Vlčák. Znamení cesty | |
---|---|
| |
Žánr | fantazie |
Autor | Maria Vasilievna Semjonová |
Původní jazyk | ruština |
Datum prvního zveřejnění | 2003 |
nakladatelství | ABC |
Cyklus | vlčák |
Předchozí | Vlčák. Istovik kámen |
Elektronická verze |
„Vlčák. Znamení cesty je fantasy román ruské spisovatelky Marie Semjonové . Psáno v roce 2003. Zařazeno do série románů " Vlčák ", je pokračováním knihy " Vlčák". Právo bojovat ." Dobrodružství válečníka přezdívaného Vlčák, posledního žijícího představitele vídeňského rodu Šedých psů, pokračují.
Děj tohoto románu se odehrává tři roky po skončení románu „ Vlkodav. Právo bojovat ." Hlavní hrdina Wolfhound pokračuje ve výcviku bojovníků v bojovém umění kan-kiro v pevnosti Dvojčat. Jeden z jeho studentů, jménem Wolf, dosáhl nejvyššího úspěchu než všichni ostatní studenti v zvládnutí tohoto umění. Od samotného vlkodava se Vlk dozvěděl, že jeho bratr, který byl dozorcem v Jewel Mountains, byl zabit vlkodavem. Vlk se za to rozhodl vlčákovi pomstít. Po úspěchu v kan-kiro se vlk začíná duchovně připravovat na rozhodující souboj. Po okamžiku vhledu dosáhne duchovní připravenosti k vítězství, ale zároveň přichází poznání, že jeho Mentor (Vlčák) není jeho nepřítel. Nakonec se vlkodav a vlk spojí v souboji a vlk náhodou vyhraje, čímž vlkodava osvobodí od závazků vůči mnichům z pevnosti. Vlkodav opouští pevnost a zanechává vlka na svém místě jako Kan-Kiro's Mentor.
Nejprve chtěl vlkodav zjistit, zda se jeho příteli Eurychovi jedinému podařilo splnit slib daný Tilornovi – najít Tilornovu loď na Ostrově spásy. Cesta vlkodava měla od samého počátku vést přes země kmenů Itigul, jejichž bratrem byl vlkodav. Musel se dostat domů k jednomu z nich, itigulovi zvanému Pankel Blue Ice. Poté ho itiguls bude doprovázet celým úsekem cesty. Vlčák dostal dopis, který měl doručit Pankelovi a vyrazil.
Během cesty se vlkodav několikrát setkal s pokrytcem jménem Shamargan. Nejprve mu u městských bran dal, oblečenému jako žebrák, kousek stříbra. Poté, co navštívil vesnici jménem Sheep Ford, sledoval, jak Shamargan a jeho společník chtějí oklamat peníze od staršího z vesnice. To se však nepodařilo a Wolfhound se musel stát potenciálním ochráncem Shamargana před vesničany, kteří chtěli herce zabít, načež Shamargan uprchl. Poté pokrytec navštívil Sheep Ford v podobě zchátralého starce, načež dovolil obyvatelům, aby se obnažili, a znovu uprchl.
Dříve se krevní nepřítel vlkodava, Kuns Vinitar, setkal s knězem Honomerem, majitelem pevnosti, kde vlkodav tři roky žil. Honomer Vinitarovi slíbil, že zařídí schůzku s vlkodavem. Od té doby Honomer přidává do potravy Wolfhounda jed , aby ho oslabil. Jed však měl na Volkodava malý účinek: Venn se někdy necítil dobře, ale vysvětlil to situací, ve které žil tři roky. Stejný jed rozhodl o výsledku boje mezi Vlčákem a Vlkem.
Po příjezdu na Pankelův dvůr se Wolfhound znovu setkal se Shamarganem. Venn dostal misku sraženého mléka, aby se host při čekání na majitele dvora osvěžil z cesty. Do jídla byla přimíchána kritická dávka jedu. Vlčák snědl jogurt a jed začal působit. Venn se zhroutil a jeho tělo bylo doručeno Vinitarovi. Vlčák se probudil už na lodi Vinitar, který mířil do vlasti kunů. Během plavby toho museli hlavní hrdinové hodně pochopit. Nakonec loď úspěšně doplula do cíle.
Paralelně s tím se odehrává další dějová akce. Jeho hlavními hrdiny jsou vídeňská dívka z rodiny Sika Deer, která během akce první knihy darovala vlčákovi korálek (znamení umístění nevěsty a ženicha k sobě), a kovář Sharshava Goldfinch. Na rozdíl od přání svých rodičů se Sharshava a Olenyushka z nějakého důvodu nechtěli stát manželi. Proto opustili své klany, od té chvíle se k sobě chovali jako bratr a sestra a odešli do klanu Hares, kde žil Sharshava milovaný. Tam byli přijati jako hosté. Dlouho tam však zůstat nemohli a Olenyushka začala přemýšlet, kam by pro ni, Sharshavu a jeho nevěstu bylo lepší se přestěhovat. Akce končí radou jednoho moudrého muže: "pro Chelnu, do kulizhki."
Marie Semjonová | |
---|---|
Bibliografie |
|
Seriál " vlčí pes " |
|
Adaptace obrazovky | |
Svět vlkodavů |