Zavedení eura v Lotyšsku neboli vstup Lotyšska do eurozóny s nahrazením latů společnou evropskou měnou ( euro ) začalo 1. ledna 2014.
Lotyšsko učinilo svůj první krok ke vstupu do Evropské unie (EU) 27. srpna 1991, kdy Evropské společenství a jeho členské státy uznaly nezávislost pobaltských států. [1] Následovala řada promyšlených zahraničně i vnitropolitických rozhodnutí směřujících k přiblížení Lotyšska k EU a posledním a určujícím krokem tohoto procesu bylo 20. září 2003 referendum , ve kterém 67 % občanů, kteří se zúčastnili hlasování, hlasovalo pro přistoupení Lotyšska k EU. [2]
Vstupem do EU se Lotyšsko zavázalo zavést jednotnou měnu EU – euro . Přístupová dohoda předpokládá pro Lotyšsko, stejně jako pro další nové členy EU, zavedení eura ihned po splnění všech ekonomických podmínek ( maastrichtská kritéria ). Takto je realizován nejvyšší stupeň ekonomické integrace členských zemí Evropské unie. Na základě lotyšského konvergenčního programu z let 2009–2012, v němž střednědobé prognózy zahrnovaly údaj o schopnosti Lotyšska v roce 2012 realizovat programy stabilizace a obnovy pro lotyšské hospodářství, stanovila lotyšská vláda 1. leden 2014 jako cílové datum pro zavedení eura. [3]
Vstup do eurozóny zahrnuje několik fází a připravenost státu na členství v eurozóně se posuzuje podle splnění kritérií Maastrichtské smlouvy uzavřené členskými státy EU v roce 1992 .
Za provádění měnové politiky v eurozóně odpovídá ECB, která spolu s centrálními bankami států eurozóny tvoří Eurosystém. Odpovědnost za hospodářskou politiku přitom zůstává na účastnických státech. Pro vytvoření prostředí příznivého pro cenovou stabilitu v eurozóně je důležité dosahovat stabilní konvergence neboli sbližování mezi jednotlivými členskými státy eurozóny.
Zakládající smlouva Evropského společenství definuje konvergenční kritéria, která musí před vstupem do EMC splnit všechny členské státy. Tato kritéria mají zajistit vyvážený hospodářský rozvoj v EMC a zabránit napětí mezi členskými státy EU.
Státy eurozóny každoročně připravují programy stability a státy EU, které dosud euro nepřijaly, připravují konvergenční programy, které poskytují informace o střednědobé fiskální, hospodářské a měnové politice. Účelem programu konvergence hospodářské politiky, který je v programu promítnut, je zajistit plnění maastrichtských kritérií, která jsou nezbytná pro zavedení eura.
Členské státy EU, které ještě nevstoupily do eurozóny, musí splnit řadu podmínek pro zavedení jednotné měny, neboli tzv. maastrichtská kritéria . Ta kritéria jsou:
Hlavním cílem maastrichtských kritérií je zajistit zapojení do měnové unie pouze těch zemí EU, v nichž ekonomické podmínky zajišťují zachování cenové stability a efektivní fungování eurozóny.
Kritéria jsou počítána na základě aktuálních dat, zároveň však hraje důležitou roli plnění těchto konvergenčních kritérií nejen v určitém okamžiku, ale i v dlouhém časovém období. Z tohoto důvodu je při hodnocení stavu věnována zvláštní pozornost dlouhodobým perspektivám konvergence.
Konvergenční kritéria | Hodnota kritéria v prosinci 2012 | Lotyšský ukazatel v prosinci 2012 |
---|---|---|
Rozpočtový deficit (% HDP) | 3 % | 1,2 % |
Vládní dluh (% HDP) | 60,0 % | 42 % |
Průměrná roční inflace za posledních 12 měsíců (%) | 2,8 % | 2,6 % |
Dlouhodobá úroková sazba státních cenných papírů (%) | 6,1 % | 3,24 % |
Analýza údajů v tabulce ukazuje, že Lotyšsko úspěšně plní maastrichtská kritéria a je v současné době plně připraveno na vstup do eurozóny.
Dne 4. března 2013 podepsali premiér Valdis Dombrovskis, ministr financí Andris Vilks a prezident Lotyšské banky Ilmars Rimsevics dopis adresovaný Evropské komisi (EK) a ECB požadující mimořádné oznámení o konvergenci za účelem posouzení připravenosti Lotyšska na přijetí eura. plocha.
