Čekací tah je šachový termín pro tah, kterým jedna strana předá tah druhé. Vyčkávací tah zpravidla nemá zásadní vliv na vylosování pozice.
Čekací tahy lze použít v následujících případech:
První dva body se týkají psychologického aspektu šachové hry. Poslední bod nám umožňuje mluvit o vyčkávacím tahu jako o prvku šachové taktiky .
Jedním z příkladů taktického použití vyčkávacího tahu spojeného s výhrou nebo ztrátou tempa je trojúhelníkový manévr krále nebo jiné figurky .
Klasický příklad působení "trojúhelníku" je znázorněn na schématu. Při svém tahu černý prohrává, protože. neschopný vydržet korespondenci : 1...Rs7 2. Rs5; 1… Kd8 2. Kd6 Kc8 3. с7. Bílý na svém tahu projde tahem černým způsobem 1. Kd4 Kd8 2. Kc4 Kc8 3. Kd5. Zde se očekává pohyb 2,4 Kč .
Série čekacích pohybů se někdy nazývá vyčkávací manévr. Ve hře Euwe - Alekhine (zápas mistrovství světa, 1935, hra 8) bílý použil vyčkávací manévr sestávající z vyčkávacího tahu věže podél c-filmu a čekacího tahu h-pěšce, aby zahnal černého do pozice zugzwang: 36. Rc2 Rd6 (jinak následuje 37. Bc8 ) 37. f4 f5 38. Rd8 Rc8 39. Rc7+ Rd7 40. Rc3 Rd6 41. Rc7+ Rd7 42. Rc3 Rd6 Bílý začíná čekat. 43 h4. Černý je v zugzwangu: 43...Rd7 (d8) následuje 44. Bc8, ohrožující 45. Rc7+ a 44...Kd6 následuje 45. Rd3+ s výměnou věží. K porážce vedou i další tahy. 43... g6 44. ŽK2 h5 (tahy pěšcem jsou ukončeny) 45. ŽK3. Očekávaný manévr opět vedl k Blackovu zugzwangu a v tahu 69 kapituloval.
V šachové kompozici jsou očekávané tahy neoddělitelně spojeny s mnoha problémovými tématy .
V problému Schneider je bílý připraven dát mat pro všechny tahy černého, kromě tahů s g-pěšcem. Chcete-li černého umístit do zugzwangu, bílý použije vyčkávací manévr se svým střelcem s druhou mocninou světla: 1. Ca6 g5 2. Bb5 g4 3. Kf2+ Kpxe5 4. Kxg4+ Kpe6 5. Ce8. Černému zbývají tahy pouze s rytíři: 5... Kd~ 6. Kf4× a 5...Kf~ 6. Kd4× .