| Artsakh | |
|---|---|
| « Արցախ» | |
| Obálka ruského překladu z roku 2009 | |
| Autor | Biskup Makar Barkhudaryants |
| Žánr | cestovní poznámky |
| Původní jazyk | arménský |
| Originál publikován | 1895 , Baku |
| Tlumočník | Nelson Aleksanyan |
| Vydavatel | "Aror" ("Արօր") |
| Stránky | 408 |
| Text na webu třetí strany ( arménština) | |
"Artsakh" ( Arm. Արցախ ) je kniha ve stylu cestovních poznámek biskupa Makara Barkhudaryantsa o historickém Artsakh , informace o kterých shromáždil během své cesty do tohoto regionu.
Poprvé byla kniha vydána v roce 1895 ve městě Baku ( provincie Baku ) v arménštině . Je to sbírka cestopisných poznámek, které autor Makar Barkhudaryants cituje po své dlouhé cestě historickým regionem Artsakh . Podrobně popisuje vesnice a města Artsakh, staré i nové světské i církevní stavby, přírodu a také nejdůležitější informace o stavu tehdejšího obyvatelstva regionu [1] . Kniha navíc popisuje nejen jižní část historického Artsachu - Náhorní Karabach , ale i jeho severní část - Gardman (neboli Severní Artsakh ).
I přesto, že styl knihy působí velmi monotónně, jedná se o velmi hodnotný a zajímavý dokument. Jak říká sám Barkhudaryats:
Popisovat ruiny jednu po druhé, otravuji svého čtenáře. Nebaví mě cestování a tebe nebaví číst, milý čtenáři (s. 203).
Původní text (arm.)[ zobrazitskrýt] a Ես չձ մի մի շրջելուց, դուք մի՛ ձ կ, ձեր հոգուն, սիրե]լի [1]Kniha má mimořádný historický a pramenný studijní význam. Autor podává informace a ústní podání nejen o přírodních zdrojích, flóře a fauně oblasti, ale také o demografii regionu a zaměstnání obyvatelstva, pečlivě popisuje historické památky, kopíruje starověké rukopisy uložené v kostelech a klášterech, shromažďuje a s velkou zodpovědností dešifruje nápisy na náhrobcích.desky, kostelní a klášterní zdi atd. [2] .
Překlad knihy do ruštiny provedlo v roce 2009 nakladatelství Nauka v Petrohradě , náklad byl 1000 výtisků [3] . Publikaci připravili Bella a Vahe Grigoryanovi v překladu Nelsona Aleksanyana. Při překladu jsou v maximální možné míře zachovány jemnosti slovní zásoby a terminologie autora. Ruský překlad knihy byl věnován památce padlých vojáků a civilistů, kteří položili své životy za svobodu Artsachu. Kniha byla distribuována v autoritativních institucích a knihovnách v Moskvě a Petrohradu [2] .
Biskup Ezras (Nersisyan) ve svém poselství čtenářům díla biskupa Makara Barkhudaryantsa, hlavy ruské a novonachčivanské diecéze Arménské apoštolské církve , píše:
„Podpoř dílo našich rukou, ó Pane“... Těmito modlitbami z Písma svatého žehnám vydání jedinečného díla věnovaného arménské pevnosti – nedobytému Artsachu a jeho staletému duchovnímu dědictví. Dnes je pro nás Artsakh symbolem odvahy ducha, ale nezapomínejme, že region sloužil i jako nejčistší zdroj tvůrčího ducha, který udržoval oheň v tyglíku kontinuity. V této oblasti založil Saint Mashtots svou první školu a sám tam učil; na této požehnané zemi byly postaveny chrámy, které jsou nyní součástí pokladnice lidstva... To a mnohé další vypráví publikace, kterou, milý čtenáři, držíte v rukou.
Kultura odhaluje vnitřní svět lidí a výši jejich mravní krásy. Kultura obdarovává hmotný svět rysy ideálu, zduchovňuje ho. Svět dosud neobjevil kulturu Artsakh a tato publikace má sloužit této ušlechtilé věci.
Kéž Pán všemohoucí nasytí účastníky této publikace nevyčerpatelnou žízní po duchovním útěku. A přízeň Pána Boha je zastíní. V díle našich rukou pospěš k nám, v díle našich rukou pospěš, Pane [4]