← 1999 2009 → | |||
Parlamentní volby v Evropské unii | |||
---|---|---|---|
Volby do Evropského parlamentu | |||
10. - 13. června 2004 | |||
Účast | 45,6 % ▼ 4,2 p.b. | ||
Vůdce strany | Hans Gert Pöttering | Martin Schultz | Graham Watson |
Zásilka | EPP | PES | ELDR |
Kapitolský kraj | Německo | Německo | Yu.-Z. Anglie |
Přijatá místa | 282 ( ▲ 39) | 203 ( ▲ 23) | 86 ( ▲ 36) |
hlasů | 52 567 771 (36,6 %) |
43 327 099 (25,3 %) |
(12,0 %) |
Změna | ▲ 0,6 str. | ▼ 3,5 str. | ▼ 4,0 str. |
Minulé volby | 233 (37,2 %) | 180 (28,8 %) | 50 (8,0 %) |
Vůdce strany | Daniel Cohn-Bendit | Francis Wurtz | Nigel Farage |
Zásilka | Zelená | eurolist | Aliance pro Evropu národů |
Kapitolský kraj | Německo | Île de France | Yu.-V. Anglie |
Přijatá místa | 41 ( ▼ 7) | 37 ( ▼ 5) | 36 ( ▲ 20) |
hlasů | (5,7 %) |
(5,6 %) |
(5,1 %) |
Změna | ▲ 2,0 str. | {{}}1,1 p.p. | ▲ 2,5 str. |
Minulé volby | 48 (7,7 %) | 42 (6,7 %) | 16 (2,6 %) |
Největší skupina Evropského parlamentu volená každým členským státem: ENP-ED PES ALDE SEN Dvě přidružené skupiny |
Volby do Evropského parlamentu v roce 2004 se konaly mezi 10. a 13. červnem ve 25 členských státech Evropské unie , hlasování v různých zemích probíhalo v různé dny v souladu s místními zákony. Voliči volili národní strany sdružené v evropských parlamentních stranách .
Hlasy se počítaly jako uzavřené, ale výsledky byly vyhlášeny až 13. a 14. června, aby výsledky z jedné země neovlivnily voliče v jiné zemi, kde se volby konaly později; nicméně , Nizozemsko , které hlasovalo ve čtvrtek 10. června, oznámilo téměř úplné předběžné výsledky již večer v den voleb, jakmile byly sečteny, za což byly kritizovány Evropskou komisí .
Ve všech 25 zemích, které uspořádaly volby do Evropského parlamentu, mohlo volit 342 milionů lidí, [1] [2] [3] druhý největší demokratický elektorát na světě po Indii . Jednalo se o největší mezinárodní přímé volby v historii. Deset nových členských států zvolilo europoslance poprvé. Nový (6.) parlament sestával ze 732 poslanců.
Žádné z evropských stran se nepodařilo získat většinu. Výsledky ukázaly obecný pokles popularity tradičních předních stran a nárůst počtu euroskeptických příznivců . Poměr sil v parlamentu přitom zůstal stejný (největší parlamentní stranou zůstala Evropská lidová strana - Evropští demokraté , druhou největší - Strana evropských socialistů ).