V červnu 2013 EK a ECB schválily vstup Lotyšska do eurozóny od roku 2014. [čtyři]
Není potřeba směňovat laty za eura a související náklady a je eliminováno riziko kolísání směnných kurzů. To znamená, že podnikům zbývá více peněz na rozvoj a/nebo mzdy, tedy na další prosperitu. Přínosy z eliminace nákladů na přeměnu se odhadují na 70 milionů eur ročně. To pokrývá náklady na prostředky daňových poplatníků na účast v Evropském fondu stability. Lotyšské banky a směnárny vydělaly na směně valut za posledních pět let asi 600 milionů eur.
Statistiky ukazují, že vstup do eurozóny okamžitě zvyšuje úvěrové hodnocení států a jejich předních bank o 1-2 stupně. Výhody – Půjčky se zlevňují a v lotyšské ekonomice zůstává více peněz. Euro snižuje kapitálové náklady, umožňuje více investic, levnější výrobu a vývoz. To zvýší zájem mezinárodního bankovního kapitálu o Lotyšsko a zvýší jeho atraktivitu na akciovém trhu a trhu cenných papírů (soukromých i veřejných). Ekonomika jako celek se bude vyvíjet dynamičtěji než bez přijetí eura (přínos ze zavedení eura pro lotyšský HDP v letech 2014 až 2020 se odhaduje na dalších 8 miliard eur).
Snížení marží věřitelů souvisejících s měnovým rizikem poskytne dodatečnou pobídku k rozvoji podnikatelské činnosti, hospodářskému růstu a blahobytu, protože se snížením státního úvěrového rizika budou lotyšští podnikatelé a jednotlivci moci čerpat úvěry za více výhodné podmínky.
V příštích letech nebude lotyšský stát schopen vydělávat peníze na pokrytí mezinárodních půjček, takže jediným způsobem, jak dluh splácet, jsou nové půjčky. Pro Lotyšsko, opět odmítnuté jako neúspěšnou zemi, bude cena úvěrů až o 1,5 % dražší než pro Lotyšsko se statusem spolehlivého státu eurozóny. Za deset let by tento přeplatek mohl činit zhruba 900 milionů eur.
Více než 50 % úvěrů poskytnutých klientům lotyšských bank je denominováno v eurech. Nyní, když se v Lotyšsku vydělávají peníze v latech, náklady na půjčku se automaticky zvyšují o poplatek účtovaný bankami za převod latů na eura.
To bude výsledkem lepšího ekonomického rozvoje. V důsledku toho bude mít vláda také více příležitostí investovat a utrácet na různé potřeby. Euro samozřejmě obyvatele nezbohatne přes noc, ale pozitivní dopad přechodu se projeví v následujících letech. Jednorázové náklady spojené s přechodem na státní úrovni se zase vrátí do jednoho roku.
Obavy z možných výkyvů směnného kurzu latu vůči euru jsou eliminovány.
Pojistná sazba u mezinárodních smluv v eurech je výrazně nižší než u transakcí v maloobjemových národních měnách. Zvláště pokud se pravidelně šíří fámy o možné devalvaci.
Možnost vizuálního srovnání cen v různých zemích EU přispívá ke konkurenci a stabilizaci cen.
Lotyšsko si nemůže dovolit znovu nezavést euro, protože to bude signál pro investory a podnikatele po celém světě, že v lotyšské ekonomice stále není pořádek. Členská země eurozóny je z hlediska pravomocí a váhy rozhodnutí velmi odlišná od zemí, které eurozóna odmítla. To se odráží ve výhledu prakticky všech průmyslových odvětví, ale dnes je prioritou obnovení důvěry schopných vyrábět a obchodovat investory.
Dosud prosperující státy EU poskytovaly záruky zadluženým zemím eurozóny v rámci Evropského nástroje finanční stabilizace, od roku 2013 se však plánuje nahrazení dočasného záchranného lana trvalým systémem podpory – Evropským stabilizačním mechanismem. Vstup do euroklubu pro Lotyšsko znamená placení příspěvků do tohoto fondu. To je 28 milionů latů ročně nebo 140 milionů latů za pět let. Bude tak uzavřeno pojištění pro případ, že se Lotyšsko dostane do krize a vznikne potřeba úvěru z fondu.
Paniku často vyvolávají fámy, které vytvářejí nedůvěru ve stabilitu národní měny, a může být umocněna manipulací zlomyslných investorů, kteří si vzali velké půjčky v národní měně a nyní se snaží snížit její hodnotu. [5]
Bankovky v celé eurozóně jsou naprosto totožné a design lícové strany nebo lícové strany mincí je společný pro všechny země. Ale design rubu, respektive rubové strany mince, určuje každý stav nezávisle. To komplikuje výrobu mincí, ale činí je pro uživatele těchto bankovek zajímavějšími.
