Černoshitse

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 11. února 2019; kontroly vyžadují 19 úprav .
Město
Černoshitse
Černošice
Vlajka Erb
49°57′39″ severní šířky sh. 14°19′11″ palců. e.
Země
okraj středočeský
Plocha Praha západ
Správce Aleš Radl
Historie a zeměpis
Založený 1115
První zmínka 1115 [1]
Město s 1969
Náměstí
  • 9,058736 km² [2]
Výška středu 211 m
Počet obyvatel
Počet obyvatel
Digitální ID
PSČ 252 28
kód auta PZ
mestocernosice.cz
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Černošice ( česky Černošice ) je město v regionu Praha-západ Středočeského kraje České republiky , obec s rozšířenou působností . Město se nachází na levém břehu řeky Berounky asi 18 km jihozápadně od centra Prahy a 5 km od Zbraslavi . Dnes město tvoří tři historické části: Horní Černyšice, Dolní Mokropsy a Vrazh. Počet obyvatel je asi 7 tisíc.

Historie

Dolní Mokropsy jsou jako obec poprvé zmíněny v roce 1088 v zakládací listině vyšehradské kapituly . Horní Černošice jsou poprvé zmíněny v zakládací listině Kladrubského kláštera z roku 1115 . Horní Czernoshice vznikly z několika dvorů kolem malého venkovského náměstí před kostelem. Obcemi procházely velmi důležité silnice - Praha-Bechyňská a silnice z Pražského hradu na Karlštejn . Stará rozložitá lípa, která na Vraži stála do roku 1930, sloužila jako dopravní značka a podle pověsti pod ní vždy odpočíval král Karel I. Lucemburský při svých cestách na Karlštejn .

Nejtěžší časy byly v Černoshitse za třicetileté války. V roce 1639 nařídil švédský velitel Johann Gustafsson Banner, aby byl spálen, když jeho armáda stála na prahu. Během války došlo k velkému úbytku obyvatelstva v důsledku válečných ztrát, epidemií a emigrace.

Jednou z nejvýznamnějších událostí v historii Černoshitse bylo zavedení železnice. Byla otevřena v roce 1862 a jednalo se o jednokolejku z Prahy do Plzně. V této době začíná vzkvétající plavba a stavební průmysl. Podél řeky se staví lázeňské domy a Pražané si staví letní vily. Tento vývoj zase zanikl během první světové války. Po jejím skončení ale znovu ožívá. Rozvoj města ale následně zastavila válka.

Horní a dolní Černoshitse tvořily jednu vesnici v roce 1864. V roce 1920 byli odděleni. Po válce, v 50. letech 20. století, došlo ke sloučení obcí horní a dolní Černošite a připojeny byly i dolní Mokropsy. V roce 1969 získaly Černošice statut města. V roce 1974 byly dolní Černošice rozděleny a připojeny k Praze 5-Lipets.

Územní začlenění

Historie územní integrace zahrnuje období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém pořadí se územně správní příslušnost města (obce) uvádí v roce, kdy ke změnám došlo:

Původ názvů určitých částí města

Černoshitse

Název města je založen na příslušnosti k rodu Černyšovců ( česky Černochových ; Černošitse = Černyšovská vesnice).

V první pamětní knize obce Horní Černošice začal archivář Antonín Mucha psát v roce 1933, tento kronikář vyhledal z Archivu ministerstva vnitra (dnes Státní archiv): vznikl v dávných dobách a byl klášterní. Již kolem roku 999, při vytváření kláštera Ostrovského (u Davle) Černešity, byli s největší pravděpodobností černoši darováni Boleslavem II. tento klášter. Místními jmény se v Česku rozumí černoši.

Mocrops

Název vychází z výrazu vesnice s mokrými psy nebo vesnice s mokrými psy a má posměšný charakter. Podle výrazu byli mokří psi běžní mezi rybáři žijícími ve starých mokřadech podél řeky Berounky. Říkalo se jim tak ale kvůli knížeti (celý okres patřil ke knížecímu dvoru Vyšehradu), který sem jezdil se svou družinou na lov.

Název vznikl z přídavného jména mokropeských, které „náleželo k posměšnému výrazu (ves) a „mokrí psi“, nebo (ves) s mokrými psy.

Ze starých záznamů: Mocropizzi, var. Mocropzi (asi rok 1088), Mocropes (mezi 1352 a asi 1405), Mokropsy, Velké a Malé (1488), Horzeyssy a Doleyssy Mokropsy (1545).

Podle jiných verzí se jedná o zkomolení původního názvu. Jedna verze původu tohoto jména pochází ze skutečnosti, že původní název byl Mokrokop (od mokrých kopců), zkrácený na Mokropets. Tomu odpovídají i mokřady na kopcích, viz Lada a v rybnících na krajnici.

Jiná verze se přiklání k názoru, že pod Mlýnem byl odjakživa brod řeky Berounky. Používali ho kupci aut při cestách z Prahy na Západ. Jak voda kapala z vagónů na březích v mokřadech, mohl vzniknout název sputum, zkráceně sputum.

Nepřítel

Původ názvu zatím není zcela jistý. Historik František Palacký ( česky František Palacký) zdůrazňoval příbuznost se slovem zabiják ( česky Vrah), pozdější znalci jazyka přisuzovali původ slova vrážet ( česky vražiti). Roman Yakobson zase tvrdil, že slovo Vrazh je podobné ruskému Ovrag (rokle). Toto vysvětlení ale zpochybňuje profesor Gorak, který poukazuje na to, že Vrazha má také hory.

Ze starých zápisů: Wrazy (1361), Wraž (1788).