Volby do Evropského parlamentu v roce 2004 se konaly ve 25 členských státech během čtyř dnů, od 10. do 13. června. 10. června hlasovaly Nizozemsko a Velká Británie , 11. června Česká republika a Irsko , 12. června opět Česká republika a také Itálie , Lotyšsko a Malta . Nejvíce zemí, které hlasovaly poslední den, 13. června: Rakousko , Belgie , Kypr , Dánsko , Estonsko , Finsko , Francie , Německo , Řecko , Maďarsko , Itálie, Litva , Lucembursko , Polsko , Portugalsko , Slovensko , Španělsko a Švédsko . [čtyři]
O 732 křesel v Evropském parlamentu se ucházelo 14 600 kandidátů. [5]
Volební účast byla 45,6 % registrovaných voličů. [6]
Volby se konaly poměrným volebním systémem . [7] Zároveň bylo selektivní hlasování s otevřenou listinou povoleno v Rakousku, Belgii, Litvě, Nizozemsku, Slovinsku, na Slovensku, ve Švédsku a Lucembursku (v posledně jmenované zemi také s velkým náskokem ), jakož i v Irsko, Velká Británie a Malta v rámci systému jediného převoditelného hlasu . [7] Ochranná bariéra existovala v deseti zemích, z toho tři procenta v Řecku, čtyři procenta v Rakousku a Švédsku, pět procent v České republice, Francii, Německu, Maďarsku, Litvě, Polsku a na Slovensku. [7]
Rozdělení křesel bylo provedeno podle metody Sainte-Lague v Lotyšsku a Švédsku, metodou STV v Irsku, Spojeném království a na Maltě, metodou největšího průměru ve Francii, metodou největšího zbytku v Itálii, proporcionálně v Řecku, podle kvóty Drup na Slovensku, podle Hare-Niemeyerovy metody v Německu a kombinace Hare-Niemeyerovy a D'Hondtovy metody v Polsku. [7]
Počet volebních obvodů v různých zemích: Belgie (3), Irsko (4), Itálie (5), Francie (8), Spojené království (12), Polsko (13). V Německu strany předložily seznamy kandidátů na státní nebo národní úrovni. [7]
Minimální věk pro hlasování je 18 let. [7]
Evropská lidová strana zvítězila v Německu, Itálii, Lucembursku, Velké Británii, Irsku, Řecku, Lotyšsku, Polsku, České republice, Slovensku, Slovinsku, Maďarsku, Kypru. Strana evropských socialistů zvítězila ve Francii, Belgii, Nizozemsku, Dánsku, Španělsku, Portugalsku, Rakousku, Švédsku, Estonsku, na Maltě. Evropští liberálové excelovali ve Finsku a Litvě.
stranická skupinaZemě | EPP-ED | PES | ELDR | G-EFA | EUL-NGL | ID | UEN | jiný | Mandáty | % | Účast |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rakousko | 6 ( ÖVP ) | 7 ( SPÖ ) | 2 ( GRÜNE ) | 2 ( Liste Martin ) 1 ( FPÖ ) |
osmnáct | 2,5 % | 42,43 % | ||||
Belgie | 4 ( CD&V / N-VA ) 1 ( CDH ) 1 ( CSP-EVP ) |
4 ( PS ) 3 ( SP.A , spolu s Spirit ) |
3 ( VLD , společně s Vivant ) 3 ( MR ) |
1 ( Green! ) 1 ( Ecolo ) |
3 ( VB ) | 24 | 3,3 % | 90,81 % | |||
Spojené království , kromě Gibraltaru ( podrobnosti ) |
27 ( konzervativci ) 1 ( UUP ) |
19 ( LP ) | 12 ( Lib Dems ) | 2 ( GPEW ) 2 ( SNP ) 1 ( PC ) |