Navzdory rozdílům v designu mincí vydaných různými zeměmi jsou všechny zákonným platidlem v kterémkoli státě eurozóny. S přechodem Lotyšska na euro budou euromince vydávány se symboly Lotyšska na tzv. národní straně (mince vydané jednotlivými státy eurozóny jsou odlišeny vyobrazením na rubu).
Na rubu lotyšských mincí nominálních hodnot 1 a 2 eura bude portrét dívky v národní pokrývce hlavy (z 5-latové mince předválečné Lotyšské republiky), na mincích 10, 20 a 50 centů. - velký státní znak Lotyšska a na mincích v hodnotě 1, 2 a 5 centů - malý státní znak Lotyšska. Návrhy schvaluje Podvýbor pro euromince Hospodářské a finanční rady Evropské komise.
Design rubu lotyšských euromincí byl vybrán v roce 2004 na základě výsledků celostátní soutěže nápadů. Jako nejlepší byl uznán návrh rezidenta Jekabpils Ilze Kalniniho. Pro lotyšské euromince vybrala porota znaky, které v koncentrované podobě symbolizují Lotyšsko a jeho základní hodnoty. Grafický design pro 1 a 2 euromince vytvořil výtvarník Guntars Sietins, pro eurocenty Laimonis Šenbergs.
Lotyšsko zahájí ražbu euromincí v souladu s lotyšským národním plánem pro zavedení eura po schválení svého vstupu do eurozóny. Mince bude vyrábět Státní mincovna Bádensko-Württembersko (Německo), vybraná lotyšskou bankou na základě soutěže. Mintování bude trvat asi šest měsíců.
Lotyšské euromince budou zdobit portrét dívky v lidové pokrývce hlavy a státní znak Lotyšské republiky.
|
Prvky ochrany bankovek před paděláním. Eurobankovky obsahují řadu prvků proti padělání. Bankovkový papír je vyroben z čisté bavlny a má charakteristickou tuhost (není měkký ani voskový). Reliéfní ražbu můžete zkontrolovat hmatem - hlavní obrázek, nápisy a nominální hodnota jsou na povrch bankovky aplikovány speciální technologií a konečky prstů vytvářejí vybouleninu.
Bankovky v hodnotě 200 a 500 eur mají další reliéfní znaky pro nevidomé. Při zkoumání bankovky proti světlu je vidět vodoznak, ochranný proužek a znak přesné shody lícové a rubové strany. U pravých bankovek jsou všechny tyto tři prvky viditelné na lícové i rubové straně.
Vodoznak je vytvořen změnou tloušťky papíru a je viditelný ve světle. Přechod z tmavých částí do světlých částí je pozvolný. Pokud bankovku položíte na tmavý povrch, světlé části ztmavnou. Tento efekt je nejlépe vidět na vodoznaku, který odráží nominální hodnotu bankovky.
Ochranný proužek je zapuštěn do bankovkového papíru a vypadá jako tmavá čára se slovem EURO a na něm vytištěnou nominální hodnotou bankovky. Samostatné znaky vytištěné na obou stranách v horním rohu bankovky se při pohledu přes světlo spojují do čísel nominálních hodnot. Kromě toho bude v poli hologramu viditelná perforace v podobě symbolu eura a mikrotištěné označení nominální hodnoty .
Při pohledu na bankovku z úhlu je na averzním hologramu vidět proměnný obraz - v jednom úhlu je viditelná nominální hodnota, v jiném - okno nebo brána. Na pozadí jsou viditelné vícebarevné soustředné kruhy mikrotisku, rozbíhající se od středu k okrajům hologramu. Na rubu je vidět zlatý pásek (na bankovkách 5, 10 a 20 eur) nebo efekt změny barvy (na bankovkách 50, 100, 200 a 500 eur) - nápis nominální hodnoty mění barvu z purpurově červené na olivově zelená nebo hnědá.
Kromě těchto bezpečnostních prvků se používá také mikrotisk a UV viditelné prvky.
Na několika místech bankovky pod lupou je viditelný mikrotisk, například ve slově „EYPΩ“ (Euro řeckými písmeny) na lícní straně. I ty nejmenší znaky by měly mít ostré, ne rozmazané obrysy.
Kontrola bankovek v ultrafialovém záření vám umožní ujistit se, že:
Ochranné prvky proti padělkům: