Bitva na Foxu | |||
---|---|---|---|
Hlavní konflikt: První světová válka | |||
| |||
datum | 9. - 29. dubna 1918 | ||
Místo | Lys , Francie | ||
Způsobit | Oddech byl malý, v dubnu 1918 německá armáda pokračovala v rozhodující ofenzívě. Německé velení nyní udeřilo ve Flandrech. Fronta anglo-francouzské armády znovu zapraskala. | ||
Výsledek | Úspěch německých jednotek | ||
Změny | Němci pronikají britskými liniemi až na 9,3 mil (15 km) | ||
Odpůrci | |||
|
|||
velitelé | |||
|
|||
Boční síly | |||
|
|||
Ztráty | |||
|
|||
Celkové ztráty | |||
|
|||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Západní fronta první světové války | |
---|---|
Dobytí Moresnetu • Lutych • Hranice • Velký ústup • Marne (1) • Antverpy • Útěk k moři • Flandry • Neuve Chapelle • Ypres • Artois (2) • Artois (3) • Loos • Verdun • Somme • Arras • Vimy Rij • Aisne (2) • Messene • Passchendaele • Cambrai • Jarní ofenzíva • Marne (2) • Stodenní ofenzíva |
Jarní ofenzíva (1918) | |
---|---|
Operace Michael • Fox • Ena (3) • Belleau Wood • Marne (2) |
Battle of the Fox - bitva mezi německou (4., 6. armáda ) a spojenci (1., 2. anglická armáda, jeden francouzský jezdecký sbor (později), stejně jako portugalské jednotkyvojska za první světové války v oblasti řeky Lys ; skončil úspěchem německých vojsk. Ofenzíva na Lys je součástí jarní operace německé armády ve Flandrech . Operace na Foxu byla pokračováním operace „Michael“ (21. března – 5. dubna). Při pokusu o průlom v oblasti Lis německé velení doufalo, že promění tuto ofenzívu v „hlavní operaci“ s cílem porazit britské jednotky.
Byla součástí německé jarní ofenzívy ve Flandrech během první světové války. Původně ji plánoval generál Erich Ludendorff jako operaci George, ale poté byla zredukována na operaci Georgette s cílem dobýt Ypres a donutit britské jednotky vrátit se do přístavů pod Lamanšským průlivem a stáhnout se z války. V plánování, provádění a efektech byla Georgette podobná (i když méně) operaci Michael dříve v jarní ofenzívě.
Do 9. dubna bylo v oblasti údajného průlomu soustředěno 29 německých divizí, 2208 děl a 492 letadel. Britští vojáci v tomto sektoru měli 17 divizí, 749 děl a 80 tanků. Němci tak převyšovali nepřítele počtem vojáků 2krát, počtem dělostřelectva 3krát.
Brzy ráno 9. dubna začala dělostřelecká příprava, v 8 hodin ráno přešla německá pěchota do útoku. Hlavní úder útočníků zasadily dvě portugalské divize, které byly součástí 1. britské armády. Portugalci měli nízkou morálku a bojů se ještě nezúčastnili. Odpor portugalských jednotek byl rychle zlomen, jejich ztráty byly velmi těžké. Portugalští vojáci ztratili 7 000 vojáků a 300 zabitých, zraněných a zajatých důstojníků. V obraně spojeneckých sil se objevila mezera, do konce dne postoupily jednotky německé armády o 8 km a dosáhly řeky Lis.
Následující den začala dělostřelecká příprava na druhém úseku průlomu z Armantières do Mesene . V 5 hodin ráno přešla pěchota 4. německé armády do útoku. Němci se vklínili do anglické obrany na 2-3 km a dobyli výšinu u Mesenu. Dále se ofenzíva rozšířila na sever a do konce dne provedly ofenzívu 2 německé armády na frontě dlouhé více než 30 km. Za 2 dny Němci postoupili o 12 km.
V souvislosti s vytvořenou kritickou situací nařídil vrchní velitel Dohody Ferdinand Foch přesun jednoho francouzského jezdeckého sboru na pomoc Britům. Mezitím Němci dosahovali úspěchu a postoupili již o 18 km. 12. dubna však zahájily anglo-francouzské jednotky protiútoky proti postupujícím německým jednotkám a do 14. až 15. dubna byla ofenzíva pozastavena.
17. dubna byly německé útoky obnoveny. Němci zaútočili na horu Kemmel, důležitou spojeneckou pevnost. 25. dubna se jim po urputných bojích podařilo Kemmela dobýt. Následné pokusy německých jednotek o další postup však byly neúspěšné. V závěrečné fázi operace nabyla ofenziva pro zlepšení taktické situace charakter jednotlivých bitev a 29. dubna večer se zastavila.
Němcům se tak nepodařilo proměnit bitvu na Lišce v „hlavní operaci“ a porazit anglickou armádu. V důsledku bitvy na Lys vznikla na anglo-francouzské frontě nová římsa hluboká 18 km. Spojenci utrpěli při dubnové ofenzivě na Lisu těžké ztráty a iniciativa při vedení bojových akcí nadále zůstávala v rukou německého velení.