Boreální jazyk ( borealis , tedy severní ; z jiného řečtiny Βορέας - Sever ; z Boreas - ve starořecké mytologii bůh severního větru; v tomto případě ve vztahu k severní polokouli ) - termín lingvisty N. D. Andrejev , charakterizující stav řady jazyků mezolitické Evropy . Boreal je hypotetický prajazyk , ze kterého pochází indoevropština , uralština a altajština . jazyků (tedy sjednocených v makrorodinu ), nebo starověké jazykové spojení , které určovalo podobnost základní slovní zásoby a syntaxe těchto jazykových rodin. Hypotéza N. D. Andreeva by neměla být zaměňována s teorií Borejských jazyků S. A. Starostina , která předpokládá jednotu širší skupiny jazyků. Andreevova teorie je nastíněna v jeho monografii „Early Indo-European parent language“ (L., 1986) a řadě článků (viz bibliografie). Vyvinuto na archeologických materiálech v dílech N. A. Nikolaeva a V. A. Safronova [1] [2] .
N. D. Andreev sestavil slovník 203 boreálních kořenových bikonsonických slov (Andreev, 1988, s. 3; Andreev, 1986) korelací raně indoevropských „kořenových slov s ověřenými lexémy uralských a altajských jazyků“ [3] . Boreální epochu datoval jako „konec svrchního pleistocénu v geologickém měřítku a konec svrchního paleolitu na historické linii společenského vývoje“ [4] .
Klima v zóně rodového domova Eurasijců bylo chladné s dlouhými zimami a silnými vánicemi, které slibovaly smrt. To se odrazilo v základních koncepcích Borejců.
Jako zvláštní pojetí léta a podzimu v repertoáru eurasijské slovní zásoby - s největší pravděpodobností - nebylo (Andreev, 1993, s. 38). Slova označující jaro nejsou známa, ale pravděpodobně se jaro odráží ve slově S. 11 „ožít po zimním spánku“, ve slově S. 12 „pučící stromy a keře“, S. 13 „tát“ (Andreev, 1993 , str. 276). Léto jako roční období odráželo pouze jeden kořen K - N., znamenající několik moderních pojmů S. 14 „sucho“, „trápený žízní“, „suchý vítr“ (Andreev, 1993, s. 43).
Praboreal [5] :
| Ne. | Praboreal | Význam |
|---|---|---|
| II-1 | *KyW- | Pes, pejsek, pejsek |
| II-2 | *TR- | Tření, trojúhelník ohně, vrtání skrz |
| II-3 | *GhwN- | Beat, čalouněný, pazourek, tip |
| II-4 | *PL- | Plno, naplnit, hojnost |
| II-5 | *GhW- | naslouchat, citlivě, číhat |
| II-6 | *GhwR- | Horko, horečka, na krbu |
| II-7 | *ghyy- | Zima, mrznutí, přezimování |
| II-8 | *PR- | Vpřed, vpřed, vpřed |
| II-9 | *gyw- | vybrat, výběr, požadovaný |
| II-10 | *GwY- | živý, živost, ožij |
| II-11 | *TN- | Tahat, tahat, natahovat |
| II-12 | *KL- | vzestup, kopec, vyvýšený |
| II-13 | *GhyN- | Záď, bederní, stimulace |
| II-14 | *DhR- | táhnout, táhnout, táhnout |
| II-15 | *PY- | Ryba, podobná rybě, píchnutí |
| II-16 | *GwR- | hora, stoupání, převis |
| II-17 | *DN- | Jazyk, vysvětlit, lak |
| II-18 | *GhyW- | Nalévání, tryskání, nalévání, úlitba |
| II-19 | *BhR- | Unést, zatížit, odnést, brodit |
| II-20 | *KN- | Sušení, hnědnutí, hnědé |
| II-21 | *KwY- | Klid, klid, klid |
| II-22 | *GR- | Zářez, zářez, označen |
| II-23 | *DW- | Nakrájejte na dvě části, rozsekejte, dvakrát |
| II-24 | *gyn- | Poznání, uznání, poznání, porod |
| II-25 | *GwL- | bodnutí, bodnutí, hmyz |
| II-26 | *KR- | Pevný, tvrdost, vytvrzení |
| II-27 | *PW- | Očistit, provětrat, vyčistit |
| II-28 | *GyL- | Radost, štěstí, radost |
| II-29 | *TW- | Držet, dřepovat, krčit, dřepovat |
| II-30 | *BhN- | kravata, kříž, uzel |
| II-31 | *GhwY- | Živý, zúžený, šlachovitý |
| II-32 | *KM- | Bažinatá, jedovatá, hořká, humózní |
| II-33 | *GhyR- | Štětina, krátká, pichlavá, prasečí |
| II-34 | *DL- | dlouhý, poslední, trvalý |
| II-35 | *BhW- | Probuď se, hlídací pes, probuď se, znovu |
| II-36 | *KwR- | Červ, vrtět se, mrštný |
| II-37 | *GY- | Píchání, štípání, pálení |
| II-38 | *KyR- | Stádo, v řadách, chodit, prát |
| II-39 | *TL- | povyvat, mateřství, ze země, rituálně |
| II-40 | *PN- | Metacarpus, v pěst, držení, uchopení |
| II-41 | *KwL- | kluziště, spin, kolo, kolo |
| II-42 | *GhR- | Odtrhni, der, vzpřímeně |
| II-43 | *KYY- | Doupě, ležet, přenocovat, obyvatelné |
| II-44 | *BhL- | Nadýmání, bublinky, pupeny |
| II-45 | *DR- | Manipulovat, implementovat, jednat |
| II-46 | *GW- | Žhnoucí uhlíky, doutnající, spálené |
| II-47 | *KyN- | Dřez, bum, trubka |
| II-48 | *TM- | tma, ve tmě, tma, tma |
| II-49 | *BL- | Vysoký, velký, silný muž, útok |
| II-50 | *GhN- | Hryzavé, přežvýkavé, pokousané |
| II-51 | *GL- | zobák, ptáček, klovina |
| II-52 | *DhN- | Palníku, vypálit, předsetí |
| II-53 | *BR- | sípání, v krku, praskání |
| II-54 | *DY- | Den, denní světlo, denní světlo, vrstevník |
| II-55 | *KW- | kvasit, kvasit, kysat |
| II-56 | *GhL- | Uzlík, ztvrdnout, ztvrdnout |
| II-57 | *TUV- | dcera, hra, panna |
| II-58 | *KyL- | naklánět se, sklánět se, poslouchat |
| III-1 | *DhXy- | kladení, kladení, krmení, statutární |
| III-2 | *KwXw- | kůl, píchnutí, uzavření |
| III-3 | *GhyXy- | Ruka, házení, házení |
| III-4 | *KXw- | kousat, kousat, hlodat |
| III-5 | *KyS- | Řezačka, kamenný nůž, řez |
| III-6 | *GyX- | oženit se, oženit se, tchánovci |
| III-7 | *KwXy- | číhat, přepadat, čekat |
| III-8 | *TXw- | Neznámý, tam pozor, pozor |
| III-9 | *GhXy- | Chyť, dosah, strkavý |
| III-10 | *BX- | Mumlání, nesrozumitelné, blábolení |
| III-11 | *PXw- | Pastýř, ochránce, stádo |
| III-12 | *KXy- | Dráp, dráp, chycen |
| III-13 | *GwXw- | Hovězí maso, kráva, hnůj |
| III-14 | *VXy- | brečet, ovce, koza |
| III-15 | *KuX- | Děvko, kyj, povel |
| III-16 | *GhwXy- | Kýbl, jemný, pěnový |
| III-17 | *PX- | Shromáždit, jídlo, uspokojit |
| III-18 | *GhyXw- | Oheň, signál, tkalcovský stav |
| III-19 | *GwXy- | Žena, potomstvo, hlučné |
| III-20 | *GXw- | Křičet, hlas, štěkat, rámus |
| III-21 | *BhXy- | Smažené, opečené, chutné |
| III-22 | *DXw- | dát, darovat, dát |
| III-23 | *GwX- | přijít, přijít, ponořit se, vstoupit |
| III-24 | *BXw- | otok, sání prsou |
| III-25 | *GX- | Kom, vyřezávat, komprimovat |
| III-26 | *TXy- | zánět, otok, horečka |
| III-27 | *KwX- | Kašel, ha, pozor! |
| III-28 | *GhwXw- | Touha, žízeň, chtíč |
| III-29 | *GXy- | země, kopat, orná půda |
| III-30 | *DhX- | keř, réva, keř, křoví |
| III-31 | *GhXw- | ohnout, z větví, ohnutý |
| III-32 | *PXy- | Fouka, nafukování, vítr fouká pryč |
| III-33 | *KX- | chtít, chtít, dobrovolně |
| III-34 | *DXy- | úplet, vázaný, stan |
| III-35 | *Gh-X- | Prokrastinovat, zdržovat, ustrašeně |
| III-36 | *KyXw- | Unavený, vyčerpaný, vyhublý |
| III-37 | *DX- | proudit, proudit, proudit |
