Vizuální myšlení (z lat. visualis - visual) je druh figurativního myšlení , jehož předmětem je obraz ve své vizuální stránce. Kreativní řešení problémů, porozumění, prostřednictvím vizualizace, vizuální reprezentace, imaginace, kontemplace, snů, meditativních praktik, transu a dalších typů ASC. Vizuální reprezentace percepčně-sémantických, ideologických objektů, vizuální obrazy empirické a/nebo imaginární reality se stávají produktem vizuálního myšlení.
Kreativní řešení problémů formou figurativního modelování. Základem vizuálního myšlení je vizuálně efektivní a vizuálně-figurativní myšlení , kde při připodobňování věcně-praktických a smyslově-praktických akcí k vlastnostem předmětů se formují vnější percepční akce . V budoucnu dochází k redukci a internalizaci těchto akcí. V rozvinuté podobě je tento typ myšlení typický pro úspěšné architekty, designéry, umělce, inženýry, režiséry a další specializace, kde je požadována vizuálně-figurativní reprezentace a chápání vizuální informace.