Havaj

Hawaiiit ( angl.  Hawaiite , z ostrova Hawaii [1] ) je vyvřelá vulkanická hornina základního složení , středně alkalické řady z čeledi trachybasaltů [2] [3] .

Efuzivní alkalický andezitový čedič, v podstatě sestávající z pyroxenu ( augit titanu , zřídka diopsid ) a relativně kyselého plagioklasu (andesinu), jakož i olivínu a alkalického živce nahrazujícího část plagioklasu [4] .

Historie

V roce 1911 jej nalezl Reginald Daly na ostrově Havaj [5] [6] .

V roce 1913 byl popsán Josephem Iddingsem jako andezitový (s relativně kyselým plagioklasem ) čedič („havajský“ [7] ) charakteristický pro lávy havajských sopek [8] .

Vyskytuje se také v Indii, Rusku a Jižní Africe.

Složení

Hawaiiit je složen z pyroxenu (titan-augit, vzácně diopsid) a relativně kyselého plagioklasu ( andesinu ), přičemž část plagioklasů nahrazují inkluze olivínu a alkalického živce [9] . Barva je šedá od tmavých po světlé odstíny. Struktura je porfyritická , kryptokrystalická. Textura  je pruhovaná, porézní.

Podle jiných údajů [10] obsahuje:

• andesin  - 36 %
• olivín  - 32 %
• titanaugit  - 27%
• rudné minerály - 5%
• apatit  - někdy

Průměrné chemické složení se blíží složení čediče, s vyšším obsahem alkálií: [3]

• Si02 48-50 %;
• TI02 3-4 %;
• A1203 15-18 % ; _
• Fe203 4-5 % ; _
• FeO 6-8 %;
• MgO 4-6 %;
• CaO 7-10 %;
• Na20 3-5 %;
• K20 1-2 %.

Odrůdy

V závislosti na složení se liší:

• Havajský křemen
• Havajský analcimus
• havajský olivín

Viz také

• Hawaiiite (minerál)  je světle zelená vzácná odrůda olivínu ( chryzolitu ) z havajských láv [11] . Pojmenován podle místa nálezu v lávových proudech Havajských ostrovů .

Poznámky

1. ↑ Havajsko - Havaj // Petrologický anglicko-ruský slovník. M.: Mir, 1986. S. 219.
2. ↑ Havajská // Ruská geologická encyklopedie. T. 1. M.; Petrohrad: Nakladatelství VSEGEI, 2010. S. 258.
3. ↑ 1 2 Petrografický kód Ruska. - Petrohrad: VSEGEI, 2008. - S. 120. - 200 s. — 1500 výtisků. — ISBN 978-5-93761-106-2
4. ↑ Geologický slovník: ve 2 svazcích. — M.: Nedra. Editoval K. N. Paffengolts a kol., 1978.
5. ↑ Daly R.A. (1911). „Magmatická diferenciace na Havaji“ . Geologický časopis . 19 : 297. DOI : 10.1086/621851 . Archivováno z originálu dne 2021-11-13 . Získáno 2021-11-13 . Použitý zastaralý parametr |deadlink=( nápověda )
6. ↑ Peterson G., MacDonald A., Abbott A., Frank L. Sopky v moři: geologie Havaje. 2 vyd. Honolulu Univ. Havaj, 1983. S. 127-129, 150-152.
7. ↑ Iddings JP Genetické horniny. sv. 2. Popis a výskyt. New York, Londýn, 1913.
8. ↑ Zavaritsky A.N. Andezity a andezitové porfyrity // Vyvřelé horniny. M.: Nakladatelství Akademie věd SSSR, 1955. S. 252.
9. ↑ Geologický slovník. Svazek 1. M.: Nedra, 1978. S. 130.
10. ↑ Havajština (syn. andezinový čedič) // Petrografický slovník. M.: Nedra, 1981. S. 61
11. ↑ havajský [minerál]; hawaiite [benzín.] // Vysvětlující slovník anglických geologických termínů. T. 2. M.: Mir, 1978. S. 87.

Literatura

V chronologickém pořadí:

• Sobolev, A.V., Kamenetsky, V.S., Petrik, N., et al., Režim těkavých složek a podmínky krystalizace havajských láv sopky Etna (Sicílie), Geochem. 1990. č. 9. S. 1277-1290.
• Solovova I. P., Naumov V. B., Kovalenko V. I. et al . Pantelleria (Itálie) podle studia inkluzí v minerálech // Geochemie. 1990. č. 11. S. 1574-1581.
• Girnis A.V., Solovova I.P., Kovalenko V.I., Naumov V.B. Pantelleria // Geochemie. 1991. č. 8. S. 1075-1083.

Odkazy

• Havajský čedič - mindat.org
• Olivín havajský - Isle of Rum