Vite, Louisi

Ludovic Vite
fr.  Ludovic Vitet
Jméno při narození fr.  Louis Vitet
Datum narození 18. října 1802( 1802-10-18 )
Místo narození Paříž
Datum úmrtí 5. června 1873 (ve věku 70 let)( 1873-06-05 )
Místo smrti Versailles
Státní občanství Francie
obsazení politik , architekt , spisovatel , dramatik , umělecký kritik
Jazyk děl francouzština
Ocenění Důstojník Řádu čestné legie
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Ludovic Vite (1802-1873) francouzský spisovatel a politik.

Na literární pole vstoupil v liberálně-doktrinálním časopise Globe. Zpočátku jeho slávu vytvořily dramatické scény z historie Ligy 16. století: „La Journée des barricades“ (1826), „Les États de Blois“ (1827) a „Mort de Henri III“, které později spojeny v jednu trilogii (1844). Tehdy se však téměř výhradně zabýval estetickou kritikou, dějinami umění a archeologií.

Vite, nadaný jemným chápáním krásy, dokázal ocenit krásu a vysoký ideologický význam mnoha architektonických památek, kolem nichž povrchní pohled pozorovatele lhostejně přecházel; pozůstatky dávných dob, částečně znetvořené a zkažené rukou času, v jeho fascinující expozici znovu ožily ve své původní kráse. Jeho díla jsou považována za velmi cenná z hlediska bohatství nových dat a myšlenek: Histoire des anciennes villes de France (1833); "Histoire de Dieppe" (1838); „Eustache Lesueur“ (1843), za který byl Vite zvolen členem Francouzské akademie; "Monographie de l'église de Notre Dame de Noyon" (1845); "Le Louvre et le nouveau Louvre" (1853, nové vyd. 1882); "L'académie royale de peinture et de sochařství" (1861, nové vyd. 1880); "Études sur l'histoire de l'art" (1864).

Po červencové revoluci z něj Guizot udělal inspektora historických památek. Od roku 1834 zasedal v Poslanecké sněmovně, kde podporoval doktrináře; v roce 1836 byl jmenován členem Státní rady. Za druhé republiky zůstal oddaným orléanistou.

Po 2. prosinci 1851 se zcela stáhl z politického života. Během obléhání Paříže publikoval v Revue des Deux Mondes sérii článků prodchnutých ohnivým vlastenectvím, které vzbudily všeobecnou pozornost (vyd.: „Lettres sur le siège de Paris“, 1871). Vite byl členem komise, která uzavřela předběžnou mírovou smlouvu s Německem. V ustavujícím shromáždění se připojil k orleanistům a přispěl k odstoupení Thierse .

Kromě zmíněných napsal dramatické scény: „Les États d'Orléans“ (méně zdařilá než výše zmíněná trilogie z doby Ligy); "Fragments et Melanges" (1846); "Études historiques et littéraires" (1862); "Études philosophiques et littéraires" (1874) a "Le comte Duchatel" (1875).

Odkazy