. Filyarsky (1873/74) M. Kabát (1874/75) E. Cherkavsky (1875/78 a 1876/77) Z. Venclevsky (1877/78) L. f. Bilinský (1878/79) K. Liske (1879/80) K. Sarnicki (1880/81) L. Pentak (1881/82) B. L. Radzishevsky (1882/83) E. Rittner (1883/84) L. Kloss (1884/85) L. Zhmurko (1885/86) T. Z. Pilát (1886/87) E. Čerkavskij (1887/88) L. Pentak (1888/89) K. Sarnicki (1889/90) T. Stanetsky (1890/91) R. Pilát (1891) A. Balasits (1891/92) M. Palivoda (1892/93) L. Tsviklinsky (1893/94) T. Wojciechowski (1894/95) O. M. Balzer (1895/96) I. Komarnitsky (1896/97) A. Reman (1897/98) G. Kady (1898/99) W. Abraham (1899/1900) B. Kruchkevich (1900/01) L. Ridiger (1901/02) V. Okhenkovsky (1902/03) J. Fialek (1903/04) A. Kalina (1904) Y. Puzina (1904/05) V. Glužinský (1905/06) B. Dembinsky (1907/08) A. Mars (1908/09) S. Glombinsky (1909/10) B. Yashovsky (1910/11) L. Finkel (1911/12) A. Beck (1912/13) S. Stazhinsky (1913/14) K. Tvardovský (1914/17) C. Weiss (1917/18) Univerzita Jana Kazimíra Lvov A. S. Yurash (1918/19) A. Galban (1919/20) E. Mahek (1920/21) J. Kasprowicz (1921/22) S. Narayevsky (1922/23) Y. Makarevich (1923/24) V. Seradský (1924/25) E. Porembovich (1925/26) I. Semiradsky (1926/27) A. Gertsman (1927/28) L. Pininský (1928/29) S. Witkowski (1930/31) S. Krzemenevsky (1931/32) A. Gertsman (1932/33) G. Galban (1933/34) Ya. Chekanovsky (1935/36) S. Kulchinsky (1936-38) E. Bulanda (1938/39) R. Longchamp de Berrier (1939) Ivan Franko Lvovská státní univerzita M. I. Marčenko (1939/40) G. S. Bychenko (1940/41) V. I. Simovich (1941) N. N. Pashe-Ozersky (1944) I. I. Beljakevič (1944/48) G. N. Savin (1948/51) E. K. Lazarenko (1951/63) N. G. Maksimovich (1963/81) V. P. Chugaev (1981/90) I. A. Vakarchuk (1990/2007) V. S. Vysočanský (2007/10) I. A. Vakarchuk (2010 / 13) V. P. Mělník (od roku 2014) |
Slovníky a encyklopedie |
|
---|---|
V bibliografických katalozích |