Vesnice | |
Bolshaya Oka | |
---|---|
hlava Olo Ah | |
56°04′32″ s. sh. 58°12′28″ východní délky e. | |
Země | Rusko |
Předmět federace | Baškortostán |
Obecní oblast | Mechetlinského |
Venkovské osídlení | Rada obce Bolsheokinsky |
Historie a zeměpis | |
Založený | 1692 |
První zmínka | 1692 |
Bývalá jména | Tura Aka |
Časové pásmo | UTC+5:00 |
Počet obyvatel | |
Počet obyvatel | ↘ 1064 [1] lidí ( 2010 ) |
národnosti | Tataři, Baškirové |
zpovědi | muslimové |
Úřední jazyk | Baškir , ruština |
Digitální ID | |
PSČ | 452554 |
Kód OKATO | 80242810001 |
OKTMO kód | 80642410101 |
Číslo v SCGN | 0525481 |
Bolshaya Oka ( Bashk. Olo Aҡa ) je vesnice v Mechetlinsky okrese Baškortostánu , správní centrum Bolsheokinsky Selsoviet .
Vesnice Bolshaya Oka je ze všech osad Mishar nejstarší. Vzniklo na základě dohody z 22. prosince 1692, kdy Baškirové z Kushchi volost Kyzylbay Urchekin a Shunkar Atikeev (Azikeev) nechali Mishary odejít. Existuje však ještě jeden smluvní záznam – z 5. července 7199, tedy 1691, který byl dán Mišarům jménem jediného Baškira, Shunkara Atikova (Atikeeva). Převážnou většinu obyvatel tvořili Mišarové, přijatí Baškirovými-patrimoniálními podle smluvních záznamů z let 1691 a 1692. Ti si však nárokovali vlastnictví půdy, kam byli přijati. Mullah Vais Dautov, právní zástupce Misharů, k tomu uvedl následující: „Podle dokumentů se považujeme s Baškirové z Kushchi volost za spoluvlastníky půdy. Přesídlení Misharů na území severní Baškirie nastalo z Kasimovského chanátu , kde se na březích řeky Oka nacházelo město Kasimov. Podle této řeky jsou zřejmě pojmenovány vesnice a řeka v Baškortostánu. Osadníci mlaskali Mishary, ale časem se jazyk ztratil. Převažující potomci Misharů v současné době odšťavňují po baškirském způsobu. Slavnými osobnostmi vesnice jsou Bakhtiyar Kankaev (velitel Emelyan Pugacheva), Hafiz od Khabibullina (podnikatel a filantrop). Na začátku XX století. bylo zde 5 mešit a 4 mektéby, rusko-tatarská škola a ženská madrasa „Khafiziya“.
Akalarnyң chygyshy mishәrlәr belәn baylәngәn. Avylny nigezlәgәn bashlyklarybyz chyn mishәrchә sөylәshkәn. Tuigilde babay Yankylychev әlege Mishkә okresy Yanagosh avylynnan chykkan, ә Yanagosh halky bүgen da saf mishərchә aralasha. Ni gaҗәp, bugenge Jako tele mishәr tele tugel. Mishәrlәrge s, h avazlaryn katy itep әytu khas: pyttak yaki pytchak, tsәy yaki tchәy. Alar k, g avazlaryn da avyznyn aldy belәn genә eytәlәr (rus telendege kebek), ә bez tamak tobe belәn katy itep әytabez - ќarѓa, ќatyќ ћ.b. Әlbәttә, aka telendә mishәdәncu kergәn үzenchәleklәr bik qp: shul uk y-lәshterү (eemic, emesh ћ.b.), y, ү urynyna ыuzhy-yҙait l–n (sugymnyk, isannek, tamne, yamne), d–d (barganyy, birganiye, sүlәr iye, yyrlar iye, barmagyn shartlatyp beyep kitаr iye) ћ.b. Kүp sүzlәr mishәrdәn 17 kergan (kөtchөk, bezdә kөsөk ћ.b.). Shulay da bүgenge telebez mishәr telennәn airylgan. Bigrək tә yangyrava mishәrchә tүgel. Mishәrdә Akanyң aerylgysyz үzenchәlege - „kyi“ yuk. Kyzganychka karshy, avyl khalky mishärnen kem ikänen da onytkan. Akany tozegan mishar babaylar aldynda gonaћly bulyp kalasym kilmi. Mishаr telen saklap kala almasakta, mishаr postavy, etika avyl khalkyn oeshtyruda, аny zur uңyshlarga ireshterüendә әtep betergesez zur role uynagan. Bu irekle ћәm kochle halykny tarikhchi Gaynetdin Әkhmәrov yoz el elek үk bolai tasvirlap yazgan: “Mishәrlәr dәү buily ћәm shakty matur halyk. Holyclara Buencha Kunakchyl, příbuzný kүnyella, Eshlәgәn Eshlәrendә kyu ћәm namusli ... Mishәrlәr - Elgyr, Buldykly, Shul uk Vakytt Oyalchan, әitkәn әn Khanyktorendu.ә Bu syyfatlar Aka khalkynda songy vakytlargacha östenlek alyp kilde. Kaida bulgan syn mishar soylame? Mona anlau ochen tagyn tarikhny iskä tösherergä tury kilä.
Počet obyvatel | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
1939 | 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 2002 [2] | 2009 [2] |
1891 | ↘ 1612 | ↗ 1659 | ↘ 1389 | ↘ 1227 | ↘ 1201 | ↗ 1239 |
2010 [1] | ||||||
↘ 1064 |
V roce 1795 bylo v Bolshaya Oka 620 lidí, v letech 1834 - 998, 1870 - 1548, v roce 1920 - 2541 lidí (včetně Mišarů - 1705, Teptyarů - 425, Rusů - 256, 3 Baškirů - 8 lidí).
Národní složeníPodle sčítání lidu z roku 2002 jsou převládajícími národnostmi Tataři (60 %), Baškirové (27 %) [2] .
Vzdálenost k: [3]