„Běloruská gramatika pro školy“ ( běloruské gymnázium pro školy ) je školní mluvnice běloruského jazyka , zpracovaná B. A. Taraškevičem ( 1917 - 1918 ) a publikovaná ve Vilně ( 1918 ) současně v azbuce a latince .
Gramatika byla několikrát znovu publikována v západním Bělorusku (viz: Belarusian Grammar of Tarashkevich (1929) ), tvořila základ běloruských jazykových vyučovacích programů v BSSR . První životaschopná gramatika moderního běloruského jazyka, základ všech dalších linií vývoje běloruské gramatiky.
Gramatika vycházela z fonetických a gramatických rysů tehdejšího středoběloruského dialektu , především „tvrdého r“ a „silného akanye “. Gramatická pravidla využívala jak morfologické (hlavně) tak fonetické principy.
V samostatné skupině byla vyčleněna slova cizího původu. Tarashkevich navrhoval psát samohlásky a souhlásky v cizí slovní zásobě, zatímco oni byli vyslovováni v jazyce od kterého oni byli vzati [1] , ve skutečnosti, jejich preferované hláskování bylo přijato jak v polštině [2] . Takže pravidla akanya , zekanya a tsekanya nebyla rozšířena na tato slova , souhlásky často nezměkčily před samohláskami, před b. soft [l'] [1] bylo přeneseno .
Mnoho pravidel v gramatice chybělo nebo bylo nedokončeno, například normy pro psaní složených slov, některé koncovky, příjmení, jména, místní jména [1] , a byly dopracovány jinými autory.
Bratři Lyosikové, kteří věnovali pozornost nedostatkům Taraškevičovy gramatiky, vypracovali návrh její reformy, který byl předmětem úvah na Běloruské akademické konferenci (1926).
Taraškevičova učebnice zohlednila tehdejší úspěchy na poli běloruské filologie ( Ja. F. Karskij , A. A. Šachmatov aj.), veřejností byla pozitivně přijata.
V praktické práci a v podmínkách masové běloruštiny však gramatika způsobovala určité potíže pro svou celkovou složitost a určité vnitřní nedostatky; některé fonetické a morfologické rysy nebyly v knize řádně pokryty; psaní cizojazyčné slovní zásoby bylo i nadále obtížné; některá pravidla byla umělá a vykonstruovaná, řada archaických gramatických tvarů byla do gramatiky zavedena jako spisovná [1] .
Ruský a polský vliv v gramatice Taraškeviče zaznamenali ve svých dílech např. J. Lyosik a Jan Stankevich .
Současný běloruský jazyk: Uvodziny. Fanetika. Fanologie. Arfaepie. Grafika. Arfagrafie. Lexikalologie. Lexikografie. Frazeologie. Frazeografie: Vucheb. dapam. / Ya. M. Kamarovski, V. P. Krasney, U. M. Lazouski a další. - 2. vydání, daprats. já dap. - Mn. : Vysoká Škola, 1995. - 334 s. ISBN 985-06-0075-6 .