Václav Hájek z Libochan
| Václav Hájek z Libochan | |
|---|---|
| Datum narození | 15. století nebo 1499 [1] |
| Místo narození |
|
| Datum úmrtí | 18. března 1553 [2] |
| Místo smrti | |
| občanství (občanství) | |
| obsazení | historik , spisovatel , katolický kněz , kronikář |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Václav Gaek z Libochan ( česky Václav Hájek z Libočan ) (?? - 18. března 1553 , Praha ) - český kněz a kronikář, autor slavné a svého času velmi oblíbené "Kroniky české".
Životopis
Václav Hájek se narodil na konci 15. století, pocházel z rodiny drobných zemianských zemanů (šlechticů), kteří žili v okolí Žatce . Byl utrakvistickým knězem, ale v roce 1521 změnil víru a stal se katolickým knězem. R. 1526 sloužil v Rozhmitalu ; v letech 1527-1534 byl děkanem na Karlštejně a farářem na Tetíně . Tehdy byl Václav Hájek ochráncem Staré Boleslavi. Od roku 1524 - oblíbený kazatel v augustiniánském klášteře Ap. Tomáše na Malé zemi v Praze.
Obecně platí, že Hájek díky stálému mecenášství katolické šlechty obsadil velmi mnoho lukrativních církevních míst – o které však kvůli zanedbání povinností, sobectví a intrikám přišel. Poslední léta svého života prožil v dominikánském klášteře na Starém Městě pražském .
Chronicle of Gaek
Někteří představitelé českého katolického zemanství (šlechta), když se dozvěděli, že husité uvažují o vydání nové české kroniky, a chtěli je předvídat, požádali Haeka o sestavení prokatolické kroniky a umožnili mu přístup do Hlavního českého archivu. .
Pro svou kroniku, publikovanou v roce 1541 [4] , Gaek shromáždil obrovské množství zdrojů, jako např.
- české a zahraniční kroniky,
- výpisy ze zakládacích listin a krajských katastrů nemovitostí,
- záznamy lidových pověstí a tradic.
Kronika zahrnuje období od roku 644 (příchod legendárního Čecha do Čech) do roku 1526 (korunovace Ferdinanda I. Habsburského). Pokud zdroje neposkytly dostatek informací, Gaek neváhal vymyslet příběh do nejmenších detailů. Přehnané „poezie“ kroniky si všimli už Hayekovi současníci, ale i přes to nebo právě proto se kronika stala jednou z nejčtenějších a nejoblíbenějších knih. Vzhledem k tomu, že autor byl katolík, nebyla kronika po vítězství Katolické ligy v bitvě na Bílé hoře zakázána a na dlouhá léta se stala prakticky jedinou veřejnou knihou pro vlastenecké publikum.
Hájkova kronika je odedávna vnímána nejen jako strhující literární dílo s tématem českých dějin, ale také jako směrodatný a spolehlivý historický pramen. Pro historiky osvícenství se kronika stala symbolem falšování, G. Dobner ( 1719 - 1790 ) v roce 1782 přímo nazval Gaeka „lhářem, šarlatánem a pomlouvačem“. Kronika však byla i nadále vydávána a čtena, stala se zdrojem inspirace pro mnoho autorů a umělců éry národního obrození .
Ještě v roce 1718 vyšel dobrý německý překlad kroniky pod dlouhým názvem „Wenceslai Hagecii [5] von Libotschan, Böhmische Chronik, vom Ursprung der Böhmen, von ihrer Hertzogen und Könige, Grafen und Adels Ankunfft, von ritterlichen und Turnieren, von innerlich- und ausländischen Kriegen, von Befestigungen des Landes und der Städte: Ingleichen von Übung des Götzendienstes und Bekehrung zum Christenthum, von Aufrichtung uralter Kirchen, Bissthümer, Stiffhen Schul und und . Fritsch, Lipsko, 1718). Jak přiznal I. V. Goethe , studoval české dějiny z Hájkové kroniky.
Viz také
Poznámky
- ↑ Bibliothèque nationale de France identifikátor BNF (fr.) : Open Data Platform - 2011.
- ↑ Databáze českého národního úřadu
- ↑ 1 2 Archiv výtvarného umění – 2003.
- ↑ "Kronyka Czeská" - Praha, 1541.
- ↑ Německý překladatel použil latinizovanou podobu kronikářova jména a příjmení.
Literatura
- Hájek z Libočan Václav.: Kronika česká (ed. J. Kolár), Praha 1981.
- Hayek nebo Gayek, Vatslav // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 doplňkové). - Petrohrad. , 1890-1907.
- Václav Hájek z Libočan: Bibliografie bei střední Ostmitteleuropa. — Herder-Institut, Marburg.
- Bohuslav Balbín: Bohemia docta. — 1777.
 Slovníky a encyklopedie |
| |||
|---|---|---|---|---|
| ||||