Kanton Birsky

Birsk Canton ( Bashk. Bөrө cantons ) je kanton v rámci Autonomní Baškirské socialistické sovětské republiky (1922-1930).

Správním centrem je město Birsk .

Zeměpisná poloha

Birsk kanton se nacházel v severní a severozápadní části Baškirské ASSR . Kanton na jihu hraničil s kantonem Belebeevsky a kantony Ufa z Baškirské ASSR, na východě s kantonem Mesyagutovsky a provincií Jekatěrinburg , na severu s provincií Perm a na západě s provincií Vjatka a Tatar Autonomní sovětská socialistická republika .

Historie

Birsk kanton vznikl 18. července 1922 jako součást Autonomní Baškirské sovětské republiky ze 43 volostů Birského okresu provincie Ufa .

Podle výnosu prezidia Ústředního výkonného výboru Bashkir ze dne 10. února 1923 byl kanton Birsk rozdělen na 17 volostů, výnosem Všeruského ústředního výkonného výboru z 15. prosince 1924 - na 25 volostů a výnosem Všeruského ústředního výkonného výboru ze dne 14. června 1926 - na 20 volostů. Později byla Kalmykovskaya volost přejmenována na Nurimanovskaya a Kainlykovskaya - na Novo-Kainlykovskaya.

20. srpna 1930 byl zrušen Birsky kanton a jeho území se stalo součástí Askinského (části volostů Askinskij, Baikibašev, Balakča a Tatyšlinskaja), Baikinský [1] (Baikinský a části volostů Balakča), Bakalinský (část Ismailovskij volost), Birskij (část moskevských, Ponomarevskaja a Churaevskaja volost), Buraevskij (části Burajevského, Kizganbaševskaja, Krasnokholmskaja, Kyzylyarovskaja, Novo-Kainlykovskaja a Nurimanovskaja volost), Moskva Djurtyulinskij, Ismailovskaja a Asurijanovskaja volosts), Kaltasinskij ( části Burajevskaja, Kaleginskaja, Krasnokholmskaja, Novo-Kainlykovskaja), Miškinskij ( Mishkinskaya , části volostů Baikibashevskaya, Kizganbashevskaya a Churaevskaya), Nikolo-Berezovskij (Novo-Kabanovskaya, části Kaleginly volosskaja a Novo- Staro-Baltachevskaya (Staro-Baltachevskaya, části Askinskaya, Baikibashevskaya, Kizganbashevskaya a Tatyshlinskaya volosts ), Toporninsky (části Moskvy a Ponomarevskaya volosts), Chekmagushevsky (části Asyanovskaya, Ismailovskaya a Moscow volosts), Yanaulsky (části Kyzylyarovskaya, Tatyshlinskaya a Yanaulskaya volosts) oblasti autonomní republiky.

Populace

Obyvatelstvo podle celounijního sčítání lidu z roku 1926 pro kanton Birsk [2] :

Domácnost

Hlavním odvětvím ekonomiky kantonu Birsk bylo zemědělství. V roce 1927 byla výměra orné půdy 539,9 tis. ha, na které převažovaly plodiny žita (245 tis. ha) a ovsa (159,6 tis. ha), dále pohanka - 46,6 tis. ha, pšenice - 19,8 tis. hektarů, proso - 16,2 tisíce hektarů, brambory - 8,9 tisíce hektarů, len - 3,6 tisíce hektarů atd.

V roce 1927 dosáhl stav skotu 250 419, koní - 139 409, ovcí - 512 813, koz - 14 763 a prasat - 35 994.

V roce 1927 zde bylo 90 bazarů. Bylo zde pět dřevařských a dřevozpracujících továren, tři lihovary, dvě koželužny, dále továrny na líh a vodku, cihlárny a sklářské závody.

V roce 1926 bylo v kantonu 425 základních škol, v roce 1929 tu byly čtecí chaty, v roce 1930 zde bylo 16 nemocnic a 18 ošetřoven.

Viz také

• Bashkurdistán

Literatura

• Historie lidu Bashkir: v 7 svazcích / kap. vyd. M. M. Kulsharipov; Ústav historie, jazyka a literatury, USC RAS. - Ufa: Gilem, 2010. - T. V. - 468 s.

Poznámky

1. ↑ 20. února 1932 se území zrušeného Baikinského okresu stalo součástí Karaidelského okresu .
2. ↑ Podle celounijního sčítání lidu z roku 1926 pro Birsk kanton Bashkir ASSR . Datum přístupu: 24. ledna 2014. Archivováno z originálu 1. února 2014. (neurčitý)

Odkazy

• Kanton Nugaeva F. G. Birsk. // Článek v Bashkir Encyclopedia.