| Arberesh dialekt (Arberesh) | |
|---|---|
| vlastní jméno | Arbërisht, Arbërishtja, T'arbrisht |
| země | Itálie |
| Regiony | Apulie , Kampánie , Sicílie , Kalábrie , Basilicata , Molise |
| Celkový počet reproduktorů | 100 tisíc (2007) |
| Klasifikace | |
| Kategorie | Jazyky Eurasie |
| Paleo-balkánská větev albánský Toský dialekt | |
| Psaní | latinský |
| Jazykové kódy | |
| ISO 639-1 | — |
| ISO 639-2 | — |
| ISO 639-3 | aat |
| Atlas světových jazyků v ohrožení | 1347 |
| Etnolog | aae |
| ELCat | 962 |
| IETF | aae |
| Glottolog | arbe1236 |
Arbërisht / Arbërishtja / T'arbrisht je dialekt albánského jazyka pocházejícího z Arbërish , Albánců v Itálii.
Arberešský dialekt je součástí toskského dialektu albánského jazyka (obecně se podobá dialektu charakteristickému pro střední část jihu Albánie) a má stejné odchylky od literární normy jako arnautský dialekt . Pochází z Albánců z jižní Itálie, hodně si vypůjčil ze středověkého albánského jazyka z předosmanských dob az řečtiny (slovní zásobu a výslovnost) a zachoval si také to, co se ztratilo v moderním toskánském dialektu. Zachovala si tedy určité slabičné počáteční souhláskové shluky, které byly ve spisovné albánštině zjednodušeny (v arberešštině „jazyk“ - gluhë , ve spisovné albánštině - gjuhë ).
Do roku 1990 se dialekt Arberesh v Albánii nazýval albánský jazyk a jeho mluvčí nejasně chápali spojení jejich dialektu s albánštinou. Až do 80. let byl výhradně hovorový, jeho psaná podoba se používala pouze v italsko-albánské řeckokatolické církvi a spisovná albánština Arbereshi téměř nemluvila. V 90. letech se velké množství albánských mluvčích přestěhovalo do Itálie a Arbëreshové měli vůči těmto „novým Albáncům“ ambivalentní city [1] . V současné době se vyvíjí úsilí o záchranu arberešského dialektu, jeho kulturního a jazykového dědictví: vyučuje se v italských školách, básník Zef Skiro Di Maggio v něm píše knihy a učebnice. Někteří učenci vyzdvihují další dialekt – dialekt Vaccarizzo, kterým se mluví ve vesnici Vaccarizzo Albanese .
| Psaní | Výslovnost | Překlad |
|---|---|---|
| gëzim (gioia) | ghezim | radost |
| gajdhur (asino) | ghajdhur | osel |
| grish (invitare) | vznětlivý | pozvat |
| lláh | gah | jíst až na kost |
| pagëzim (battesimo) | paghozim | křest |
| rugë (strada) | drsný | venku |
| Psaní | Výslovnost |
|---|---|
| garáž | gharazh |
| gurg | ghurgh |
| závan | ghust |
| Guant | ghuant |
| futura | fughure |
| fugatjar | fughatjar |
| magare | maghari |
Na rozdíl od standardní albánštiny má dialekt Arberesh starý systém omračování. Souhlásky jsou omráčeny na konci slova nebo před jinou souhláskou b, d, g, gj, x, xh, dh, ll, v, z, zh .
| Vyjádřeno | b [b] | d [d] | g [g]/[ɣ] | gj [gʲ] | x [dz] | xh [dʒ] | dh [ð] | ll [ɣ] | v [v] | z [z] | zh [ʒ] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hluchý | p [p] | t [t] | k [k] | q [kʲ] | c [ts] | ch [tʃ] | čt [θ] | h [x] | f [f] | s [s] | sh [ʃ] |
Příklady:
Důraz v arberešském dialektu padá na předposlední slabiku, stejně jako v italštině.
Indikativ 1. osoby jednotného čísla pro sloveso je charakterizován koncovkou nj (ve standardní albánštině j ). „Žiji“ by bylo rró nj v Arberesh, rro j ve standardní albánštině .
Slovní zásoba dialektu Arbëresh byla doplněna řeckými slovy, která se ve spisovné albánštině buď ztratila, nebo byla opravena v důsledku byzantského vlivu. Příklady:
V dialektu Arberesh existuje mnoho výpůjček z jižních dialektů italštiny, které vstoupily do každodenní řeči Arberesh a zachovaly si svůj význam. Příklady:
Příklady:
| M'e tha mua | Řekl mi to (dodatek - ženský) |
| Ngë m'i tha më | To mi neřekl (dodatek - mužský rod) |
| To je to | Řekl jsem ti to (ženský doplněk) |
| T'i thom | Řekl jsem ti to (dodatek - mužský rod) |
| Arberešský dialekt | Standardní albánština | Překlad |
|---|---|---|
| Vjen më rarë nebo vjen më thënë | udělej të thotë nebo udělej mě thënë | To znamená |
| Bëjëm të shkonj nebo mënd e më shkosh | më le të kaloj | Pusť mě dovnitř |
| Shkòmë musturen | já jep piperin | Podej mi pepř |
| Zotërote/Strote ë një "zot"? | Zotëri, jeni prift? | Pane, vy jste kněz? |
| E ghrish zotërisë satë për një pasijatë | ju ftoj për një shëtitje | Zvu vás na procházku |
| Zglith mië | lexo mië | Čtěte dobře |
| Qëroi isht burinë i lig | moti është shumë keq | počasí je velmi špatné |
| U rri Sëndastinë | jetoj nы Sëndastiny | Bydlím v Santa Cristině |
| Chcete-li být ngrënit | dělat ta gatuajmë ushqimin | Budeme vařit jídlo |
| U ka' jecur njera qacës | unë kam ecur deri sheshit | Šel jsem na náměstí |
| Ghajdhuri isht ghrishur ndë horën | gomari është ftuar në katund | Do naší vesnice byl pozván oslík |
| Jam e vete/m'e vete ngulem/flë | unë do të fle | jdu spát |
| Lyp (ret) ndjesë se zgarrarta shumë | me fal se gabova shumë | Omlouvám se, že jsem udělal spoustu chyb |
| Ajo isht time shoqe | ajo është gruaja ime | Je to moje žena |
| Flit t'arbrisht | fol shqip | Mluvte albánsky! |
| Jim shoq isht e ngulet | shoku im është vévoda fjetur | můj manžel spí |
| Më përqen rritëratën tënë | mám fotku jone | Líbí se mi naše fotka |
| Mortatë nebo motrëmëmë | hallë nebo tezë | Strýc |
| Lalë nebo vovi | xhaxha nebo Lala | Strýc nebo starší bratr |
| Lalebukri | strýc sňatkem | |
| Vova | motra e madhe | Starší sestra |
| Tata | babai nebo Tata | Otec |
| Mëme | nëna nebo mamaja | Matka |
| Midhe' / Mëdhema | edhe | Taky |
| Lluai | vellai | Bratr |
| Ndrëngova nebo Kapirta | Kuptová | Rozuměl |
| Sprasmja | fundi | Konec |
| Fundi / Bythi | Bythi | Hýždě |
| Jotëm përherë të thëshjë të mos hash nga tajuri çë ngë ka' klënë pastruam! | Jot ëmë përherë/gjithmonë të thoshte të mos hash nga pjata që nuk është pastruar | Tvoje matka ti vždycky říkala: nejez ze špinavých talířů! |
| Kemi besy se ai ngы i ftes | besojme se ai nuk ka faj | Věříme, že je nevinný |