Gaius Vidacilius nebo Gaius Judacilius ( lat. Gaius Judacilius ; zemřel v roce 89 př . n. l. ) byl italský vojevůdce, jeden z vůdců kurzívy ve spojenecké válce .
Vidacilius byl rodák z Ausculus [1] . Když se spojenci vzbouřili proti Římu ( 91 př . n. l .), Vidacilius se stal „jedním z generálních vůdců s neomezenou mocí nad celou spojeneckou armádou“ [2] . Úspěšně operoval v Apulii , kde na jeho stranu přešla Canusium , Venusie a mnoho dalších měst; města, která neposlouchala, vzal útokem, zabil vznešené Římany a do své armády zahrnul obyčejné lidi a otroky [3] .
Pak se Vidacilius objevil v severní Itálii. Spojil se s Titem Laphreniusem a Vettiem Skatonem , porazil Pompeye Straba u hory Falernos a odešel, nechal Lafrenia, aby obléhal zbytky římské armády ve Firmě. Ale Pompeius byl schopen zničit armádu Laphrenius a oblehl Ausculus; Vidacilius spěchal svému rodnému městu na pomoc. Vloupal se do Ausculum s osmi kohortami. Zde se mu nedostalo náležité pomoci od měšťanů a uvědomil si, že nemůže bránit město. Potom Vidacilius zabil všechny své nepřátele a poté svolal „první muže svého kmene“ na hostinu a během hostiny vzal jed. Podle Appiana si poté lehl na předem připravený oheň a nařídil svým přátelům, aby jej zapálili [4] . Vidacilius zároveň povzbuzoval ostatní, aby následovali jeho příkladu. "Všichni chválili jeho čin, ale nikdo nenásledoval jeho příklad" [5] .