Archeologické památky starověkého a středověkého Krymu - archeologické památky černomořských městských států Krym , náležejících řeckým (2. polovina 7. - polovina 1. stol. př. n. l.) a římským (1. stol. - pol. n. l. 4. století našeho letopočtu) období.
Řecké osady vznikaly v oblasti Černého moře v 8.–6. před naším letopočtem e. když přebytečná část řecké populace aktivně zakládala kolonie ve Středozemním moři a poté na pobřeží Černého moře . Obchodní cesty spojující Evropu a Asii se sbíhaly v černomořských městech . Všechny tyto městské státy (polises) byly otrokářské demokratické republiky.
Ve 4. století založila Římská říše politickou kontrolu nad Tyrem a po vítězství nad jednotkami Mithridates VI . nad Pontským královstvím .
Státy měly rozvinutou ekonomiku, razily bronzové, zlaté a stříbrné mince (na přelomu 8. – 7. století př. n. l. první peníze vypadaly jako hroty šípů nebo delfínů, jako v Olbii ), byly nepostradatelnými prostředníky mezi pevninským Řeckem a barbary . Kolonisté vyráběli mnoho předmětů ze zlata, stříbra, bronzu (zrcadla, hřebeny, korálky, přívěsky, náušnice, prsteny atd.).
Helénské období na jihu Ukrajiny mělo velký vliv na kulturu a život místních kmenů. Všeobecná krize antického světa po rozpadu říše Alexandra Velikého se projevila v černomořských státech.
Pro studium archeologických nalezišť byl v roce 1948 na Krymské výzkumné základně Akademie věd SSSR vytvořen sektor historie a archeologie. V roce 1952 byla krymská výzkumná základna reorganizována na pobočku a sektor na oddělení historie a archeologie. V roce 1956 byla katedra historie a archeologie zařazena do Archeologického ústavu Národní akademie věd Ukrajiny jako „Oddělení starověké a středověké archeologie Krymu“ [1] .
Nejznámější památky:
Literatura