| olašská romština | |
|---|---|
| vlastní jméno | romština |
| země | Albánie , Argentina , Bosna a Hercegovina , Brazílie , Bulharsko , Spojené království , Německo , Řecko , Španělsko , Itálie , Kanada , Kolumbie , Makedonie , Mexiko , Moldavsko , Nizozemsko , Norsko , Polsko , Portugalsko , Rusko , Slovensko , Rumunsko , Slovinsko Ukrajina ,Francie , Chile , Švédsko |
| Celkový počet reproduktorů |
242 000 (Rumunsko, 2002) 540 780 (všechny země) |
| Klasifikace | |
| Indoevropské jazyky Indo-íránské jazyky Indoárijské jazyky Centrální zóna cikánský jazyk olašská romština | |
| Psaní | Cyrilice , latinka |
| Jazykové kódy | |
| ISO 639-1 | — |
| ISO 639-2 | — |
| ISO 639-3 | rmy |
| Etnolog | rmy |
| ELCat | 5346 |
| IETF | rmy |
| Glottolog | vlax1238 |
Nářečí olašské skupiny ( podunajština, cikánština, kalderašština, romština, romanština, romština, tsigane, tsingani, tsigene, vlaxština, „zigenare“ (pej.) ) jsou skupinou, která sdružuje cikánské dialekty vzniklé na území rumunského jazyka je distribuován .
Vlašská nářečí se dělí na „starou vlašštinu“ a „novovlašskou“ nebo jednoduše „vlašskou“. „Staré vlašské“ dialekty jsou dialekty, jejichž mluvčí opustili rumunsky mluvící území z ekonomických, politických a jiných důvodů v 16.–17. století.
Zahrnuje následující dialekty:
| Skupina | Dialekt | terén |
|---|---|---|
| Jižní Valašsko | Vlašský | Bulharsko, Velká Británie, Německo, Řecko, Itálie, Kolumbie, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rusko, Slovensko, Francie, Švédsko |
| Sedavý rumunský | Rumunsko | |
| thrácký thrácký Kalajdzi | Bulharsko | |
| Sedavý bulharský | Bulharsko | |
| Jižní Vlach | Albánie, Bosna a Hercegovina | |
| Severní Albánec | Albánie | |
| Kalburdzhian Kalburdžu | Bulharsko | |
| Barbarský | Řecko | |
| Grecuria Greco | Řecko | |
| Prekmurský | Slovinsko | |
| Střední Vlach | Střední Vlach | Rusko |
| Severní Vlach | Lovarský Lovaricko | Velká Británie, Německo, Řecko, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Slovensko, Francie, Švédsko |
| Gurbet -Rabeshte Gurbet -Rabeste | Srbsko | |
| Prizren | Srbsko | |
| Gurbetsky | Srbsko, Švédsko | |
| Arlyan | Švédsko | |
| machvanština (srbo-bosenština) Machvanmcko | Švédsko | |
| Sintese | Švédsko | |
| Kelderari Coppersmith, Kelderashícko | Bosna a Hercegovina, Velká Británie, Německo, Itálie, Portugalsko, Rusko, Francie, Švédsko | |
| Chekesh | Rusko, rumunský dialekt Srbska | |
| Ukrajinsko-Vlaš | Severní ukrajinština | Ukrajina |
| ukrajinsko-moldavské | Moldavsko, Ukrajina | |
| Kišiněv _ | Moldavsko, Rusko, Ukrajina | |
| Rakarengského | Moldavsko | |
| Rishra Ursari | Ukrajina (hlavně v Donbasu), Rusko, Moldavsko, Rumunsko | |
| Východní Vlašská Bisa | ||
| Ghagar | ||
| Zagundziyskiy | ||
| Plashunskij | ||
| Churarícko , Sítaři |
Níže uvedená tabulka ukazuje nejběžnější grafémy. Fonémy se používají poněkud libovolně a ne na konkrétním základě v žádném ze současných dialektů v tabulce (například foném psaný jako / dʒ/ může být zobrazen jako / ʒ /, / ʐ / nebo / ɟ /, v závislosti na dialekt):
| grafém | Foném | Příklad |
|---|---|---|
| A a | /A/ | akana teď |
| Bb | /b/ | barvalo bohaté |
| c c | /ts/ | cirdel táhne |
| Č č | /tʃ/ | pravda _ |
| Čh čh | /tʃʰ/ | Chavo chlapec |
| D d | /d/ | řeka dorjav |
| Dž dž | /dʒ/ | pes _ |
| e e | /E/ | odpuštění _ |
| F f | /F/ | město foros |
| G g | /ɡ/ | gadže necikáni |
| H h | /h/ | hřebec harmasari |
| já i | /i/ | ičarel on drtí |
| J j | /j/ | zubatý oheň |
| K k | /k/ | kaj kde, kde, odkud |
| Kh kh | /kʰ/ | slunečno _ |
| l l | /l/ | laso dobré |
| M m | /m/ | muž manus |
| N n | /n/ | název navigace , titul |
| O o | /Ó/ | oxto osm |
| Pp | /p/ | pekel peče |
| Ph ph | /pʰ/ | phabaj jablko |
| R r | /r/ | rakli dívka |
| S s | /s/ | sunakaj zlato |
| Š š | /ʃ/ | šukar sladký/dobrý/laskavý |
| T t | /t/ | taxtajský pohár |
| čt | /tʰ/ | jejich ostrov |
| U u | /u/ | uš lip |
| Vv | /ʋ/ | voro bratranec |
| X x | /X/ | xarano moudrý |
| Zz | /z/ | zelená zelená |
| Ž Ž | /ʒ/ | čtvrtek _ |