1 ( SF ) | 11 ( UKIP ) | 1 ( UKIP ) 1 ( DUP ) |
78 | 10,7 % | 38,9 % | |
Maďarsko | 12 ( FIDESZ ) 1 ( MDF ) |
9 ( MSZP ) | 2 ( SZDSZ ) | 24 | 3,3 % | 38,5 % | |||||
Německo | 40 ( CDU ) 9 ( CSU ) |
23 ( SPD ) | 7 ( FDP ) | 13 _ _ _ | 7 ( PDS ) | 99 | 13,5 % | 43,0 % | |||
Řecko | 11 ( ND ) | 8 ( PASOK ) | 3 ( KKE ) 1 ( SYN ) |
1 ( LAOS ) | 24 | 3,3 % | 63,4 % | ||||
Dánsko | 1 _ _ _ | 5 ( S ) | 3 ( V ) 1 ( RV ) |
1 ( SF ) | 1 ( Folk B. | 1 ( Juni B. ) | 1 ( DF ) | čtrnáct | 1,9 % | 47,9 % | |
Irsko | 5 ( FG ) | 1 ( Labour Party ) | 1 ( M. Harkin , nez.) | 1 ( SF ) | 1 ( K. Sinnott , un.) | 4 ( FF ) | 13 | 1,8 % | 59,7 % | ||
Španělsko | 24 ( PP ) | 24 ( PSOE ) | 1 ( CDC , společně s GalEusCa ) 1 ( EAJ-PNV , společně s GalEusCa ) |
1 ( Los Verdes , v seznamu PSOE ) 1 ( ICV , v seznamu IU -ICV -EUiA ) 1 ( ERC , společně s koalicí Evropa národů) |
1 ( IU , uvedeno jako IU- ICV - EUiA ) | 54 | 7,4 % | 45,1 % | |||
Itálie | 16 ( FI ) 5 ( UDC ) 1 ( SVP , společně s L'Ulivo ) 1 ( AP-UDEUR ) 1 ( PP ) |
12 ( DS , s L'Ulivo ) 2 ( SDI , s L'Ulivo ) 2 (non., s L'Ulivo ) |
7 ( DL , s L'Ulivo ) 2 ( BL ) 2 ( IdV ) 1 ( MRE , s L'Ulivo ) |
2 ( Verdi ) | 5 ( RC ) 2 ( PdCI ) |
4 ( LN ) | 9 ( AN ) | 2 ( NPSI , spolu s SUpE ) 1 ( AS ) 1 ( MSFT ) |
78 | 10,7 % | 73,1 % |
Kypr | 2 ( DISY ) 1 ( GTE ) |
1 ( DIKO ) | 2 ( AKEL ) | 6 | 0,8 % | 71,19 % | |||||
Lotyšsko | 2 ( JL ) 1 ( TP ) |
1 ( LC ) | 1 ( PCTVL ) | 4 ( TB/LNNK ) | 9 | 1,2 % | 41,34 % | ||||
Litva | 2 ( TS ) | 2 ( LSDP ) | 5 ( DP ) 2 ( LiCS ) |
1 ( VNDPS ) 1 ( LDP ) |
13 | 1,8 % | 48,38 % | ||||
Lucembursko | 3 ( CSV ) | 1 ( LSAP ) | 1 ( DP ) | 1 ( Dei Greng ) | 6 | 0,8 % | 90,0 % | ||||
Malta | 2 ( PN ) | 3 ( PL ) | 5 | 0,7 % | 82,37 % | ||||||
Nizozemsko | 7 ( CDA ) | 7 ( PvdA ) | 4 ( VVD ) 1 ( D66 ) |
2 ( GL ) 2 ( ET ) |
2 ( SP ) | 2 ( CU - SGP ) | 27 | 3,7 % | 39,3 % | ||
Polsko | 15 ( PO ) 4 ( PSL ) |
5 ( SLD ) 3 ( SDPL ) |
4 ( U.W. ) | 10 ( LPR ) | 7 ( PIS ) | 6 ( SRP ) | 54 | 7,4 % | 20,87 % | ||
Portugalsko | 7 ( PSD ) 2 ( CDS-PP ) |
12 ( PS ) | 2 ( PCP , společně s CDU ) 1 ( BE ) |
24 | 3,3 % | 38,6 % | |||||
Slovensko | 3 ( SDKÚ ) 3 ( KDH ) 2 ( MKP ) |
3 ( SMER ) | 3 ( ĽS-HZDS ) | čtrnáct | 1,9 % | 16,96 % | |||||
Slovinsko | 2 ( NSi ) 2 ( SDS ) |
1 ( ZLSD ) | 2 ( LDS ) | 7 | 1,0 % | 28,3 % | |||||
Finsko | 4 ( kok. ) | 3 ( SDP ) | 4 ( Kesk. ) 1 ( SFP ) |
1 ( Vihr. ) | 1 ( VAS ) | čtrnáct | 1,9 % | 41,1 % | |||
Francie | 17 ( UMP ) | 31 ( PS ) | 11 ( UDF ) | 6 ( Les Verts ) | 3 ( PCF ) | 3 ( MPF ) | 7 ( FN ) | 78 | 10,7 % | 42,76 % | |
čeština | 9 ( ODS ) 2 ( SNK , společně s ED) 2 ( KDU-ČSL ) 1 ( ED , společně s SNK) |
2 ( ČSSD ) | 6 ( KSČM ) | 1 ( Bobošíková , un.) | 1 _ _ _ | 24 | 3,3 % | 28,32 % | |||
Švédsko | 4 ( M ) 1 ( KD ) |
5 ( SAP ) | 2 ( FP ) 1 ( C ) |
1 ( MP ) | 2 ( v ) | 3 _ _ _ | 19 | 2,6 % | 37,8 % | ||
