Basakidis, Costas

Kostas Basakidis ( řecky Κώστας Μπασακίδης ; 1918  - 14. března 1949 ) byl řecký důstojník, velitel jednotek Lidové osvobozenecké armády Řecka (ELAS) a Demokratické armády Řecka (DSE) na poloostrově Peloponula .

Raný život

Basakidis se narodil v roce 1918 ve vesnici Amfitea Messinia [ 1] . Byl synovcem [2] generálporučíka Panagiotise Basakidise , který byl v období 1930-1931 přednostou pěchotní školy ve městě Chalkis [3] , a později, v roce 1945, vojenským vládcem Peloponésu [4 ] . V roce 1936 vstoupil Kostas Basakidis do vojenské školy Evelpid , kterou absolvoval v srpnu 1940 v hodnosti poručíka pěchoty , poté byl poslán k 15. pěšímu pluku [5] . O dva měsíce později, 28. října 1940, začala řecko-italská válka , které se zúčastnil Basakidis, který velel četě 1. kulometné roty 15. pěšího pluku. Basakidis se vyznamenal na bojišti a byl nominován na Vojenský kříž III stupně [6] .

Odolnost

Řecká vítězství v Epiru a později v Albánii podnítila zásah hitlerovského Německa, které přišlo zachránit svého italského spojence. Se začátkem trojité německo-italsko-bulharské okupace Řecka se Basakidis vrátil do své vlasti. Zpočátku kontaktoval organizaci „Národní armáda“ (Εθνικός Στρατός) a vedl ozbrojený oddíl této organizace [7] . Nicméně poté, co síly prokomunistické Řecké lidové osvobozenecké armády (ELAS) v říjnu 1943 organizaci odzbrojily [8] , dobrovolně vstoupil do řad ELAS [9] . Basakidisova činnost v ELAS byla poznamenána úspěchy v bojích proti útočníkům a kolaborantům a také záchranou před možnou popravou jeho bývalých spolubojovníků z pravicové organizace „Národní armáda“, kteří byli zajati partyzány ELAS [10] . Velící 5. kulometné rotě 2. praporu IX. pluku ELAS Peloponés [11] : 195 se 6. dubna 1944 zúčastnil bojů u Agios Floros poblíž kasáren Messinia o město Meligalas [12] [ 13] , za město Messini [ 14] , za Andruse [15] a Vlahokerasii, Arkádii aj. V září 1944 se zúčastnil krvavé bitvy o Meligalas, mezi jednotkami ELAS a jednotkami kolaborantů, kteří se nevzdali jejich zbraně v očekávání přístupu Britů. Basakidis sehrál v této bitvě rozhodující roli, když třetího dne zaujal nad městem výšinu sv. Eliáše [11] :228 [16] .

Občanská válka

Po osvobození země byl Basakidis, stejně jako tisíce dalších komunistů a členů odboje, pronásledován pravicovou vládou a uvězněn ve městě Nafplio . Po tzv. „Bílý teror“ monarchistů dovedl zemi v roce 1946 do občanské války (1946-1949), Barsakidis vstoupil do Řecké demokratické armády (DSE) a od února 1947 se stal vojevůdcem na velitelství DSE Peloponés. Koncem roku 1947 převzal Basakidis velení sil DSE v Achaia  - Elis [17] . Začátkem listopadu 1948 Basakidis převzal kontrolu nad operačním oddělením III divize DSE [18] :864 . Zemřel 14. března 1949 během bitvy o výšinu Drakovuni [19] της u starověké Mantinea v Arkádii [20] .

Posmrtné uznání

V roce 1985 , po opožděném oficiálním uznání Lidové osvobozenecké armády Řecka (ELAS), byla Basakidisovi posmrtně udělena hodnost podplukovníka [21] .

Odkazy

1. ↑ πολιτική ιστορία "πολιτιστικός μορφωτικός σύλλογος γυναικών αμφιθέας -κουραχίου ( nepřítomná reference) . (neurčitý) 
2. ↑ Εμπρός, 15. Μαρτίου 1949 . Získáno 29. dubna 2015. Archivováno z originálu 18. května 2015. (neurčitý)
3. ↑ Διατελέσαντες διοικητές (nepřístupný odkaz) . Získáno 29. dubna 2015. Archivováno z originálu 28. června 2015. (neurčitý) 
4. ↑ Εμπρός, 7. Μαρτίου 1945 . Získáno 29. dubna 2015. Archivováno z originálu 18. května 2015. (neurčitý)
5. ↑ Γιάννης Πριόβολος, Μόνιμοι αξιωματικοί στον Ε.Λ.Α.Σ. — Οικειοθελώς ή εξ ανάγκης, Nizozemsko
6. ↑ Γιάννης Πριόβολος, 508-510.
7. ↑ Γιάννης Πριόβολος, 510.
8. ↑ χέρμαν φρανκ μάγερ από τη βιέννη στα καλάβρυτα - τα αιματηραραραρslí κ και σ μ κ κ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ κ κ κ κ κ κ κ κ κ κ κ κ κ Γιάννης Μυλωνόπουλος, Βιβλιοπωλείον της Εστίας, Αθήνα, 2003, ISBN-960 -λ΃5 203 _ _
9. ↑ Γιάννης Πριόβολος, 512.
10. ↑ Κοσμά Αντωνόπουλου, Εθνική Αντίστασις 1941-1945, Αθήναι 1964 , σε.λ 62
11. ↑ 1 2 Χρήστος Αντωνακάκης, Το Αντάρτικο στον Ταύγετο 1941-1944, Αθ44602, ISBN 249-19
12. ↑ Πριόβολος, 512.
13. ↑ χέρμαν φρανκ μάγερ από τη βιέννη στα καλάβρυτα - τα αιματηραραραρslí κ και σ μ κ κ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ κ κ κ κ κ κ κ κ κ κ κ κ κ Γιάννης Μυλωνόπουλος, Βιβλιοπωλείον της Εστίας, Αθήνα, 2003, ISBN-960 -λ΃5 543-544 _ _
14. ↑ Πριόβολος, 512. (βλ. Μάγερ, 562)
15. ↑ Πριόβολος, 512. (βλ. Μάγερ, 562).
16. ↑ Ιωάννης Κων. Μπουγάς, Ματωμένες Μνήμες 1940-1945, εκδόσεις Πελασγός, 2009, σελ 238.
17. ↑ Γιάννης Καραμούζης, Να! Γιατί σας πολεμώ, Αθήναι 1949, σελ 49 .
18. ↑ Τριαντάφυλος A. Γεροζήσης, Το Σώμα των αξιωματικών και η θέση του στη σύγχρονη1 κιη σύγχρονλ1 Εκχρονη κι Δωδώνη, ISBN 960-248-794-1
19. ↑ Πριόβολος, 507.
20. ↑ Εμπρός, 15. Μαρτίου 1949 Archivováno 18. května 2015 na Wayback Machine .
21. ↑ Πριόβολος, 515.