Ahuake-kalianské jazyky

Jazyky Ahuaque-Calian  jsou hypotetická jazyková rodina [1] , která kombinuje 2 nejhůře zdokumentované indické jazyky Jižní Ameriky:

V nejlepším případě jsou jen vzdáleně příbuzní, ale Kaufman (1990) toto spojení považuje za přesvědčivé. Migliaza a Campbell (1988) však tvrdí, že neexistuje žádný důkaz pro souvislost [2] .

Jazyky Ahuake-Kalian jsou zahrnuty do domnělé makro-puinawanské makrorodiny spolu s jazyky Puinawe, katukinskými jazyky a jazykem Maku.

Slovní zásoba

Migliaza (1978)

Migliaza (1978) sestavil následující seznam Swadesh pro jazyky Arutani, Sape a Maku [3] :

Ne. ruština arutani Sape mák
jeden maykate/ma-/tsa- teːne
2 vy kaykate/ka- kapɨ eːne
3 my materya mɨyono teːkene
čtyři tento ki'a tɨsa ki
5 že ayta tɨsami kwa
6 SZO maʔayokə pante toci
7 co maya pemente cini
osm ne ãʔãy atsam/ɨka laʔa
9 Všechno kitate kawen peʔtaka
deset hodně kaʔtyaw kawen eːsuʔu
jedenáct jeden kyoana/kyano koka nokuyamu
12 dva komana kɨrya baʔta
13 velký kwaya konən dno
čtrnáct dlouho Sawi karya kaxi
patnáct malý sikipi na kudi
16 žena Kari kapay neːlabə
17 mužský maʔkya kwa laːsəba
osmnáct člověk kina kamon dzoʔkude
19 Ryba kotom meʔkəsa
dvacet pták jopsa Vačka iːduba
21 Pes toari na dzoʔwi
22 veš koʔka co já ne
23 dřevo sapi tapa oːba
24 semínko kuka ku küːte
25 prostěradlo ana muyra deːmu
26 vykořenit jako tu leːmekeci
27 kůra kõhã kui/kuy ciːmu
28 kůže kõhã kuy čːmu
29 maso mitsa mɨan muci
třicet krev kana tsom nechte mě
31 kost mo víno aːmu
32 Tlustý winaya kun eːkunu
33 vejce kokama kupi kuʔte
34 roh Siripya víno eːkatso
35 ocas masya upi něco
36 Pírko osa icam upa kuːte
37 vlasy osa pa kuːte
38 hlava kwate moynaku keːte
39 ucho Watika awi cikaʔte
40 oko kohap amku sukute
41 nos wa/kwa ayku
42 ústa maʔa itu wɨːci
43 zub ka pɨka wuːmu
44 Jazyk takõhã matu duet
45 dráp sopti icam aypa sukuci
46 noha Stát ikora basuku
47 koleno korokopsa meney basekate
48 ruka masa/máma pica apa suku
49 žaludek tsya tukuy sɨkɨci
padesáti krk Soropana pokoy lipit
51 prsa kotsa wi čüčü
52 srdce kirakote pokowi səbuku
53 játra ika mapi je
54 napít se oyta/ayta pe mi
55 tady je pa/kapa ko/ku ki
56 kousat psa/pasa pu bu
57 vidět kina sekat ku
58 slyšet ko muž ne
59 znát kina sekat nimi
60 spát anə paku/ku my
61 zemřít atay sija příbuzný
62 zabít rio (doba) kaya sipinu
63 plavat sa zákon
64 létat San karu nu
65 Procházka ma paru te
66 Přijít mana ma na
67 jít spát kio/taa pɨre ða
68 sedni si naka maye sɨkɨ
69 vydržet kara pa kəy
70 dát matso emyma se
71 mluvit mataka/tsama mo šini/šibu
72 slunce usi ñam keʔle
73 měsíc aʔklepněte tapo ano
74 hvězda okihat ñayino ðaoku
75 voda akoha jméno jméno'
76 déšť akoha Nam Posoe jméno'
77 kámen muka takuypa linky
78 písek inakosa inoku lunuku
79 Země v inokucin boʔte
80 mrak carapaso usəyna sapənawi
81 kouř sana yui čip
82 oheň ani soko nuhẽ
83 popel soni tukutu meːte
84 hořet asipa soko my/niʔ
85 cesta aʔma mu iːkilu
86 hora piʔa takwa wiːke
87 Červené araʔwi ayna Leme
88 zelená atehe Sanurua nucu
89 žlutá pisio pusia kaləmadə
90 bílý araway sae kaləmate
91 Černá sipan/soson tsaina kabi/weʔci
92 noc tose useyna iːkisu
93 horký kuri ɨrɨa my
94 Studený rom/kima unkoya antsu/mihu
95 úplný topi ukwa suku
96 Nový koma jenna asi
97 dobrý taseri amayakoa kuduma/eːdi
98 kolo siari nacin kuməsa
99 suchý sona patokwa kaːte
100 název rawi Marua entse

Lukotka (1968)

Lowcotka (1968) sestavil následující seznam základních slov pro jazyk Sape [4] .

ruština Sape
jeden koki
dva ikiria
tři komona
hlava koyanuku
oko kam-kuku
zub kaká
člověk minõ
voda inam
oheň txoko
slunce jam
maniok tentu
jaguár pudzyin
Dům enĩ

Poznámky

  1. Weinstein, Jay A., 1942-. Sociální a kulturní změny: sociální věda pro dynamický svět . — 2. vyd. — Lanham, MD: Rowman & Littlefield, 2005. — xxii, 393 stran s. - ISBN 0-7425-2573-2 , 978-0-7425-2573-3, 0-7425-2574-0, 978-0-7425-2574-0.
  2. Ernest Migliazza, Lyle Campbell. Panorama General de las lenguas indígenas en América. — 1988.
  3. Migliazza, Ernesto C. Maku, jazyky Sape a Uruak: současný stav a základní lexikon // Antropologická lingvistika. - 1978. - č. 20 . - S. 133-140 .
  4. Čestmir Loukotka. Klasifikace jihoamerických indiánských jazyků . - Los Angeles: University of California, Latin American Center, 1968. - 470 s.