| III-38 | *KuXu- | vařit, vařit, hrnec |
| III-39 | *TX- | Roztavte, vylijte, zavlažte |
| III-40 | *BhXw- | dítě, vyrůst, dětinské |
| III-41 | *GyXy- | klíčit, klíčit, klíčit |
| III-42 | *GhyX- | Vrzat, piskat, otevírat |
| III-43 | *DhXw- | pichlavý, bodat, trn |
| III-44 | *BhX- | Lesk, lesk, krása |
| IV-1 | *RT- | Shora dolů, létat, drak, padat |
| IV-2 | *TK- | Sekání, sekera, stavba |
| IV-3 | *Dky- | Dvěma rukama, chytit, obratně |
| IV-4 | *KwT- | Chetoskupina, manželé, více, mnoho |
| IV-5 | *GhwDh- | Zničit, zničit, zakázat |
| IV-6 | *TKw- | běž, pospěš, teč |
| V-1 | *WT- | rok, rok, roky, stárnout |
| V-2 | *LGh- | ležet, ležet, postel |
| V-3 | *YG- | Led, kluzký, mrznout |
| V-4 | *WK- | produkt, výroba, řemeslně |
| V-5 | *NBh- | Obloha, zatažená, s hřměním |
| V-6 | *YK- | Žebrání, volání, přesvědčování, obtěžování |
| V-7 | *WP- | Házet, házet, nahoru |
| VI-1 | *NX- | Nos, čichat, navonět |
| VI-2 | *WXy- | Nosit, nést, migrace, nákup, rodina |
| VI-3 | *YX- | Lovecká honička, skupinový lov, hromadně |
| VI-4 | *LXw- | Lopata, kopat, oddělitelná |
| VI-5 | *MX- | matka, kojení, sestra, s dětmi |
| VI-6 | *YXw- | Polévka, pěna, opaření, rogueline |
| VI-7 | *RXy- | řídit, mířit, skórovat, řídit |
| VI-8 | *NXw- | My, naše rodina, v táboře, pro děti |
| VI-9 | *LX- | Měsíc, svit, bděle |
| VI-10 | *RXw- | Volokusha, pohyb, válec, vůz |
| VI-11 | *NXy- | Ne, odmítnout, popřít |
| VI-12 | *WXw- | Rána, rozzuřená, zraněná, ve střehu |
| VI-13 | *MXy- | Změřte, změřte, velký |
| VI-14 | *WX- | oddělený, separační, vaginální |
| VI-15 | *LXy- | Milující, láska, odděleně na léto, manželská |
| VI-16 | *MXw- | Nahoře, nahoře, tváří v tvář |
| VI-17 | *YXy- | mladý, mládí, zrání, zralý |
| VII-1 | *MN- | Člověče, člověče, člověče, přemýšlej |
| VII-2 | *RY- | Jezdit, na tažném jezdci, na lodi |
| VII-3 | *SZ- | nové, aktualizované, krátkodobé, nyní |
| VII-4 | *LY- | zůstat, odejít, usadit se |
| VII-5 | *WR- | Kořen, skrytý, nalezený, vytáhnout |
| VII-6 | *YN- | Cizinec, ženatý zvenčí, nespokojený, hřešící |
| VII-7 | *ML- | Mletí, drcení, drcení, drcení |
| VII-8 | *WY- | Strom, který vyrostl, aby se zarovnal |
| VII-9 | *PAN- | zemřít, zemřít, zemřít |
| VII-10 | *LW- | svoboda, uvolnění, svoboda |
| VII-11 | *NY- | Vedení, s potomkem, vášnivě bránící, zoufale bojující |
| VII-12 | *RW- | Otevřít, roztáhnout, otevřít, naříznout |
| VII-13 | *WN- | vous, zarostlý, vousatý muž, zestárnout |
| VII-14 | *YW- | Vy, vaše rodina, máte být přiděleni rodině |
| VII-15 | *WL- | Vlasy, vlněné, udržujte v teple |
| VII-16 | *MŮJ- | Změna, záměna, výměna, dohodou |
| VII-17 | *NM- | Vzít, vzít, sbírat |
| VII-18 | *LN- | stehno, ohanbí, kop |
| VII-19 | *MW- | Myš, hlodá, táhne pryč |
| VIII-1 | *SW- | porodit, porodit, nee, pocházet z |
| VIII-2 | *XN- | mužský, mocně, mužský, zvěd |
| VIII-3 | *XyR- | Štěpkovat, separovat, kopat |
| VIII-4 | *XwL- | Vnější, ven, oddělené |
| VIII-5 | *XyN- | V břiše, dole, vnitřní, obsažené |
| VIII-6 | *XwY- | Člen, svobodný, sám o sobě, proces |
| VIII-7 | *SL- | Bažinatá, plazivá, blátivá, na kůlech |
| VIII-8 | *XwW- | Chladné, mrazivé, mrazivé |
| VIII-9 | *XM- | Mezi, uprostřed, meziskupinovým sňatkem, mezikmenovým únosem |
