Bochek, Bogumil

Bogumil Boček
čeština Bohumil Boček
Datum narození 4. listopadu 1894( 1894-11-04 )
Místo narození obec Sivice, nyní v Brněnském kraji - příměstské části Jihomoravského kraje ČR .
Datum úmrtí 16. října 1952 (57 let)( 1952-10-16 )
Místo smrti obec Valdice, nyní v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji .
Afiliace  Československo
Druh armády Pozemní vojska
Roky služby

1914 1916 - 1920

1921 - 1950
Hodnost armádní generál
přikázal 1. samostatná československá pěší brigáda
1. československý armádní sbor
generální štáb ozbrojených sil čs.
Bitvy/války První světová válka
Ruská občanská válka
Velká vlastenecká válka :
Ocenění a ceny Československo :
Rytíř československého řádu Sokola Československý válečný kříž 1918 Vyznamenán čtyřmi československými vojenskými kříži 1939
Vítězná medaile (Československo) Stuha Československá revoluční medaile.png Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem Rib.png
Pamětní vyznamenání Druhého národního povstání Rib.png Bachmac pamětní medaile Rib.png Zborovská pamětní medaile Rib.png
Vojenská pamětní medaile s lištou "SSSR"

Ruské impérium :

RUS Císařský řád svatého Jiří stuha.svg

SSSR :

Řád Kutuzova I. třídy Medaile „Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce v letech 1941-1945“ SU medaile Za osvobození Prahy stuha.svg

Ocenění z jiných zemí:

Rytíř velitel Řádu lázní Rytíř velitel Řádu britského impéria (vojenský) Řád rumunské koruny IV třídy
Řád partyzánské hvězdy 1. třídy Řád partyzánské hvězdy 1. třídy Zlatá hvězda Řádu bratrství a jednoty

Bohumil Boček ( česky Bohumil Boček ; 4. listopadu 1894  - 16. října 1952 ) - čs. velitel, armádní generál (1946).

Životopis

Narozen v obci Sivice v Rakousku-Uhersku (nyní na Brněnsku - předměstí Jihomoravského kraje ČR )

První světová válka a ruská občanská válka

V roce 1914 zahájil první světovou válku jako voják rakousko-uherské armády a byl poslán na východní frontu . V roce 1915 byl zajat Rusy.

V roce 1916 vstoupil do československých legií , tvořených ruskými úřady. Účastnil se na straně ruské armády bitev u Zborovského ( 1917 ) a Bachmačského ( 1918 ). Za občanské války získal důstojnickou hodnost a zúčastnil se povstání československého sboru a bojů proti Rudé armádě v oblasti Čeljabinska a Jekatěrinburgu . Velel četě, rotě a praporu legionářů. Během bojů byl dvakrát zraněn. V tomto období byl vyznamenán Vojenským křížem 1. světové války, Řádem Sokola, Vítěznou medailí ( Entente ), Československou revoluční medailí s mřížemi "Zborov" a "Sibiř", Kříž sv. Jiří IV . . V lednu 1920, po sibiřském tažení, se kapitán Bochek vrátil do Československa .

Meziválečné období

Od března 1920 sloužil major Boček u 3. pěšího pluku v armádě ČSR , poté jako pobočník velitele 21. pěší brigády v Košicích . V listopadu 1923 nastoupil Boček na vojenskou školu v Praze, po které byl jmenován velitelem praporu 4. pěšího pluku v Hradci Králové .

V září 1929 byl Bochek v hodnosti podplukovníka jmenován velitelem pěšího pluku. Od června 1930 sloužil na ministerstvu národní obrany, nejprve jako výcvikový důstojník I. oddělení a od roku 1932 jako vedoucí výcvikové skupiny.

V říjnu 1935 byl Boček jmenován velitelem 6. hraničářského praporu v Domažlicích . V lednu 1936, po tříměsíčním výcviku ve Francii, byl povýšen na plukovníka , v srpnu 1938 byl vážně zraněn při autonehodě.

Druhá světová válka

V dubnu 1939, po německé okupaci Československa, vstoupil Boček do Hnutí odporu. V únoru 1940 ilegálně opustil Československo a přijel do Francie. V březnu 1940 Boček vstoupil do československé vojenské správy v Paříži a zúčastnil se boje proti Německu a po porážce Francie odplul do Velké Británie.

Od července 1940 byl Bochek prvním vedoucím oddělení ministerstva národní obrany exilové vlády v Londýně. V březnu 1944 byl jmenován zástupcem velitele československé obrněné brigády ve Velké Británii. V srpnu 1944 byl brigádní generál Bochek poslán do velení 1. československého armádního sboru , zformovaného a bojoval na území SSSR , kde byl jmenován zástupcem velitele a v říjnu 1944 velitelem 1. československé pěší brigády .

Od 28. prosince 1944 - první zástupce velitele 1. československého armádního sboru , od 8. března do 6. dubna 1945 vykonával funkci velitele při pobytu Ludwika Svobody na Moravě. V rámci sboru se podílel na osvobozování západních oblastí Ukrajiny, včetně východokarpatské operace a útoku na Dukelský průsmyk , a také na zimních a jarních operacích roku 1945 na osvobození Československa od nacistických vojsk.

15. dubna 1945 byl Boček jmenován náčelníkem Generálního štábu ozbrojených sil Československa .

Po válce

1. června 1945 byla Bochkovi udělena vojenská hodnost divizního generála a 24. května 1946 armádní generál .

31. července 1948 byl armádní generál Bochek odvolán z funkce náčelníka generálního štábu. Od 1. října 1948 do 1. března 1949 působil jako přednosta vojenských vysokých škol . Od dubna 1949 se Bochek léčil a 1. ledna 1950 byl propuštěn.

28. února 1951 byl Bogumil Bocek zatčen a obviněn z velezrady, obvinění proti němu se přiznal. V prosinci 1951 byl zbaven vojenské hodnosti armádního generála a v červenci 1952 odsouzen na doživotí s propadnutím majetku.

16. října 1952 Bogumil Bocek zemřel ve vězení. Kompletně rehabilitován v dubnu 1991.

Ocenění

Československo (1920–1939)

Československo

Rusko

SSSR

Poděkování vrchního velitele SSSR

Jugoslávie

Spojené království

Rumunsko

Paměť

Poznámky

  1. ↑ Site Feat of the People - Seznam ocenění pro Bochek B. . Získáno 11. června 2022. Archivováno z originálu dne 24. září 2015.
  2. ↑ Rozkazy nejvyššího velitele během Velké vlastenecké války Sovětského svazu. Sbírka. M., Military Publishing, 1975 . Získáno 4. března 2015. Archivováno z originálu 5. června 2017.

Literatura

Odkazy

WEBOVÉ STRÁNKY valka.cz/