Alfred Wetzler | ||
---|---|---|
Slovák Alfred Israel Wetzler | ||
Přezdívky | Josef Láník | |
Datum narození | 10. května 1918 [1] [2] | |
Místo narození | Trnava , Rakousko-Uhersko | |
Datum úmrtí | 8. února 1988 [1] (ve věku 69 let) | |
Místo smrti | Bratislava , Československo | |
občanství (občanství) | ||
obsazení | romanopisec , novinář | |
Ocenění |
|
Alfred Israel Wetzler ( slovensky Alfréd Israel Wetzler ; 10. května 1918 , Trnava , Rakousko-Uhersko [3] , - 8. února 1988 , Bratislava , ČSSR ) byl slovenský novinář a spisovatel židovského původu, později píšící pod pseudonymem „Josef Láník“ ( slovensky: Jozef Láník ). Jeden z mála, komu se podařilo uprchnout z Osvětimi .
Narodil se ve slovenské Trnavě , kde působil v letech 1936-1940. V roce 1942 byl poslán do Osvětimi v rámci deportací Židů . Odtamtud 7. dubna 1944 uprchl.
Po útěku Wetzler a jeho kamarád Rudolf Vrba sepsali zprávuna 32 stranách, obsahující informace o rozsahu vyhlazování Židů a také kresby koncentračního tábora Osvětim. Tato zpráva byla první publikací o holocaustu, která získala široký mezinárodní věhlas v zemích protihitlerovské koalice a v neutrálních zemích.
Po válce pod pseudonymem „Josef Láník“ publikoval příběh svého pobytu v Osvětimi pod názvem „Osvětim, hrob čtyř milionů lidí“, kam zahrnul jak fakta ze své reportáže, tak výpovědi přeživších a vnější pozorovatele později shromáždil. Později napsal na stejném základě umělecké dílo „Co Dante neviděl“. Wetzler byl však méně známý než jeho partner Rudolf Vrba, který byl po válce aktivní ve veřejném životě.
Po válce pracoval jako redaktor (1945-1950), později se přestěhoval do Bratislavy (1950-1955), poté na zemědělskou farmu (1955-1970). V roce 1970 odešel ze zdravotních důvodů do důchodu. Zemřel v Bratislavě v roce 1988.
Slovníky a encyklopedie | ||||
---|---|---|---|---|
Genealogie a nekropole | ||||
|