| VIII-10 | *XyW- | Návrat, domů, do vesnice |
| VIII-11 | *SR- | Jaro, potok, silně tekoucí |
| VIII-12 | *XyL- | Zezdola nahoru, vystřelte nahoru, vzlétněte |
| VIII-13 | *XW- | Cizinec, ponechán v kmeni, zkuste, hotovo na dlouhou dobu |
| VIII-14 | *XwM- | Silný, boj, mužská síla |
| VIII-15 | *SN- | starý, zesláblý, stárnoucí, sešívající se |
| VIII-16 | *XR- | Dobrý, statečný, jednotný, správně |
| VIII-17 | *XyY- | jít, po silnicích, pochodovat, nadjezd |
| VIII-18 | *XwR- | vstát, vstát, vrazit |
| VIII-19 | *XY- | Spěch, šíp, útok, pro rodinu |
| VIII-20 | *XyM- | Já, sám, jednotlivě, odděleně |
| VIII-21 | *XL- | Mimozemský druh kmene, vyhýbal se, cizinec |
| VIII-22 | *XwN- | Noc, černá, v noci, nebezpečná |
| VIII-23 | *SM- | Tučné, krájené, mazané, mazané |
| IX-1 | *SVATÝ- | Stůjte, zmrazte, neustále, rozmístěte se |
| IX-2 | *XwKw- | Oko, pohled, výrazné |
| IX-3 | *XD- | cíl, mršina, těžený, cum |
| IX-4 | *SKw- | usadit se na parkovišti, kočovný, v pořádku, dispenz |
| IX-5 | *XuKu- | jízda na koni |
| IX-6 | *XwK- | Duma, pravděpodobně, meditovat, ohleduplně |
| IX-7 | *XyDh- | plot, oplocený, přístřešek, plot |
| IX-8 | *XwP- | Práce, práce na výměnu, zisková, řemeslná |
| IX-9 | *XT- | Termínované, sezónní, dlouhé |
| IX-10 | *SP- | Odštípávání, odtrhávání, trhání, ve zpracování |
| IX-11 | *XwD- | počít, od, začátek |
| IX-12 | *XP- | Zpět, otoč se, dozadu, následuj |
| IX-13 | *XyGhy- | Vytáhnout, vytáhnout, zevnitř, ze |
| IX-14 | *XwBh- | Obočí, nadočnicové, proliferující, hustě rostlé |
| IX-15 | *Nebe- | Kryt, zavřeno, dokončení |
| IX-16 | *XyG- | Probuď se, probuzený, vyděšený |
| IX-17 | *SK- | pitvat, odřezávat, řezat, pábit |
| X-1 | *huh- | oheň, teplo, ohnivé, světlo |
| X-2 | *XwXy- | Jíst, hlad, jíst |
| X-3 | *SX- | Slunce, sůl, péct |
| X-4 | *XXy- | Vitalita, zdravá, plnokrevná, uspět |
| X-5 | *XyS- | Tábor se vrátil na konci léta k bydlení |
| X-6 | *XwX- | Voda, porodní vody, plodit, předkové |
| X-7 | *XXw- | Ostrá, sekaná, sekera, kamenná sekera |
| X-8 | *XwS- | Společně, sjednotit se, seskupit, mužsky |
| X-9 | *SXw- | Skákání, skákání, osrstění, krocení |
| X-10 | *XS- | Náš druh-kmen, s dětmi, náš vlastní, zvláštní |
| X-11 | *SXy- | Zasít, sázet, semeno, zaseít |
| X-12 | *XyXw- | mluvit, slyšet, fáma |
N. A. Nikolaeva a V. A. Safronov spojují fenomén boreálního jazyka s vývojem sviderské archeologické kultury a kultur jí blízkých. Autoři spojují oddělení protoindoevropské větve s migrací z karpatské oblasti do Anatolie v 10. - 9. tisíciletí před naším letopočtem. E. [1] [2]
Teorie N. D. Andreeva se mezi lingvisty dočkala nejednoznačného hodnocení: A. Martinet považoval dílo sovětského lingvisty za inovativní [6] ; podle S. Paligy[7] , boreální teorie je užitečná pro pochopení prehistorie satemové skupiny Indoevropanů a je možné, že řada ustanovení této teorie se může shodovat s Kurganovou hypotézou M. Gimbutase [8] ; O. N. Trubačov zaznamenal pokrok ve studiu formální struktury indoevropského kořene a že N. D. Andreev ukázal raný indoevropský stav se dvěma souhláskovými kořenovými slovy [9] ; V. P. Nerozznak nazval teorii boreálního jazyka „fantastickou“, zejména z hlediska rekonstrukce sémantiky („mumlat + mumlat = žena“) [10] .