Benešov

město
Benešov
Benešov
Vlajka Erb
49°46′56″ severní šířky. sh. 14°41′14″ palců. e.
Země
okraj středočeský
Plocha Benešov
Správce Jaroslav Glavnička
Historie a zeměpis
První zmínka 1327 [1] a 1219 [2]
Náměstí
  • 46,870234 km² [3]
Výška středu 368 m
Časové pásmo UTC+1:00
Počet obyvatel
Počet obyvatel
Digitální ID
PSČ 25601
kód auta S
benesov-city.cz
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Benešov ( česky Benešov , vyslov [ beneshof ] ) je město ve Středočeském kraji v České republice , ležící 37 km jihovýchodně od Prahy . Je obcí s rozšířenou působností a správním centrem okresu Benešov . Cca 16 000 obyvatel.

Historie

V 11. století došlo na příkaz Přemyslovců k osidlování dosud neprobádaných území jižně od Prahy . První osada na místě Benešova se nachází na dnešním území městské části Na Karlově, kde byl postaven vrchnostenský dvůr a kostel. Poté byla na místě nynějšího Masarykova náměstí vybudována městská tržnice. Na Karlově byl založen minoritský klášter a do čela osady se postavil pražský biskup Tobiáš z Benešova, který postavil tvrz Konopiště. Po smrti Benešovićů převzal moc ve městě Šternberkové . V této době má město svůj erb  – osmicípou zlatou hvězdu na modrém pozadí. V roce 1420 byl klášter vypálen Janem Žižkou při tažení proti Praze.

V letech 1541-1566. v Benešově žil zvonař Matěj Spitz , který zhotovil velké množství zvonů pro sousední kostely v Bystršicích , Okrouglici , Louněvicích, Postupicích, Olbramovicích, Na Gradce , Kondraci aj. Město bylo těžce poškozeno za třicetileté války  - it byla v roce 1648 obléhána a dobyta švédskými vojsky.

V roce 1703 byla ve městě založena kolej řádu piaristů, kde byla obecná škola a tělocvična.

V roce 1802 Benešov vyplatil občanství a jako etnicky české město se stal místem vlasteneckého působení. Od roku 1871 městem prochází železniční trať Praha  - České Budějovice .

Během druhé světové války bylo město vystěhováno a přejmenováno na SS-Stadt Böhmen. Část vojenského cvičiště Waffen SS se měla nacházet západně od dálnice na Tábor. To znamenalo, že do 15. dubna 1943 muselo město opustit veškeré obyvatelstvo žijící západně od železnice a jižně od Mahovy ulice, tedy celý blok mezi ulicemi Jiráskova, Žižkova a Gusova [5] .

Atrakce

Populace

Rok počet obyvatel
1869 5345 [6]
1880 6240 [6]
1890 7413 [6]
1900 8450 [6]
1910 8857 [6]
1921 7828 [2]
1930 9820 [6]
1950 9110 [2]
Rok počet obyvatel
1961 9348 [2]
1970 10 769 [6]
1980 14 258 [6]
1991 15 892 [2]
2001 16 323 [2]
2011 16 264 [2]
2014 16 520 [7]
2016 16 555 [osm]
Rok počet obyvatel
2017 16 544 [9]
2018 16 522 [deset]
2019 16 656 [jedenáct]
2020 16 758 [12]
2021 16 804 [13]
2022 16 448 [čtyři]

Dvojměstí

Poznámky

  1. Jakl L. Jak stará jsou česká města? Legendární fakt.  (česky) // iDNES.cz - 2011.
  2. 1 2 3 4 5 6 7 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005  (Czech) : 1. díl / ed. J. Růžková , J. Škrabal - ČSÚ , 2006. - 759 s. — ISBN 978-80-250-1310-6
  3. Český statistický úřad Malý lexikon obcí České republiky - 2017 - Český statistický úřad , 2017.
  4. 1 2 Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2022.
  5. Staněk Stanislav Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace// Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha. 1973
  6. 1 2 3 4 5 6 7 8 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011  (česky) – ČSÚ , 2015.
  7. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2014  (Czech) - Praha : 2014.
  8. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016  (Czech) - Praha : 2016.
  9. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017  (Czech) - Praha : 2017. - ISBN 978-80-250-2770-7
  10. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2018. - ISBN 978-80-250-2843-8
  11. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2019. - ISBN 978-80-250-2914-5
  12. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2020.
  13. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2021.