Berlín, Alexanderplatz

Berlín, Alexanderplatz
Němec  Berlínské náměstí Alexanderplatz

Obálka prvního vydání románu
Žánr román
Autor Alfred Döblin
Původní jazyk německy
datum psaní 1927
Datum prvního zveřejnění 1929

Berlín, Alexanderplatz. Příběh Franze Biberkopfa ( německy:  Berlin Alexanderplatz. Die Geschichte vom Franz Biberkopf ) je román Alfreda Döblina , poprvé vydaný v roce 1929 . Kniha využívá řadu experimentálních literárních technik, včetně montáže a nepřímé řeči . Román je zařazen do Světové knihovny ( seznam nejvýznamnějších děl světové literatury Norského knižního klubu ).

Děj

Nakladač Franz Bieberkopf je propuštěn z vězení čtyři roky poté, co zabil svou milenku. Biberkopf doufá, že se stane čestným a slušným člověkem, ale jeho snaha je marná: po chvíli se dostane do flámu a padne na společenské dno. Putuje světem prostitutek, pasáků, zlodějů, vrahů, politických agitátorů a davů nezaměstnaných. V důsledku toho kontaktuje gang svého přítele Reinholda, který během policejní honičky vyhodí Biberkopfa z auta v pohybu. Biberkopf se stává závislým na Reinholdovi a stává se členem jeho gangu. Reinhold zabije Biberkopfovu milenku, načež se ho snaží obvinit z vraždy.

Umělecké prvky

Román se odehrává v dělnických čtvrtích poblíž Alexanderplatz v Berlíně 20. let 20. století. Ačkoli jeho Döblin styl je někdy přirovnáván k tomu Jamese Joyce , kritici takový jako Walter Benjamin nakreslili rozdíl mezi proudem vědomí v Ulysses a montáží v Döblin románu [1] [2] . Oliver Kamm se domnívá, že Döblinovy ​​metody jsou v používání nepřímé řeči více podobné těm Kafkovým [3] . Text zahrnuje převyprávění starověkých řeckých mýtů a biblických podobenství, které působí jako alegorie, skrze které je příběh vyprávěn. Kromě toho jsou do vyprávění vklíněny popisy zvukových efektů, novinové články, písně, propagandistické projevy, známá literární díla. Obsahuje popisy scén berlínského života, které viděl Bieberkopf, texty zpráv o počasí, podrobnosti o Berlíně samotném (jako jsou zeměpisné souřadnice a informace o počtu městských stanic). V románu se tak vytváří obraz „města monster“. Jak poznamenává Dmitrij Zatonskij , „Alexanderplatz s policejním prezidiem v centru a se zakouřeným pivem, podezřelými obchody, zlodějskými doupaty na periferii není jen pozadím, které rozjíždí nebo dokonce objasňuje hlavní děj. Náměstí, město, země, svět - neméně důležité jsou parcely. Jsou součástí příběhu hrdiny; on je však se všemi svými dobrodružstvími a neštěstí součástí života. Proto se Döblin necítí povinen prezentovat tuto historii v její nepřetržité plnosti. Někdy sotva prokoukne obecný tok románu, někdy jde úplně pod širák. Ale i tehdy je přítomen. Pouze ve formě alegorie, ve formě paraboly, jako nepojmenovaný objekt pro srovnání“ [4] .

Překlady do ruštiny

Poprvé v ruštině knihu vydalo nakladatelství Goslitizdat v roce 1935. V publikaci nebylo uvedeno jméno překladatele Herberta Zukkaua v souvislosti s jeho zatčením a následným 3letým exilem do Tomska. Po popravě překladatele byl román znovu vydán až v roce 1961.

Po rehabilitaci Zukkaua byla kniha vydána v roce 1961 pod vedením Nikolaje Portugalova. Nové vydání románu obsahovalo četné cenzurní výjimky [5] .

V roce 2011 v sérii „Literární památky“ vydalo nakladatelství „ Ladomir “ překlad Zukkau v novém vydání od Alexandra Markina. Fragmenty románu, které v předchozích ruských vydáních chyběly a byly zabaveny z politických důvodů nebo kvůli jejich „obscénnosti“, byly přeloženy a byla revidována interpunkce překladu. Nové vydání ruského překladu románu bylo doplněno o esej Deblina a kritické recenze současníků o románu v překladech Iriny Altukhové, Taťány Baškakové a Alexandra Markina.

Filmové adaptace

Román byl třikrát zfilmován. V roce 1931 vyšla stejnojmenná filmová adaptace režiséra Pil Yutziho . Döblin osobně pracoval na scénáři společně se scénáristy Hansem Wilhelmem a Karlheinzem Martinem. Ve filmu hrají Heinrich George , Maria Bard , Berhard Minetti a další.

Druhá filmová adaptace stejného jména v režii Rainera Wernera Fassbindera byla uvedena v Německu v roce 1980 jako televizní seriál i jako patnáctihodinový film. Po jeho vydání v New Yorku museli držitelé lístků přijít do kina na tři po sobě jdoucí noci, aby viděli celý film.

Filmová adaptace Burhana Qurbaniho měla premiéru na 70. Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně v roce 2020. V jeho verzi filmu je hlavní hrdina z Guineje-Bissau .

Poznámky

  1. ↑ Walter Benjamin. Vybrané spisy, sv. 2 / Michael Jennings. — 1999.
  2. ↑ Fore, Devin (2006). „Döblinova epopej: Smysl, dokument a verbální obraz světa“. Nová německá kritika . 33 (3): 189. doi : 10.1215/ 0094033x -2006-015 .
  3. ↑ Kamm . Recenze: Berlin Alexanderplatz od Alfreda Döblina - láska a smrt ve starém Berlíně , The Times  (24. února 2018). Archivováno z originálu 9. srpna 2020. Staženo 24. února 2018.  (vyžadováno předplatné)
  4. ↑ D. Zátonský . Alfred Döblin aneb Ze světa mimo sebe do světa v sobě
  5. ↑ Herbert Avgustovich Zukkau // Z. Dicharov. ukřižován. - Petrohrad: Světové slovo, 1994.
  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie