| Nejvyšší soud Lotyšské republiky | |
|---|---|
| Lotyšský. Lotyšská republika Augusta tiesa | |
| Pohled | nejvyšší soud |
| Instance | nadřízený soud |
| Jurisdikce | Lotyšsko |
| Datum založení | 1918 [1] |
| Sloučenina | jmenovaný Seimasem |
| Život | do 70 let (ve výjimečných případech - 75) let |
| členové | 35 soudců (2019) [2] |
| Řízení | |
| Předseda | Aigars Strupishs |
| nastoupil do úřadu | v roce 2020 |
| Konferenční hala | |
| Soud | |
| Umístění | Riga |
| Adresa | Brivibas bulvár, 36 |
| Souřadnice | 56°57′13″ s. š sh. 24°07′06″ palců. e. |
| webová stránka | |
| http://www.at.gov.lv | |
| Portál: Politika |
| Lotyšsko |
Článek z cyklu |
|
Nejvyšší soud Lotyšska , také známý jako Senát , je nejvyšší úrovní soudního systému v Lotyšsku. Skládá se ze tří oddělení. Soudce jmenuje Seimas na dobu neurčitou (funkci vykonávají do 70 let věku, výjimky jsou možné - až 75 let). Předsedu Nejvyššího soudu (pro polovinu roku 2020 - Aigars Strupishs) schvaluje Seimas na návrh pléna Nejvyššího soudu.
Plénum - valná hromada soudců Nejvyššího soudu. Navrhuje kandidáta na funkci předsedy Nejvyššího soudu, navrhuje kandidáty na dvě místa soudců Ústavního soudu a volí jednoho z členů Ústřední volební komise. Volí předsedy kateder. Právo projednávat otázky výkladu zákona, vyjádřit se k existenci důvodů pro odvolání předsedy Nejvyššího soudu a nejvyššího státního zástupce.
Odděleními Nejvyššího soudu jsou především kasační soud (zpravidla třetí) instance a v některých případech soud první a jediné instance. Jedná se o tři odbory – odbor občanskoprávní, odbor trestní a odbor správní.
V předválečné Lotyšské republice existoval senát jako kasační soud, rozdělený do tří oddělení: správní, občanskoprávní a trestní. V listopadu 1940 byl senát rozpuštěn a soudní komora byla přeměněna na Nejvyšší soud Lotyšské SSR. [3]
V lotyšské SSR byl Nejvyšší soud především kasačním soudem (druhé) instance a v některých případech soudem první instance. Případy byly projednávány dvěma senáty - pro trestní a občanskoprávní věci a dále (protesty a stížnosti) prezídiem soudu a jeho plénem. Pro výklad právních norem byla závazná rozhodnutí pléna Nejvyššího soudu, která shrnula soudní praxi (závaznost rozhodnutí pléna zůstala v zákoně až do roku 2002 [ 4] ).
V roce 1995 byl Nejvyšší soud rozdělen na odvolací senáty (projednávané věci, v nichž byly okresní soudy první instancí) a kasační oddělení (trestní a občanskoprávní). V roce 2004 byl také vytvořen odbor správních agend. Od roku 2015 je zlikvidován Soudní senát pro trestní věci, od roku 2017 Soudní senát pro věci občanské. Tak se formoval přechod na „čistě třístupňový soudní systém“ (první instance - okresní soudy, odvolání - okresní soudy, kasační stížnost - Nejvyšší soud).