Estonsko | 1 ( IL ) | 3 ( S.D.E. ) | 1 ( K ) 1 ( ER ) |
6 | 0,8 % | 26,83 % | |||||
Celkový | 268 | 200 | 88 | 42 | 41 | 37 | 27 | 29 | 732 | 100,0 % | 45,6 % |
Odhadovaný výsledek hlasování pro evropské strany je následující:
Skupina | Hlasování | % | Místa | +/- | strany | Hlasování | % | Místa | +/- | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
EPP-ED | 52 534 612 | 34,0 % | 277 | EPP | 44 670 810 | 28,9 % | 227 | ||||
ED | 5 189 196 | 3,4 % | 37 | ||||||||
Nezávislý | 2674606 | 1,7 % | 13 | ||||||||
PES | 37 271 453 | 24,1 % | 198 | PES | 36 716 593 | 23,8 % | 193 | ||||
Nezávislý | 554 860 | 0,4 % | 5 | ||||||||
ELDR | 13 732 594 | 8,9 % | 66 | ELDR | 10 835 213 | 7,0 % | 59 | ||||
Nezávislý | 2 897 381 | 1,9 % | 7 | ||||||||
EUL/NGL | 9999413 | 6,5 % | 41 | PEL | 5 512 904 | 3,6 % | 17 | ||||
NGLA 1 | 623 401 | 0,4 % | čtyři | ||||||||
EACL² _ | 529 782 | 0,3 % | 0 | ||||||||
Nezávislý | 3333327 | 2,2 % | dvacet | ||||||||
G/EFA | 9 742 287 | 6,3 % | 40 | EGP | 8 290 609 | 5,4 % | 33 | ||||
EFA | 946 834 | 0,6 % | čtyři | ||||||||
Nezávislý | 504 844 | 0,3 % | 3 | ||||||||
N.I. | 13 745 847 | 8,9 % | 68 | Nezávislý | 13 745 847 | 8,9 % | 68 | ||||
UEN | 6 141 614 | 4,0 % | 27 | UEN | 6 141 614 | 4,0 % | 27 | ||||
EDD | 3 611 803 | 2 3 % | patnáct | ECPM³ _ | 341 895 | 0,2 % | jeden | ||||
Nezávislý | 3 269 908 | 2,1 % | čtrnáct | ||||||||
nebyl zvolen | 7 094 142 | 4,6 % | 0 | nebyl zvolen | 7 094 142 | 4,6 % | 0 | ||||
Celkový | 154 317 718 | 100 % | 732 | Celkový | 154 317 718 | 100 % | 732 |
Voleb se zúčastnilo 154 317 718 voličů (43,66 %, odhad). Celkem bylo zapsáno 353 460 958 voličů (odhad). Bylo zvoleno 732 europoslanců.
Poznámky:
Poznámky k přesnosti:
K 8. lednu 2007 byly oficiální výsledky ze strany EU následující:
Skupina | Hlasování | % | Místa | +/- | Zásilka | Hlasování | % | Místa | +/- | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
EPP-ED | 52 567 771 | 34,1 % | 277 | 0 | EPP | 46 183 932 | 27,5 % | 232 | +5 | ||
ED 1 | 5 628 052 | 3,3 % | 39 | +2 | |||||||
Nezávislý | 755 786 | 1,6 % | 6 | −7 | |||||||
PES | 43 327 099 | 25,8 % | 218 | +20 | PES | 41 598 383 | 24,7 % | 211 | +18 | ||
Nezávislý | 1 728 716 | 1,0 % | 7 | +2 | |||||||
ALDE | 21 375 247 | 12,7 % | 106 | +40 | ELDR | 14 106 116 | 8,4 % | 76 | +17 | ||
EDP | 6 037 453 | 3,6 % | 25 | +25 | |||||||
Nezávislý | 1 231 678 | 0,7 % | 5 | −2 | |||||||
EUL/NGL | 9 873 587 | 5,9 % | 41 | 0 | PEL | 6 842 489 | 4,1 % | 28 | +10 | ||
NGLA² _ | 623 401 | 0,4 % | čtyři | 0 | |||||||
EACL³ _ | 345 962 | 0,2 % | 0 | 0 | |||||||
Nezávislý | 2061735 | 1,2 % | 9 | −10 | |||||||
G/EFA | 10 182 153 | 6,1 % | 42 | +2 | EGP | 8 457 969 | 5,0 % | 33 | 0 | ||
EFA | 1 277 042 | 0,8 % | 6 | +2 | |||||||
Paul van Buitenen | 174 578 | 0,1 % | jeden | ||||||||
Nezávislý | 272 564 | 0,2 % | 2 | −1 | |||||||
N.I. | 10 218 366 | 6,1 % | čtrnáct | −54 | Hans-Peter Martin | 262 272 | 0,2 % | jeden | jeden | ||
Roger Helmer | 185 681 | 0,1 % | jeden | jeden | |||||||
Jim Allister | 175 761 | 0,1 % | jeden | jeden | |||||||
Nezávislý | 1 658 374 | 1,0 % | jedenáct | −57 | |||||||
UEN | 8 934 925 | 5,3 % | 44 | +17 | AEN | 5 457 115 | 3,2 % | 26 | +26 | ||
EUD 4 | 547 318 | 0,3 % | 5 | +5 | |||||||
Nezávislý | 2 980 491 | 1,8 % | 13 | −14 | |||||||
IND/DEM | 5 265 991 | 3,1 % | 23 | +8 | ADIE 5 | 1 687 718 | 1,0 % | 7 | 7 | ||
ECPM6 _ | 341 895 | 0,2 % | jeden | 0 | |||||||
EUD 7 | 294 887 | 0,2 % | 2 | 2 | |||||||
Nezávislý | 2 941 491 | 1,7 % | 13 | −1 | |||||||
SVÉ | 6 135 671 | 3,6 % | dvacet | 0 | Euronat 8 | 5465545 | 3,2 % | 17 | 0 | ||
Ashley Moth | 215 556 | 0,1 % | jeden | 0 | |||||||
Nezávislý | 454 570 | 0,3 % | 2 | 0 | |||||||
nebyl zvolen | 8 107 746 | 4,8 % | 0 | nebyl zvolen | 8 107 746 | 4,8 % | 0 | ||||
Celkový | 168 222 513 | 100 % | 785 | +53 | Celkový | 168 222 513 | 100 % | 785 | +53 |
Voleb se zúčastnilo 168 317 718 voličů (44,49 %, odhad). Celkem bylo zapsáno 378 106 633 voličů (odhad). Bylo zvoleno 785 europoslanců (+53).
Poznámky:
Další poznámky:
Volby předsedy Evropského parlamentu skončily prvním kolem. O pozici se utkali tři politici: španělský socialista Josep Borrel Fontelles , polský disident a demokrat Bronisław Geremek a francouzský komunista Francis Wurtz . Pro Borrella hlasovalo 388 europoslanců, pro Geremka 208 a pro Wurtze 51. Díky tomu byl v prvním kole zvolen předsedou Evropského parlamentu Josep Borrell. [9]
Poprvé se voleb do Evropského parlamentu zúčastnil Gibraltar , britské zámořské území na jihu Pyrenejského poloostrova . Dříve se Gibraltar evropských voleb neúčastnil kvůli malému počtu obyvatel, méně než 30 000 obyvatel (údaje za rok 2004). Toto zbavení práv uplatňované Spojeným královstvím bylo úspěšně napadeno u Evropského soudu pro lidská práva v roce 1999 (Matthews v. Spojené království). [10] V důsledku toho byl Gibraltar v roce 2004 zahrnut britskými úřady do volebního obvodu Jihozápadní Anglie . Španělsko , které zpochybňuje vlastnictví Gibraltaru, podalo u Soudního dvora Evropské unie stížnost na účast tohoto území ve volbách do Evropského parlamentu , ale prohrálo. [jedenáct]
Volby do Evropského parlamentu v roce 2004 se shodovaly s parlamentními volbami v Lucembursku a prezidentskými volbami v Litvě , stejně jako místní a regionální volby v Anglii a Walesu , místní volby v Irsku , regionální volby v Belgii , místní a regionální volby ve většině regionů Itálie a volby do zemského sněmu německé spolkové země Durynsko .
Volby do Evropského parlamentu | |
---|---|
1979 |
|
1984 | |
1989 | |
1994 |
|
1999 | |
2004 | |
2009 | |
2014 | |
2019 |