Rok 1932

V obci Verkhnyaya Chernoshitsa (1000 obyvatel, pošta, kancelářský telefon, četnictvo) byly v roce 1932 registrovány tyto profese a obchody: lékař, lékárna, obchod se dřevem, kadeřník, 4 hotely, 3 instalatéři, 2 krejčí, 4 obuvníci, škrabkaři, prádelna, psinec, realitní makléř, farmář, 4 řezníci, 3 obchody, 2 stavaři, prodejna nábytku, švadlena, 2 prodejny tabáku, prodejna vzdělávacích potřeb, uhelný obchod, zubní studio.

V obci Nižnij Černošice (153 obyvatel) byly v roce 1932 registrovány tyto profese a obchody: válcový mlýn a elektrárna, hotel, kovář, novinový stánek, realitní kancelář, 5 rolníků, továrna na řetězy, 2 obchody.

V obci Dolní Mokropsy (1597 obyvatel, samostatná osada, později součástí Černošic) byly v roce 1932 registrovány tyto profese a obchody: 6 cihelen, továrny, cukrárna, elektrárny, elektroinstalace, 2 kadeřnictví, 8 hotelů , kolář, kovář, krejčí 4, autor, malíř pokojů, mlýn, 3 obuvníci, palivo, 2 pekaři, penzion Steimar, realitní kancelář, 7 rolníků, řezník, 10 obchodů s různými produkty, spoření a zálohování cech pro Dolní Mokropsy, prodejna měřeného zboží.

Populace

Rok počet obyvatel
1869 616 [čtyři]
1880 598 [čtyři]
1890 599 [čtyři]
1900 674 [čtyři]
1910 1010 [čtyři]
1921 1430 [čtyři]
1930 2809 [čtyři]
Rok počet obyvatel
1950 4188 [čtyři]
1961 4762 [čtyři]
1970 4608 [čtyři]
1980 4537 [čtyři]
1991 4351 [čtyři]
2001 4631 [čtyři]
2014 6709 [5]
Rok počet obyvatel
2016 6914 [6]
2017 6983 [7]
2018 7045 [osm]
2019 7170 [9]
2020 7331 [deset]
2021 7382 [jedenáct]
2022 7329 [3]

Atrakce

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší dochovanou stavební památkou ve městě.

První zmínky se objevují v roce 1352 a hovoří o něm jako o farním kostele. Nachází se na uměle upravené terase nad údolím Berounky na východním okraji historického centra Horních Černošic. Kostel vybudoval zbraslavský cisterciácký klášter, který od počátku 14. století patřil Černošitě. V 17. století kostel padl.

Kostel nelze jednoznačně zařadit do žádného stavebního slohu pro množství změn, kterými prošel. Architektura budovy kostela není příliš světlá. Nejvýraznější částí je barokní věž, která je ve spodní části čtyřúhelníku, nahoře je osmiboká a má na každé straně půlkruhové okno. Kromě této věže není kostel zvenčí architektonicky vyzdoben. Mnohem zajímavější je řešení interiéru, jehož prostor dotváří kupole členěná štukovými rámy. Hlavnímu oltáři z roku 1713 dominuje barokní obraz Nanebevzetí Panny Marie a po jeho stranách stojí socha.

Další atrakce

  • Modlitebna Církve bratrské je moderní stavba organické architektury, kterou navrhl brněnský architekt Zdeněk Frank v letech 2009-2010.
  • Letní vila čp. 215
  • Vily čp. 274, 282
  • Lípa
  • Dům Hans (nad panstvím 1268)
  • Lavička od Václava Havla

Městský znak

Právo užívat městský znak bylo Černoshitsymu uděleno 7. května 1992. Znak města tvoří zlatomodrý půlměsíc. Ve zlatém poli je umístěn zelený trojlístek se stonkem.

Symbolický význam městského znaku: modrá barva označuje řeku Berounku, zlatá možnost rekreačního využití města a zelená barva označuje přírodní podmínky, které charakterizují Černošici, jetel symbolizuje tři části dnešního města .

Geografie

Černý most pro pěší přes Berounku

Chernoshitsi se rozkládá na 906 hektarech velmi členitého terénu. Na mnoha místech spadají do chráněné přírodní oblasti Český kras. Nejvyšší kopec je Babka (364,3 m n. m.).

Vodní plocha

Nejvýznamnějším vodním tokem, který protéká Černošitem, je řeka Berounka. Přes řeku vede železniční trať do dolního Černoshitse.

Chernoshitse také protéká potok Švarcava, který se vlévá do Berounky.

Klima

Podnebí je suché a teplé. Průměrná roční teplota je 8 °C a průměrné roční srážky se pohybují v rozmezí 500-600 mm.

Dvojměstí

Poznámky

  1. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005  (Czech) : 1. díl / ed. J. Růžková , J. Škrabal - ČSÚ , 2006. - 759 s. — ISBN 978-80-250-1310-6
  2. ↑ Český statistický úřad Malý lexikon obcí České republiky - 2017 - Český statistický úřad , 2017.
  3. ↑ 1 2 Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2022.
  4. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011  (česky) – ČSÚ , 2015.
  5. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2014  (Czech) - Praha : 2014.
  6. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016  (Czech) - Praha : 2016.
  7. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017  (Czech) - Praha : 2017. - ISBN 978-80-250-2770-7
  8. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2018. - ISBN 978-80-250-2843-8
  9. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2019. - ISBN 978-80-250-2914-5
  10. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2020.
  11. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2021.
  Přejděte na položku Wikidata  V bibliografických katalozích
 Města Středočeského kraje
Benešov
Beroun
Kladno
Colin
Kutná Hora
Mlynář
Mladá Boleslav
Nymburk
Praha východ
Praha západ
Příbram
Rakovník